Recenze: Nebe je zatažený. A Filip Topol zůstal sám se svým klavírem

Zpěvák a klavírista Filip Topol je známý především coby kapelník Psích vojáků a autor jejich repertoáru. Na koncertním trojalbu Nebe je zatažený máme nyní možnost slyšet jeho další stránku – Topol totiž vystupuje pouze se svým klavírem.

Ovšem pokud byste snad čekali nějaký poklidný recitál, opak je pravdou. Ostatně každý, kdo někdy zažil koncert Psích vojáků anebo Topolův sólový výstup, ví, o čem je řeč. Filip Topol klavír používal nejen jako melodický nástroj, ale také do něj dokázal pěkně zabušit. A to s takovou vervou, že mu tekla po prstech krev…

Připomíná to romantickou představu umělce, jdoucího za hranice sebezáchovy, zraňujícího se, jen aby ze sebe dostal vše. Ano, mohl tak působit, svědčí o tom i zdrcující životní styl, který jej v roce 1997, tedy v dvaatřiceti, málem stál život, a který se jistě podepsal na jeho předčasném odchodu. Zemřel týden po osmačtyřicátých narozeninách, 19. června 2013.

Byl k umění poctivý, nešvindloval

Vraťme se ale k obrazu proklatého umělce, cele odevzdaného své můze – můžeme tak Topola vnímat, on sám se této představě také nejspíš nebránil, na straně druhé ovšem přistupoval ke svému umění střízlivě, byl vůči němu poctivý, nešvindloval.

Filip Topol / Nebe je zatažený
Zdroj: Indies Scope

Krásně je to slyšet na všech třech discích (a samozřejmě i na všech archivních i studiových nahrávkách Psích vojáků), které byly natočeny po roce 2000, tedy v době, kdy se Topolovi dařilo žít „zdravě“. Vysoká kvalita, ale i dramatičnost nahrávek přitom jen potvrzuje, co bylo řečeno o Topolově poctivosti, a také o tom, že dramatická poloha jeho umělecké osobnosti nebyla nutně podmiňována různými excesy.

Naopak, potvrzuje se, že onu, řekněme, rozervanost měl již zakódovánu ve svém uměleckém jazyce. Přestože, a to je zajímavé, v civilním životě byl klidný, mluvil vyrovnaně, tichým hlasem, byl introvertní. Tedy pravý opak jeho pódiové polohy. Navzdory tomu ovšem nikdy nesklouzával k nějakému teatrálnímu přehrávání emocí, pouze hrál a zpíval naplno.

Sólové podání bouří vskrytu

Je tomu tak i na albu Nebe je zatažený, vedle písní z Topolových sólových alb dojde samozřejmě i na koncertní stálice z repertoáru Psích vojáků, jako je například klasika Žiletky, Chce se mi spát či Sbohem a řetěz. Sólové podání samozřejmě svádí ke srovnání s kapelovými verzemi, není však na místě, jednoduše jsou jiné. Bouří vskrytu. A stejné. Prožité, niterné.

Filip Topol
Zdroj: Kateřina Šulová

Zajímavý je třetí disk, se čtyřmi rozsáhlejšími, spíše instrumentálními kompozicemi, nezřídka s improvizovanými pasážemi, jakési nahlédnutí pod pokličku. Tím se dostáváme k důležité charakteristice Topolovy hudby: byl totiž nejen výtečným autorem, ale i instrumentalistou, aspekt, který v sólových nahrávkách vynikne ještě více.

A tak píseň V září už nikdy netanči, původně z 80. let, a nahraná na prvním polistopadovém albu Nalej čistého vína, pokrytče z roku 1991, na něm zabere osm minut. Ovšem zde, rozdělena do úvodní a závěrečné části disku, je rozvedena na celkových třicet minut. A ono „rozvedena“ je přesné označení Topolova přístupu, pracuje s tématem, různě jej variuje – a to i tehdy, když se nám může zdát, že se jen tak probírá klávesami.

Album Nebe je zatažený je tak více než důstojným připomenutím všeho, co hudba Filipa Topola znamenala. Umění. Život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 21 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
včera v 14:20

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...