Recenze: The Matadors i po 50 letech dosáhnou na Olymp(ic)

Už je to sice padesát let, nicméně nahrávky pražské skupiny The Matadors, jejíž debutové – a jediné – eponymní album vyšlo nedávno v reedici jak na vinylu, tak na CD, neztratily nic ze svých kvalit. A to není zcela běžné.

V kapele, jež byla tehdy vnímána – a také taková skutečně byla – jako jakýsi protiklad ke stejně populárnímu Olympicu, se sešli vynikající hudebníci; nejen Radim Hladík, byť bez něj by zcela The Matadors byli jistě jiná kapela, ale také Viktor Sodoma, Vladimír Mišík nebo Karel Kahovec. Navíc byli schopni s postupem času skládat stále zajímavější písně. A také, což nelze oddělovat, je náležitě podávat živě.

Ale ještě k tomu vymezování se vůči Olympicu: Petr Janda & spol. vycházeli spíše z české lidové hudebnosti, zpívali důsledně česky, jejich písně byly zpěvné, a pokud by se dalo mluvit o nějaké inspiraci, pak o raných The Beatles – a to spíše co do zvuku a formy než v podobě nějakých výpůjček. The Matadors zpívali anglicky a vycházeli z ostřejšího anglo-amerického rhythm'n'blues, zkrátka z polohy, kterou ztělesňoval britský „bítlsácký“ protipól, The Rolling Stones.

The Matadors
Zdroj: Supraphon/Alan Pajer

Je to samozřejmě spíše zobecněné rozlišení, protože přejímali-li Matadoři zahraniční skladby, byly od jiných autorů, ostatně důkazy najdeme i na jejich debutu. Ovšem na rozdíl od západní produkce u nás trvalo nepředstavitelně dlouho, než nahrávka ušla cestu od vlastního pořízení k objevení se na pultech, počítala se ne na týdny, jako spíše na dlouhé, dlouhé měsíce. A tak paradoxně v době vydání debutového alba, tedy na přelomu let 1968 a 1969, již kapela neexistovala. I tak to ale byla událost.

V něčem jemnější, v něčem drsnější

Dramaturgii celého alba se nicméně zcela nepodařilo zachytit to, čím skupina skutečně byla, tedy dravou rhythm'n'bluesovou partou, na druhou stranu tak ale máme možnost slyšet i jemnější polohu Matadorů a rozšířenější spektrum její produkce. Úvodní Get Down From The Tree najdeme mimochodem i na slavné americké kompilaci evropského rocku Nuggets II, a to v té nejlepší společnosti kapel jako Status Quo nebo The Smoke.

V době vydání debutu nebyla tato píseň novinkou, The Matadors ji nahráli již rok a půl předtím, zde je ovšem v aktualizované verzi s krásně otevírajícími se vokály. Na albu patří k sedmi původním skladbám, přičemž ani jedna nedělá kapele víceméně ostudu. Jistě zajímavý je i šestiminutový zvukový experiment Extraction, vzniklý údajně přímo ve studiu k doplnění potřebné albové stopáže – na nahrávce, blížící se formálně soudobé elektronické hudbě, to naštěstí není poznat.

Pokud jde o převzaté písně, najdeme zde velký hit americké vokální skupiny The Temptations z roku 1964 My Girl, ovšem v drsnějším kabátku. Zajímavé je zařazení Dylanovy písně It's All Over Now, Baby Blue, nahrané ještě akusticky v roce 1965; The Matadors ale převzali rockovou a velice vydařenou verzi britských Them z roku 1966. Stejně dobře si kapela poradila s blues Out Of Reach kytaristy Petera Greena, jak je nahrál s Bluesbreakers Johna Mayalla – především Radim Hladík zde potvrzuje svoji pověst citlivého hráče, přesvědčivě působí i zpěvák Viktor Sodoma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 3 hhodinami

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 6 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
včera v 19:07

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
včera v 16:13

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026
Načítání...