Recenze: The Matadors i po 50 letech dosáhnou na Olymp(ic)

Už je to sice padesát let, nicméně nahrávky pražské skupiny The Matadors, jejíž debutové – a jediné – eponymní album vyšlo nedávno v reedici jak na vinylu, tak na CD, neztratily nic ze svých kvalit. A to není zcela běžné.

V kapele, jež byla tehdy vnímána – a také taková skutečně byla – jako jakýsi protiklad ke stejně populárnímu Olympicu, se sešli vynikající hudebníci; nejen Radim Hladík, byť bez něj by zcela The Matadors byli jistě jiná kapela, ale také Viktor Sodoma, Vladimír Mišík nebo Karel Kahovec. Navíc byli schopni s postupem času skládat stále zajímavější písně. A také, což nelze oddělovat, je náležitě podávat živě.

Ale ještě k tomu vymezování se vůči Olympicu: Petr Janda & spol. vycházeli spíše z české lidové hudebnosti, zpívali důsledně česky, jejich písně byly zpěvné, a pokud by se dalo mluvit o nějaké inspiraci, pak o raných The Beatles – a to spíše co do zvuku a formy než v podobě nějakých výpůjček. The Matadors zpívali anglicky a vycházeli z ostřejšího anglo-amerického rhythm'n'blues, zkrátka z polohy, kterou ztělesňoval britský „bítlsácký“ protipól, The Rolling Stones.

The Matadors
Zdroj: Supraphon/Alan Pajer

Je to samozřejmě spíše zobecněné rozlišení, protože přejímali-li Matadoři zahraniční skladby, byly od jiných autorů, ostatně důkazy najdeme i na jejich debutu. Ovšem na rozdíl od západní produkce u nás trvalo nepředstavitelně dlouho, než nahrávka ušla cestu od vlastního pořízení k objevení se na pultech, počítala se ne na týdny, jako spíše na dlouhé, dlouhé měsíce. A tak paradoxně v době vydání debutového alba, tedy na přelomu let 1968 a 1969, již kapela neexistovala. I tak to ale byla událost.

V něčem jemnější, v něčem drsnější

Dramaturgii celého alba se nicméně zcela nepodařilo zachytit to, čím skupina skutečně byla, tedy dravou rhythm'n'bluesovou partou, na druhou stranu tak ale máme možnost slyšet i jemnější polohu Matadorů a rozšířenější spektrum její produkce. Úvodní Get Down From The Tree najdeme mimochodem i na slavné americké kompilaci evropského rocku Nuggets II, a to v té nejlepší společnosti kapel jako Status Quo nebo The Smoke.

V době vydání debutu nebyla tato píseň novinkou, The Matadors ji nahráli již rok a půl předtím, zde je ovšem v aktualizované verzi s krásně otevírajícími se vokály. Na albu patří k sedmi původním skladbám, přičemž ani jedna nedělá kapele víceméně ostudu. Jistě zajímavý je i šestiminutový zvukový experiment Extraction, vzniklý údajně přímo ve studiu k doplnění potřebné albové stopáže – na nahrávce, blížící se formálně soudobé elektronické hudbě, to naštěstí není poznat.

Pokud jde o převzaté písně, najdeme zde velký hit americké vokální skupiny The Temptations z roku 1964 My Girl, ovšem v drsnějším kabátku. Zajímavé je zařazení Dylanovy písně It's All Over Now, Baby Blue, nahrané ještě akusticky v roce 1965; The Matadors ale převzali rockovou a velice vydařenou verzi britských Them z roku 1966. Stejně dobře si kapela poradila s blues Out Of Reach kytaristy Petera Greena, jak je nahrál s Bluesbreakers Johna Mayalla – především Radim Hladík zde potvrzuje svoji pověst citlivého hráče, přesvědčivě působí i zpěvák Viktor Sodoma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...