Recenze: Nová Tosca v Národním je nechtěnou parodií opery i dramatu

Slavné hudební drama Giacoma Pucciniho Tosca se ve Zlaté kapličce dočkalo nové inscenace. Bohužel. Francouzský režisér Arnaud Bernard děj situoval do totalitní mašinérie jakéhosi policejního státu, která však postrádá tíživou atmosféru a působí směšně. Ke komorní, intimní linii příběhu přistoupil bez jakéhokoliv vhledu a zaujetí. Představení zemdlívá do neinvenční parodie opery i dramatu jako takového.

Úvaha, z níž Bernard vycházel, není neplodná. Hlavní postavou opery není pěvkyně Floria Tosca milující svého snoubence, malíře Cavaradossiho, ale brutální policejní ředitel Scarpia. Příběh se proto odehrává v blíže nespecifikovaném totalitním státě a má vyobrazovat „machiavelismus moci, všeobecné podezírání, zmanipulované procesy, institucionalizaci anonymního sousedského donášení, čistky, pokleslou propagandu a svévolné věznění, zničené lidské osudy,“ jak v programu vylíčil sám režisér.

Jenže této ideji, kterou z díla bezesporu je možné vydobýt, naprosto nedostál. Zmateně pobíhajících policistů a agentů servilně plnících Scarpiovy rozkazy by se ani podprůměrně mazaný zločinec nezalekl. Úředníčci v sinalých uniformách se přemisťují z místa na místo, klapou do psacích strojů, snímají otisky prstů a telefonují. Diváka mrazí jedině z pocitu trapnosti.

Nahrávám video

Při podrobnější analýze by inscenaci mohla být vytknuta řada chyb různé závažnosti: zbytečné doslovné pantomimy objasňující samozřejmé, papundeklové kulisy památek, naprosté opominutí náboženského rozměru dramatu, o závěrečné sebevraždě Toscy ani nemluvě. Jediný moment, kdy na publikum dýchne divadlo, je závěr prvního jednání, kdy dav na jevišti ztuhne při fotografování a Scarpia si kamsi do kanceláře odvádí mladou dívku za účelem jejího zprznění.

Nikoliv Berija, okresní estébák

Režisérské selhání je patrné i na postavě policejního ředitele. Bernard se při promýšlení její psychologie inspiroval možná nejodpornější bytostí minulého století, Lavrentijem Berijou, který s potěchou vykonával Stalinovy čistky a další mimořádně obludná zvěrstva včetně masakru v Katyni. Jistě, byť neoslnivě zpívajícímu Francescu Landolfimu však ze Scarpia vyšel tak trochu neohrabaný frustrovaný estébáček regionálního významu. A to byl na jevišti nejkomplexnější figurou.

Francesco Landolfi
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

K dalším hrdinům se Bernard totiž zřejmě nedostal vůbec. Herecký projev Valtera Borina coby malíře Cavaradossiho a Andy-Louise Bogzy v titulní roli si jinak vysvětlit nelze. Oba jsou ponecháni napospas svým dramatickým instinktům, což vede k hypertrofovaným gestům ze slovníku archaických operních klišé. Bogza okolo sebe v přepjatých pózách pohazuje šál a zase jej sbírá, Borin se toporně plouží jevištěm ve quasimodovském předklonu a někteří diváci brzy přestanou skrývat úšklebky, ba smích.

Je třeba zdůraznit, že ani jeden z pěvců na této parodii opery nenese vinu. Tosca Bogze z hudebního hlediska sluší, může uplatnit dramatičnost barvy svého hlasu. Zpívala čistě a zněle i v nižších polohách, výrazně a přesto vyváženě, s potřebným nadhledem a samozřejmostí. Ta chyběla Borinovi, jehož útlejší hlas v některých exponovaných místech nezazněl s dostatečnou velkolepostí a razancí.

Anda-Louise Bogza a Valter Borin
Zdroj: Národní divadlo/Patrik Borecký

Taktovky se ujal hudební ředitel Státní opery Andreas Sebastian Weiser. Orchestr, který z důvodu stále ještě nezahájené rekonstrukce Státní opery hraje v několika exilech včetně historické budovy Národního divadla, nevynikal emotivností ani dynamičností. Pucciniho známá partitura potřebuje plnokrevnější nastudování. Na druhou stranu, muzikanti hráli přesně, čistě a bez chyb. To by však mělo být běžnou praxí, nikoliv kýženým cílem.

Operní milovníci tak mohou štkát, že z repertoáru zmizelo klasické Jernekovo a Svobodovo obnovené nastudování Toscy z roku 1947 (sic!), které se ale, pravda, mnohdy hrálo před poloprázdným sálem, i Morávkova zdařilá moderní inscenace z roku 2000. Ostatně, při první i druhé premiéře, jejíž obsazení bylo hodnoceno, dalo publikum najevo svou nelibost bučením, které je v poslední době při uvádění nových operních inscenací v Národním divadle slyšet často. Tentokrát oprávněně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedožité jubileum Zagorové připomíná muzikál, kompilace i kniha

Zpěvačka Hana Zagorová by 6. září oslavila osmdesáté narozeniny. Pražské Divadlo Kalich uvádí pod názvem Biograf láska 2 už druhý muzikál postavený na písničkách několikanásobné Zlaté slavice. Hity Zagorové i písně, které se nestihly proslavit, připomíná také kompilace s příznačně osmdesáti skladbami. A za kariérou i životem zpěvačky se ohlíží také nová kniha s podtitulem Žít tady a teď.
před 9 hhodinami

Kocáb a Horáček ve své první opeře vyhání ďábly z Arezza

Zpěvák a skladatel Michael Kocáb s textařem Michalem Horáčkem napsali svou první operu. V kusu Vyhnání ďáblů z Arezza se inspirovali freskou z třináctého století i vlastní zkušeností s dohlížením na odsun sovětských vojsk z Československa.
včera v 17:00

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánovčera v 15:20

Zemřel básník, publicista a chartista Milan Ohnisko

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, redaktor, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Od roku 2012 žil v Praze, spojen je ale především s Brnem.
včera v 15:17

Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.
včera v 13:24

Nový seriál Filter turbulence dospívání nepřikrášluje

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.
včera v 11:33

VideoFilmové premiéry: Dokonalý den, 33 kroků či Zápas století

Česká romantická komedie Dokonalý den svede dohromady dva protiklady, které se přitahují. V hlavních rolích Vladimír Polívka a Kateřina Marie Fialová. Snímek Sex a smrt v kempu Miasma se inspiroval poetikou slasher hororů, jako je Noční můra v Elm Street nebo Halloween. Česko-slovenský počin na pomezí dokumentu a fikce 33 kroků inscenuje skutečnou událost rasistického útoku na Roma Milana Daniela, který ve filmu ztvárnil sám sebe. Historické drama Samuraj a vězeň má být poctou japonským historickým velkofilmům. A sportovní dokument Zápas století se vrací ke čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v roce 1986, do něhož se promítlo politické napětí i osobní osudy hráčů.
včera v 10:17

Clooney převzal na benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.
2. 9. 2026Aktualizováno2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.