Recenze: Pedro Almodóvar ženám rozumí

Empatie a vhled, s nimiž oscarový režisér a scenárista Pedro Almodóvar (Vše o mé matce, Mluv s ní) nahlíží do ženského světa, jsou stejně intenzivní jako jeho talent vyprávět příběhy, které se v něm odehrávají. Dokázal to i ve svém nejnovějším filmu Julieta.

V komorní ženské zpovědi se vrací tam, kde se cítí dobře a kde to také nejlépe umí. Jako by se lekl, kam až se zřítil se svým posledním úletem, nevkusnou, nudnou a v zásadě blbou gay ptákovinou Rozkoš v oblacích, a pochopil, že spíš nežli ujetý komediální bizár mu sluší dramata, která prožívá v kůži silných i slabých, zraňujících i zraňovaných žen, v jejichž životě je vždy něco zneklidňujícího a osudového, o čem se jim nehovoří lehce. A tak to řekne za ně.

Tak jako v případě Juliety, osamělé ženy, pro niž je zpáteční adresa na obálce dopisu od její dcery příslibem naděje, na kterou tak dlouho čekala. Sedí v protisvětle, měkce snímaném vynalézavou, (a jak bývá u Almodóvara zvykem) sytě barevnou kamerou Jeana-Clauda Larrieua (který dobře ví, že na rozdíl od Kieslowskeho platí u Almodóvara dvě barvy – červená a bílá), a píše své dceři dopis o svém (i jejím) životě. Chce jí v něm říci všechno, co jí dříve nebyla schopna sdělit, protože byla ještě moc malá, způsobovalo jí to příliš velkou bolest a možná také proto, že se za to také tak trochu styděla.

Zbav mě mých vin!

I takto (v kontextu s titulkem jiného jeho filmu Spoutej mě!) by mohl znít název posledního Almodóvarova opusu, který je oslovující tím, že se zabývá pocity, jež někdy zažil každý z nás, jako je bolest z odloučení, smutek ze životní ztráty, deprese vyvolaná samotou a pocitem viny či alespoň stopově přítomná naděje na odpuštění.

Nahrávám video

Jednoduchý příběh se odvíjí na bázi přehledného narativního konceptu, kdy je úvodní reál střídán sérií retrospektivních flashbacků, intimních, nespoutaných a namnoze symbolických, jako je divoké milování mladé učitelky klasické literatury Juliety a rybáře Xoana v nočním vlaku do Madridu, prolnutého obrazem jelena, uhánějícího sněhem za oknem vagonu. Jejich epizodičnost postupně skládá mozaiku celkového obrazu, jehož postavy vám nejsou lhostejné, a v kombinaci se soundtrackem Almodóvarova dvorního skladatele Alberta Iglesiase to nemá chybu.

Možná je Julieta méně silná a odolná nežli jiné Almodóvarovy hrdinky, ale není proto méně výmluvná. K její přesvědčivosti hodně přispěl tradičně přesný casting, v němž dominují dvě herečky, které se o její postavu podělily. Mladá, dychtivá a jiskřící Adriana Ugarteová a zralá, unavená a vyhořelá Emma Suárezová. Jejich výkony i způsob, jakým si postavu předaly, je bezchybný a skvěle je doplňují i postavy z druhého sledu, jako je Daniel Grao, Darío Grandinetti, Inma Cuestaová nebo dávný Almodóvarův objev Rossy de Palmaová.

Julieta je spíše melodrama nežli čistokrevné drama, má podobu psychologické, almodóvarovské road movie skrytými zákoutími ženské duše, jež je nabité spoustou až příliš excitovaných emocí, působivými hereckými výkony, dokonalým vizuálem a jistou režií. Jako jedna z Almodóvarových žen na pokraji nervového zhroucení vás Julieta sice neuzemní, ale osloví a postupně vtáhne do svého příběhu.

Do filmového světa byla uvedena v Cannes a poté, co si odskočila do Karlových Varů, konečně přichází do našich kin. Nezapomeňte na ni!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 6 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 23 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...