Režisér seriálu Okupace: Jsme zvyklí na hrdiny, 90 procent národa se ale na odpor nepostaví

Nahrávám video

Norský seriál Occupied (Okupace) se začal natáčet ve dnech, kdy Rusové vtrhli na Krym, zavzpomínal pro ČT režisér Erik Skjoldbjærg. Kritiku sklidil jak od Rusů, tak od některých Norů, kteří se báli Moskvu provokovat. Tvůrci chtěli v seriálu mimo jiné divákům pomoci pochopit, proč se v případě dramatických změn naprostá většina národa nepostaví na odpor.

Severský seriál, který mohli sledovat i diváci ČT, vypráví fiktivní politické drama, v němž Rusko obsadí Norsko poté, co tamní ekologičtí aktivisté prosadí konec těžby ropy. To otřese Unií, jež Oslu nepomůže stejně jako USA, které v té době již nejsou v NATO. Každá epizoda znamená měsíční posun.

Slavný norský autor detektivek Jo Nesbø měl prý zápletku v hlavě už v roce 2008, tedy ještě před ruskou anexí ukrajinského Krymu. „Možná měl někde křišťálovou kouli. My jsme začali točit v podstatě ve stejný den, kdy Rusko napadlo Krym,“ vzpomíná Skjoldbjærg.

„Potvrdilo to, že náš příběh je nějakým způsobem relevantní pro to, jak náš svět funguje. Měli jsme v něj větší důvěru – že děláme. Také jsme dostali příležitost vidět v praxi, jakým způsobem budou fungovat státní média, jak pravda bude využita, aby vám ukázali, co se děje,“ podotkl režisér.

Upoutávka Okupace

Filmaři se soustředili na případy po celém světě, zejména na Rusko, ale také na konflikt v Iráku. „Snažili jsme se zjistit, jak by lidé mohli na něco takového reagovat,“ uvedl Skjoldbjærg, který přicestoval do Česka na vzdělávací workshop Hranice filmu, který je součástí blížícího se ročníku festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

V době své premiéry (2015) seriál Okupace rozhněval ruskou diplomacii. Ruské velvyslanectví v Oslu tehdy označilo vznik televizního díla za politováníhodnou událost.

„Přestože autoři seriálu zdůrazňují, že námět je zcela vymyšlený a nemá žádný základ v realitě, mluví se v tomto filmu o skutečných zemích. A Rusku zde bohužel připadá role agresora,“ postěžovalo si ruské velvyslanectví v Norsku.

„Abych se přiznal, nijak zvlášť mě to netrápí. Kritika přicházela i od Norů, kteří měli pocit, že jsme nezdvořilí vůči našim ruským přátelům. Někteří měli obavy, že bychom tím Rusko mohli nějak vyprovokovat,“ prohlásil Skjoldbjærg.

Je ale přesvědčen, že se tvůrci filmu vyvarovali stereotypu, s jakým jsou Rusové na Západě zobrazováni – měli být stejně chytří jako Norové.

„Jediný rozdíl byl v tom, že jsme ukazovali subjektivní pohled některých norských postav, většina z nich se rozhodla nepostavit se okupaci se zbraní v ruce. Zkusili najít nějaký způsob, jak situaci zvládnout, aniž by se vysloveně postavili na odpor,“ konstatoval režisér.

Ropná plošina firmy Statoil u Stavangeru
Zdroj: Nerijus Adomaitis/Reuters

„Rozdíl mezi norskými a ruskými postavami byl v tom, že jste si nikdy nemohli být jistí, jaká bude jejich konečná motivace. Byli ale zpodobněni na stejné úrovni z hlediska sympatií vůči těm postavám, což pro mě bylo velmi důležité. V dramatu rád bráním všechny své postavy,“ doplnil umělec. 

Nejzajímavější na námětu podle něj bylo pochopit, proč se 90 procent národa nestaví na odpor, když je jejich země vystavena podobně dramatickým změnám. „Chtěl jsem to zkusit pochopit a nějak vysvětlit i divákům zejména na Západě, kde jsme zvyklí zobrazovat hrdiny, někoho, kdo bude bojovat, realita tomu ale neodpovídá,“ upozornil Skjoldbjærg.

Většina lidí se v první řadě snaží chránit své nejbližší – rodinu, ale také si udržet práci. Až postupem časi si uvědomí, že se vydali určitým směrem, z něhož nemohou uhnout.

V roce 2017 bude k vidění druhá série Okupace, tentokrát o osmi dílech, přičemž jedna epizoda znamená skok o půl roku.

„Konflikt je stále víc mezinárodní, více se do něj zapojuje Evropa. Sledujeme stejné postavy jako v první sérii, boj za pravdu v politické sféře se zintezivňuje. Spíše než co jiného je to o těch, kteří bojují a kteří naopak kolaborují. A je tam také milostná zápletka,“ dodal režisér.

Filmy Erika Skjoldbjærga

  • Spor (1996)
  • Insomnie (1997)
  • Prozacový národ (2001)
  • Skolen (televizní seriál - 2004)
  • Nepřítel lidu (televizní seriál - 2005)
  • Okupace (2015)
  • V hlubinách (2013)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
včera v 16:33‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
včera v 14:09‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
včera v 08:30‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.