Rowlingová se neschová. Volání kukačky přináší neobyčejného hrdinu

Spisovatel Robert Galbraith má dlouhé blonďaté vlasy, nelíčí se nijak nápadně, ani si nelibuje ve výstředních kostýmcích. Působí skromně a svým debutem se dokázal finančně zaopatřit do konce života. Pokud vás tenhle popis mate, pak jste zřejmě poslední na planetě, kdo ještě neslyšel, že autor detektivky Volání kukačky je ve skutečnosti stará známá J. K. Rowlingová. Hra s pseudonymem jí totiž díky upovídanému zaměstnanci agentury nevyšla. Stojí novinka za to, nebo by si jí nikdo nevšiml, kdyby za ní nestála právě ona?

Jednonohý detektiv Cormoran Strike si v prodejnosti vedl docela dobře, dokud byl Galbraith ještě sám sebou. Nešlo o žádný propadák, ale ani o bestseller - tím se stal až po odtajnění totožnosti skutečné autorky. Žádné jméno ale nezakryje fakt, že kniha je neuvěřitelně čtivá. Když bůh rozdával vypravěčský talent, musela Rowlingová před nebeskými branami nocovat ve spacáku několik dní dopředu, protože ani na minutu nenudí, ačkoliv není příběh ultra rafinovaně vystavěný.

Volání kukačky buduje napětí podobným stylem jako Harry Potter. Většina děje pozvolně, i když zajímavě plyne, aby se na posledních třiceti stranách vyeskaloval do velmi překvapivého finiše. V celém průběhu vyšetřování vraždy nevidí čtenář detektivovi do hlavy (pokud se zrovna nejedná o osobní záležitosti), a tak je pro něj rozuzlení o to víc šokující. Strike a jeho dychtivá asistentka Robin jsou navíc vykresleni tak důvěryhodně a poutavě, že se od nich nelze odloučit.

Robert Galbraith / Volání kukačky (The Cuckoo´s Calling)
Zdroj: ČT24/ČTK

Britská spisovatelka má vlastní charateristický jazyk, který se překladu podařilo zachovat. Na bezmála pěti stech stránkách si pohrává s tak jemnými nuancemi, jež dělaly Pottera Potterem. Tato nenápadnost a záliba v detailech je naprosto nenásilná, avšak bez ní by ztratila publikace kouzlo. Potěší i to, že si obě hlavní postavy udržují profesionální odstup a nestává se z nich milenecká dvojice.

Oproti předchozímu Prázdnému místu působí Volání kukačky mnohem veseleji, ačkoliv se de facto probírají intriky a násilí. Autorka čtenáře tentokrát nezahltila ani neúnosným počtem postav. 

Otázkou ovšem je, zdali bude natolik „normální“ příběh současnému „krvelačnému“ publiku stačit. Dnes totiž platí - čím brutálnější vražda, tím lepší. Rozčtvrcené končetiny, rozemletá střeva nebo vyplizlý mozek všech kriminálek jsou normou, s níž vystrčení z balkónu, jaké si Rowlingová zvolila, může jen těžko soupeřit. Nebo ne? Pokud kniha obstojí i tak, můžeme se jedině těšit na pokračování, které na ostrovech vyjde už na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...