Recenze: Osamělost komiksových hrdinů je směšně dojemná

Ani komiksový hrdina to nemá v současném světě lehké. Ba dokonce je to horší než za vlastně idylických dob minulých. Tehdy byl svět přehledně rozdělen na dobro a zlo, stačilo se jen rozhodnout, za kterou z těch dvou částí se postavit, a bez odkladu vyrazit do boje. Dnes se moc mudruje, přichází únava z nikdy nekončící služby, ze stereotypu, z nenaplněnosti a také (ale to je tajné) z vlastní nedokonalosti.

Své o tom vědí v divadle NoD, neboť tam dostali prostor pro osobní výpověď superhrdinové, původně blaženě čisté a jednoduché bytosti, postupem času však čím dál tím víc ušpiněné složitostí mezilidského bytí.

Kolektivní improvizace zafixovaná po zkouškách do pevnějšího tvaru v rámci jakési „časosběrné dokumentární inscenace“, přivádí na scénu Batmana, Catwoman, Hulka a Supermana a také Droida Sphera (neboť i on pocítil nutkání odhalit svou třináctou komnatu).

Záludnost formy

Všichni tito superhrdinové jsou „kamerou“ zastiženi v různém stadiu depresivního rozpoložení. Superman touží po věčném klidu, tedy smrti, protože je z toho stálého zachraňování totálně unaven, Catwoman a Batman se cítí opuštění a natolik sami, že v touze po partnerovi potlačují svou výjimečnost, to jediné, co je na nich vlastně zajímavé a sexy. Hulk pak bojuje, marně, se svými návaly vzteku a Sphero v „roztomilé“ zpovědi šokované veřejnosti odhalí, že George Lucas byl sráč.

Osamělost komiksových hrdinů
Zdroj: NoD

Mladý kolektiv (režie Janek Lesák, dramaturgie Natálie Preslová, výprava Lucie Wildtová, hudba Ivo Sedláček) stvořil chytře zábavnou inscenaci, třebaže se jim úplně nepovedlo překonat záludnosti zvolené formy.

Filmový dokument má vůči tomu divadelnímu jednu zásadní přednost, a to střih. Sestříháme-li šikovně ve filmu tzv. mluvící hlavy, nemusí výsledný tvar nutně působit upovídaně. Naproti tomu v divadle příchody a odchody nůžkami nevyřešíte. Přestože se inscenátoři snažili co mohli, aby tyto předěly vyřešili, jisté zdlouhavosti a upovídanosti se, zvláště na začátku představení, nedokázali zbavit.

Zábava nikoliv za každou cenu

Nejsilnější je představení ve chvílích, kdy dostanou prostor čistě divadelní prostředky, tedy světlo, herecké zkratky a především hudba. Ano, především zvuk a hudba povyšují inscenaci ze sympatického snažení na regulérní profesionální představení.

Pokud se herectví týká, ve všech čtyřech případech, to jest Martin Cikán jako Superman, Jan Strýček Batman, Lumíra Přichystalová Catwoman a Láďa Karda Hulk, má své limity, které jsou ovšem skvěle zastřeny osobním zaujetím a nasazením. Zvolená poetika jakoby upřímných a naivních zpovědí snese sem tam nedokonalou dikci jakoby zahozené pointy a dokáže překlenout občasnou zdlouhavost textu.

Inscenace Osamělost komiksových hrdinů vznikla především pro zábavu, a i když (nebo možná právě protože) nejde o „řachandu“ za každou cenu, nýbrž obsahuje i skoro kritický podtón naší současné popkultury, zábavná opravdu je. Na jevišti nechybí hravost, humor ani nadsázka. Všechny tyto atributy jsou pak podávány s takovým nakažlivým nadšením a entuziasmem, že přesvědčí i toho nejzaseklejšího diváka (tedy až na toho velmi unaveného pána, co spal vedle mne).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...