Recenze: Velebení Karla Velebného na osmi nahrávkách

Osobnost Karla Velebného, jednoho z našich nejvýznamnějších jazzmanů, připomíná hned osmidesková reedice. Nahrávky zároveň skládají poctu jak Velebného souborům, tak všem, kteří s ním hráli.

Tvrdívá se někdy, jak byl náš jazz již v šedesátých letech (a také později) světový. Setkáme se ale i s opačným názorem, podle něhož to bylo vše jen bohapusté kopírování a nic původního.

Pravda přitom bude někde uprostřed, ovšem poslech osmi alb, věnovaných Velebného odkazu (zemřel na jaře 1989), nás přiklání spíše k seznání kvality a originality než pouhé, jakkoli zručné, odvozenosti. Protože inspiraci ani nelze utéci, ovšem pravý umělec se pozná právě podle toho, jak s ní dokáže naložit, jak si s ní poradí a vypořádá.

„Impresário“ jazzové scény

V rámci dlouze a ne zrovna bez překážek se rodícího projektu nyní máme konečně k dispozici vše, co Karel Velebný se svými skupinami (s různě se měnícími názvy, v tomto bodě však odkazujeme na podrobný editorský komentář) v letech 1958 až 1972 nahrál. Přesněji: vše co nahrál v Československu a pro Supraphon.

Karel Velebný, Luděk Hulan a Karel Krautgartner (1958)
Zdroj: Rostislav Novák/ČTK

Dlouhé časové rozpětí umožňuje nejen sledovat Velebného vývoj, hlavně kompoziční, protože výborným instrumentalistou (byl absolventem pražské konzervatoře) byl od počátku, na jednotlivých albech můžeme být zároveň svědky vývoje celé československé jazzové scény. Ano, protože Velebný byl čímsi jako jejím impresáriem, a na tom nic nemění skutečnost, že se s pozdějším vývojem jazzu, zvláště pak s různými fůzemi, již míjel.

Skladatel s jistotou

Úvodem je třeba předeslat, že Velebný vždy směřoval k jazzu modernímu, nevyhýbal se přitom ani různým experimentům, například vlivům soudobé vážné hudby. Již první nahrávky z přelomu 50. a 60. let (Studio 5 – Modern Jazz) přinášejí většinu vlastních skladeb, prozrazujících sice lásku k americkým vzorům, přesto však již hodně původních. Ovšem pokud najdeme na deskách skladby převzaté, pak vždy v zajímavých, osobitých aranžmá.

Z kompletu Karla Velebného
Zdroj: ČT24

A to samé lze říct o dalších albech, přičemž počínaje rokem 1965 hrály Velebného soubory pouze vlastní kompozice – a ty byly, jako v případě Krautgartnerových Radarů nad městem, plné skladatelské jistoty. Platí to i pro delší skladbu Jaromíra Hniličky Pouť v elipse, kterou najdeme na disku Ztráta nalezeného syna.

Směřování k vrcholu

A když už uvádíme tohoto brněnského hráče na trubku a skladatele, nelze nezmínit projekt Týnom tánom z roku 1970, na němž Velebný s Hniličkou upravili lidové písně – Velebný české, Hnilička moravské. Výsledné album, na němž se podílel tehdejší výkvět našeho jazzu, patří k těm nejlepším, jaká u nás vznikla. Lidovky totiž nepřišly o své původní kouzlo, zároveň je to naprosto plnokrevný jazz.

Z kompletu Karla Velebného
Zdroj: ČT24

Vrcholem je pak – ovšem vrcholem, k němuž se Karel Velebný krok za krokem, album za albem, blížil – poslední deska Jazzové nebajky (1972). Již na předcházejícím albu Motus (1971) Velebný svůj soubor značně omladil, což se projevilo nejen v hráčském nasazení, ale i jiném, současnějším pohledu na komponování – škoda jen, že tato sestava další desky nenatočila. Jazzové nebajky jsou totiž jak ukázkou naprosto soudobého jazzu, tak z celé nahrávky cítíme vtipný nadhled, což nebývá pravidlem.

Jedna výtka

Jednu výtku k tomuto jinak bezchybnému projektu si však nelze odepřít: píše-li se v editorské poznámce u alba Ztráta nalezeného syna o dvou albech, která u nás nevyšla a nebylo je tedy možné zařadit, chybí informace o domácích rozhlasových nahrávkách z té doby a vydaných v roce 2008 Radioservisem na desce S+HQ – Karel Velebný & Company.

Na druhé straně, nepozastavuju se nad absencí vlastního hodnocení reeditovaných alb, byť bych je očekával. Editor je alespoň nahradil obsáhlým kompilováním dobových reflexí.

V každém případě se však jedná o vydavatelský počin, který si zaslouží velkou pochvalu, a to nejen proto, že Velebného nahrávky do celkového obrazu československého jazzu patří – ona je to především výtečná muzika.

Z kompletu Karla Velebného
Zdroj: ČT24

Komplet nahrávek Karla Velebného vyšel u vydavatelství Indies Happy Trails. Obsahuje tyto tituly: Stuido 5 – Modern jazz; SHQ – Rodinná kronika; SHQ – SH/kvintet; [S+H] Q + Friends; Karel Velebný – Ztráta nalezeného syna; Jaromír Hnilička & Karel Velebný Tentet – Týnom tánom; SHQ – Motus; SHQ – Jazzové nebajky. Vypočítávat zde všechny zúčastněné muzikanty však bohužel nejde, snad prominou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 2 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 3 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 7 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 9 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...