Ředitel Národní knihovny: Budova podle Kaplického návrhu není passé

Návrh zvaný chobotnice architekta Jana Kaplického zvítězil před deseti lety, 2. března 2007, v soutěži na novou budovu Národní knihovny v Praze. Projekt ale rozpoutal nevídané vášně a jeho výstavba ztroskotala kvůli odporu politiků. Národní knihovna od stavby ustoupila, v poslední době se ale k návrhu opatrně vrací. Mluví se totiž přece jen o potřebě nové budovy.

Devítiposchoďová knihovna, které se podle jejího tvaru přezdívalo blob nebo chobotnice, měla být vysoká 48 metrů a stát na Letné. Pojala by 10 milionů svazků, počítalo se i s kavárnou, restaurací, studovnami a víceúčelovým sálem. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, což ale soutěž původně neumožňovala a kritici později tvrdili, že tím Kaplický i porota porušili její podmínky. Česká komora architektů požádala o prověření regulérnosti soutěže Mezinárodní unii architektů, ta však žádná pochybení nenašla.

Netradiční stavba vyvolala nadšení i silnou kritiku. Diskuse o ní dostala posléze politický rozměr, když se proti ní vyslovil například tehdejší prezident Václav Klaus. Později se spekulovalo, že stavba podobná blobu by mohla vyrůst na Rohanském ostrově jako jeden z projektů podnikatele a developera Luďka Sekyry. Možné vzkříšení projektu, byť v modifikované podobě, připustil i ministr kultury Daniel Herman.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vloni v dubnu Národní knihovna podala dovolání u Nejvyššího soudu kvůli verdiktu, který jí nařídil zaplatit miliony studiu HŠH architekti, které v soutěži skončilo třetí. A to za to, že podle soudů nejrůznější instance Kaplického návrh v roce 2007 zvítězil v rozporu s pravidly soutěže, a studio tak požaduje od knihovny rozdíl ve finanční odměně za třetí a druhé místo.

Co bude po roce 2019?

Projekt stál místo tehdejšího ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka. Jeho nástupci se přiklonili k politicky nedráždivému řešení, tedy nákladné rekonstrukci Klementina a rozšíření depozitáře na okraji Prahy. Depozitář sice nabízí dostatečnou kapacitu na uskladnění knih, pro živý provoz knihovny ale znamená překážku. Knihy se musejí vozit ke čtenářům do Klementina, mezi centrem Prahy a Hostivaří se ročně přepravuje přes 250 tisíc knih.

V NK proto už loni vznikl materiál, který nabízí několik variant dalšího fungování knihovny po velké revitalizaci Klementina. Ta neskončí dříve než v roce 2019. Výhledy počítají opět i s novostavbou v širším centru Prahy. Pro současného ředitele Petra Kroupu jsou prý prioritou současné revitalizace a rekonstrukce. Rozhodování o novostavbě nechá na svém nástupci.

Rozhovor s ředitelem NK Petrem Kroupou

Co Kaplického stavbě „zlomilo vaz“? 

Šlo o politické rozhodnutí nejít touto cestou, ale zvolila se varianta umístění Národní knihovny v dosavadním areálu, to jest v Klementinu, které projde rekonstrukcí a revitalizací a navíc se přidají další potřebné budovy na kraji Prahy, v areálu v Hostivaři.

Takže nová budova, která by pojala až 10 milionů svazků, jak slibovala Chobotnice, to vám nechybí? Současná varianta je pro knihovnu vyhovující?

Nejde o to, jestli to bude vyhovovat knihovně, ale jestli to vyhovuje tomuto státu, protože knihovna nepatří knihovníkům, ale je jedním ze základních pilířů vzdělanosti a identifikace státu. A tady jde především o politické rozhodnutí, protože jde o peníze. 

Momentálně máte dostatek místa a vyhovující podmínky?

Momentálně je potřeba říci to, co je ve výhledu, na čem se pracuje a co se staví. Po výstavbě nového depozitáře v Hostivaři a po rekonstrukci toho stávajícího budou saturovány potřeby na dvacet pět až třicet let, kdybychom měli počítat s nárůstem knih v současném měřítku.

Nahrávám video
Rozhovor s Petrem Kroupou
Zdroj: ČT24

V této chvíli vám tedy nechybí nic zásadního?

V tuto chvíli nám chybí spoustu zásadního, protože to, o čem jsem mluvil, je teprve ve výstavbě. Momentálně probíhá rekonstrukce areálu Klementina, za plného provozu.

Je problém přeprava knih mezi Klementinem a Hostivaří? Ročně se tak přepraví až čtvrt milionu knih.

Je to samozřejmě problém. Jestliže nejrychlejší dopravní prostředek se dostane z kraje Prahy do centra za padesát, možná za šedesát minut, a někdy ještě za delší dobu, tak to určitě není to, po čem by každý toužil, tedy že by přišel do knihovny, chtěl by si půjčit knížku a do 15 minut by ji měl.

Uvažuje se ještě vůbec o tom, že by mohla vzniknout knihovna podle Kaplického návrhu, nebo je to po těch letech už naprosto passé?

Úplné passé to není, protože v tzv. implementaci státní kulturní politiky je důležitá věta, že ve finále revitalizace a rekonstrukce Klementina bude vyhodnoceno, jakým způsobem pokračovat do budoucna dál. Jestli je to tak dostatečné, nebo jestli se zvolí jiný směr.

Jaký je vás osobní názor, byl byste pro to, aby se podle návrhu Jana Kaplického ještě stavělo?

Ve své funkci nemůžu mít veřejně osobní názor, každopádně jsem v knihovně zřídil odbornou skupinu, která se zabývá koncepcí NK do budoucnosti a kde si chceme zodpovědět i tuto otázku.

V Praze se kromě Národní technické knihovny, která vyrostla v tichosti v době sporů o Kaplického blob, nepostavila žádná veřejná stavba pro kulturní účely. Léta se mluví o nové koncertní síni, o nové stavbě pro Národní galerii či budově pro Muchovu epopej.

Především stát ale investuje pouze do rekonstrukcí budov převážně z 19. století, v nichž sídlí národní kulturní instituce. Pokud vznikají nové kulturní prostory, stojí za nimi soukromý sektor. V Praze za státní peníze vyrostlo pouze několik depozitářů, jež za stavby pro veřejnost nelze považovat a většinou nejsou nikterak architektonicky významné.

Národní technická knihovna
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...