Recenze: Sedm statečných odvážně cválá za nedostižnou legendou

Do městečka Rose Creek a do kin vjelo po více než půlstoletí Sedm statečných, banda vyvrhelů, kteří umí bojovat a nebojí se zemřít. Tahle nová sestava pro westernovou „mission impossible“ je o hodně barvitější, etnicky korektně vybalancovaná, ale také daleko méně typově prokreslená a vlažněji vybízející k tomu, držet někomu palce a prožívat s ním jeho příběh, neboť takový tu vlastně (kromě několika výjimek) ani moc neexistuje.

Nových Sedm statečných přijíždí znovu tam, kde platí jen zákon silnějšího a rychlejšího, který budou muset vzít do svých pistolnických rukou, zbrocených zkaženou krví Bartholomewových panchartů. Jako by si řekli, co takhle chvíli žít, zabojovat si a pak třeba umřít v Rose Creeku, kde se v roce 1879 umíralo snadno, rychle, vestoje a v botách.

Remake remaku

Všechno odstartovalo Sedm samurajů, které v roce 1954 sešikovali Akira Kurosawa a Toshiro Mifune. Pod remakem, přeneseným na Divoký západ, je v roce 1960 podepsán režisér John Sturges, v čele Sedmi statečných tehdy stál Yul Brynner a mnozí jsou přesvědčeni, že tahle verze překonala originál.

Sedm statečných (1960, režie: John Sturges)
Zdroj: AČFK

A pak klasický western, jenž kdysi patřil k pilířům americké kinematografie, postupně vysublimoval, takže jsme čekali více než padesát let, než našel Antoine Fuqua odvahu a producenty, kteří usoudili, že dozrál čas na druhý remake, který zúčastnění sice ustáli, ale nikam výrazně neposunuli.

Hrají: Denzel Washington a jiní

Divokou a zdánlivě nesourodou smečku nebezpečných toulavých psů, kteří chtějí vrátit vesničanům jejich životy a možná doufají, že alespoň okrajově vstoupí do dějin žánru, vede Denzel Washington, jenž potvrzuje, že dokáže suverénně zahrát cokoli. Je dostatečně temný, neoblomně bojující a hlasitě vzkazující hlavnímu záporákovi, že jestliže chce tohle město, musí přijít za ním.

Sedm statečných (2016, režie: Antoine Fuqua)
Zdroj: Forum Film

Z ostatních mu nejvýrazněji sekunduje rozporuplný Goodnight Ethana Hawkea (s nímž si to Washington před nějakými patnácti lety vyzkoušel v oscarovém Training Day) a hlavně až do posledního doutníku hláškující Faraday Chrise Pratta, který si to šel rozdat i s populárním Gatlingovým kulometem, z něhož se kdysi střílelo i v Djangovi.

Sedm statečných přitvrzuje

Fuqua tuhle výzvu ustál a dokazuje, že je režisérem mnoha poloh. Akční scény má bezpečně v paži a ve svém westernovém pojetí má blíž k Peckinpahovi nežli k Sturgesovi, takže jeho sedmička je brutálnější, drsnější, tvrdší a špinavější nežli její legendární předloha, což mohl umocnit ještě výživnější záporák, než jakého předvedl vlažnější Peter Sarsgaard.

Disciplinovaná kamera Maura Fioreho bezpečně provází dějem i akčními sekvencemi, a i když hlavním figurám chybí osobnější příběhy, drží navzdory své jinakosti pohromadě a vypůjčený Bernsteinův hudební motiv z předchozího originálu jim v závěru sluší.

Nová verze Sedmi statečných není pecka, která by resuscitovala žánr, ale také mu nedělá ostudu. Za téměř sto milionů poctivě utracených dolarů spíš připomíná, že tady pořád je – což je vlastně dobře.

Osobní doporučení: přestaňte komparovat (byť si o to téma říká) a snažte se jím „jen“ bavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 15 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 16 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 20 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 22 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...