Reportéři ČT: Není krádež jako krádež. Rodina čekala téměř 30 let na vrácení obrazu od Toyen

9 minut
Reportéři ČT: Návrat Toyen
Zdroj: ČT24

Z domu rodiny Filípkovy byl v roce 1992 ukraden obraz Severní krajina, který namalovala uznávaná surrealistická malířka Toyen. I když byl v seznamu umění hledaného Interpolem, prošel rukama zloděje, galeristů, obchodníků s uměním i sběratelů. K majitelům se dílo v hodnotě desítek milionů korun vrátilo až nedávno, přestože „se našlo“ už před dvaceti lety. Po stopách obrazu se pro Reportéry ČT vydala Jana Neumannová.

Do rodiny Filípkových se Severní krajina dostala ve třicátých letech minulého století jako svatební dar. Matce současné majitelky Mlady Filípkové obraz daroval bratr, levicový a protifašistický novinář Ivan Sekanina, který patřil k přátelům Marie Černínové alias Toyen. 

„Bylo to v květnu roku 1992, kdy člověk, který byl částečně známým rodiny, přišel a obraz ukradl,“ popisuje zmizení malby syn majitelky Prokop Filípek. Jak se později rodina dozvěděla, bylo dílo prodáno na Slovensko, ale následně se vrátilo zpět do Čech, kde ho koupil sběratel umění.

Podivná nabídka

U nového majitele zůstala Severní krajina více než deset let, jako kradené dílo ji musel ukrývat. Pak se o obraze rodina dozvěděla – od sběratele umění Patrika Šimona a restaurátora Pavla Filipa.  

„Chtěli jednat o legalizaci obrazu pro třetí osobu, jejíž jméno nám odmítli sdělit. Řekli, že se ho v podstatě nikdy nedozvíme. Pouze nám nabídli částku jako odstupné za to, že prohlásíme obraz za nalezený a umožníme jim získat k obrazu práva,“ líčí Filípek. „Byl to šok. Oznámil jsem samozřejmě vše okamžitě policii,“ dodává.

Mlada Filípková
Zdroj: ČT

Schůzky v domě Filípkových policie monitorovala skrytými kamerami a mikrofony. Paní Filípkové nabídli obchodníci necelé dva miliony za to, že se práva k obrazu vzdá, za tři miliony chtěli malbu koupit. Následně plánovali dát dílo do aukce, slibovali si, že jim prodej vynese až dvanáct milionů korun.

„Nejsem policista, abych šel někoho udávat, to není moje práce. Konzultoval jsem to s advokáty a ti mi řekli, že pán, který mě oslovil, koupil obraz v dobré víře, vydržel ho, takže je právoplatným vlastníkem. Tak co jsem měl dělat?“ zdůvodňuje Patrik Šimon, proč se neobrátil na policii, když zjistil, že obraz od Toyen je kradený.

Problematické vydržení

Policie nakonec obraz našla, Filípkovým ale vydán nebyl. Následovala soudní anabáze. Za pokus o legalizaci kradené malby stanuli před soudem tři muži: nový majitel obrazu Josef Běhunčík, sběratel Patrik Šimon a restaurátor Pavel Filip.

Nejprve se soudy přiklonily na stranu překupníků obrazu. Obraz měl být podle původního verdiktu vydržen v dobré víře. Nový majitel prý nemusel vědět, že kupuje kradené dílo, a měl ho u sebe déle než deset let. Proto mu obraz údajně patřil.

„To je obrovský problém, na který narážejí i jiné státy, že se takhle velmi snadno na základě využití institutu vydržení obchoduje s kradenými uměleckými předměty,“ obává se právní zástupkyně rodiny Filípkových Hana Marvanová.

„V žádném případě klient nikdy neměl pochybnosti o oprávněnosti svého nároku a nedomnívá se, že by se dopustil jakéhokoliv pochybení,“ uvádí ale právní zástupce Josefa Běhunčíka Jiří Peške.

Patrik Šimon
Zdroj: ČT

Nejvyšší soud případ vrátil a všichni tři obžalovaní byli odsouzeni k podmíněným trestům. „Neudělal jsem nic špatného, o tom jsem přesvědčen dodnes. Jenom jedna spravedlnost je vykoupena jinou nespravedlností,“ nahlíží na případ Patrik Šimon.

Rodina obraz prodala

Severní krajina od Toyen se tak po třech desítkách let vrátila do držení rodiny Filípkových. Ti se ale cenný obraz rozhodli prodat. „Už na něj chci vzpomínat jenom v dobrém,“ říká Mlada Filípková.

Surrealistickou malbu nabídla rodina nejprve státu. Z prodeje ale i přes oboustranný zájem sešlo. „Obraz měl stát třicet milionů korun, jenže bohužel do toho vstoupila koronavirová epidemie, a finanční prostředky na nákup jsme nesehnali,“ vysvětlila mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová.

Obraz nakonec koupil soukromý majitel. Chystá se ho zapůjčit na výstavu o Toyen, splní se tak přání Mlady Filípkové, která by prý Severní krajinu chtěla ještě vidět vystavenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...