Recenze: V nitru Vladimira 518, Tomáše Součka i Zanzibaru

Název ostrovní země Zanzibar většina lidí zná, tím ale znalosti často končí. Do značné hloubky toto východoafrické území nyní přibližuje výpravná kniha Mambo? Poa! rappera a výtvarníka Vladimira 518 a fotografa Tomáše Součka.

Jak již při pouhém listování téměř pětisestránkovou publikací zjistíme, Zanzibar je zemí mnoha tváří a jedna je zajímavější a méně známá než druhá. Začíná to již možná mylnou představou, že Zanzibar je ostrov – přitom se jedná se o celé souostroví. A tak bychom mohli pokračovat.

Zcela lze přitom souhlasit s tvrzením předmluvy, že „zatímco nepoučený cestovatel vidí tropický ráj a drsnou chudou zemi třetího světa, pod povrchem se skrývá místo úplné autentické radosti i zakonzervované pravdy o člověku a povaze jeho bytí před nástupem industriální revoluce.“

Může to znít jako pozvánka do dosud nepoznaných rájů ve stylu příruček pro všežravé „cestovatele“, zaplavující (a devastující) ta místa na zeměkouli, kde zatím nejsou fastfoody a kávovarové řetězce. Místa, jichž nezadržitelně ubývá.

Z knihy Mambo? Poa! Zanzibar
Zdroj: Tomáš Souček/Bigg Boss

Nic takového ale od knihy o Zanzibaru rozhodně nečekejte. Ostatně již v prvních větách se Vladimir 518 svěřuje s okolnostmi jejího vzniku: „Při poznávání této exotické krajiny jsme si nevědomky vlastně procházeli hlubokou analýzou vlastního já. Vztahu k sobě samým, k civilizaci, rodině, přírodě, majetku, řemeslu a tak dále a tak dále. Takto silně odlišný referenční bod dá člověku v životě totiž velkou šanci, aby především novým způsobem potkal sám sebe.“

Cestou k vlastnímu poznání se kniha Mambo? Poa! odlišuje od již zmíněných bedekrů, navíc ale přináší i dostatečně úplný obraz Zanzibaru. Díky odlišnému přístupu obou pozorujících, tedy autora textu a jeho obrazového pandánu, se autoři nezaměřovali pouze na vnějškovou podobu zkoumaného místa, ale snažili se jít hlouběji, do nitra země – a to jak doslova, tak i přeneseně.

Napomáhají tomu svěží texty, které navzdory své délce nejsou upovídané, ale jdou k věci. Vladimirovi 518 v tom jistě byla nápomocna jeho praxe hiphopového textaře. Při psaní skladeb se musí vyjadřovat jasně, zároveň si ale všímat skrytých náznaků. Stejně tak činí i v Mambo? Poa!

Z knihy Mambo? Poa! Zanzibar
Zdroj: Tomáš Souček/Bigg Boss

Ani doprovodné celostránkové (ale i dvoustránkové) fotografie nejsou typicky „průvodcovské“. Tomáš Souček projevuje smysl pro vystižení situace, pokud fotografuje Zanzibarce, činí tak vždy s respektem, pokorou, proto i záběry prostého života nepůsobí nijak nadřazeně. A nelze také nepochválit citlivou a nápaditou, ale i velkorysou grafickou úpravu.

Dočteme-li se tedy v úvodu knihy, že cesta k pochopení „komplexního přírodního, společenského a kulturního systému“ je jako „dlouhé molo, které je zakončeno širokou a nepřehlednou vodní plochou, do níž je nutné prostě skočit a plavat“, můžeme jen dodat, že jak Vladimir 518, tak Tomáš Souček plavali více než zdatně, a nejenže se v oné vodní pláni neutopili, ale přinesli o svém zápase veskrze zajímavé a cenné svědectví.

Vladimir 518, Tomáš Souček: Mambo? Poa! Knihu vydalo v dubnu 2019 nakladatelství Bigg Boss, 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 1 hhodinou

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 1 hhodinou

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...