Recenze: Ludvík Vaculík – Nepaměti

Nepaměti Ludvíka Vaculíka vycházejí podruhé po deseti letech, ale vyprávějí o událostech mnohem dávnějších. Je to spisovatelův deník z let 1969 - 1972. Té době se dnes říká počínající normalizace, ale to se tehdy nevědělo, nikdo, ani autor, si nemyslel, že "to", tedy pobyt sovětských vojsk u nás, bude trvat tak dlouho.

Jádrem knihy je petice Deset bodů, „adresovaných federální vládě, Federálnímu shromáždění ČSSR, České národní radě, vládě České socialistické republiky a ÚV KSČ“. Signatáři v ní protestují proti zhoršujícím se politickým poměrům, ubývání svobody, právě proti té počínající normalizaci. Ludvík Vaculík je jedním ze signatářů, „hlavní roli“ hraje ale jeho přítel, šachista Luděk Pachman, který je za petici zavřen do vězení. 

Kromě politiky hraje v knize důležitou roli umění - text je doprovázen 16 reprodukcemi obrazů Vaculíkova přítele, malíře Vlastimila Beneše (1919 - 1981). „Jednou v sauně jsme seděli na horké lavici vedle sebe, on se potil se zpožděním, jako vždy, a já jsem mu pravil, že bysme mohli dopředu, hodně dopředu chystat krásnou knížku: byly by v ní reprodukce jeho obrazů a ke každé bych napsal nějakou krátkou povídku nebo úvahu. Byl tím pochopitelně nadšen. Radostně řekl ano. A byla by to hodně drahá kniha. Asi za dvě stě padesát korun,“ píše Vaculík. Cena v knize uvedena není, ale myslím, že malíř uhodl dnešní cenu knih skoro přesně. 

Benešovy obrazy jsou krásné, jako pozdrav ze zmizelého a ne moc známého světa, a Vaculíkův text je jako vždy čtivý, poutavý, přesný a dojímavý, ať už knihu čteme jako dokument o době, kdy se nadlouho „utahovaly šrouby“, nebo zprávu o krizi středního věku, na níž se ovšem mnohem víc než přirozené životní příčiny podílejí cizí vojska a jejich agilní domácí přisluhovači. Nejzajímavější mi ale připadá číst knihu „dnešníma očima“, tedy představit si, jak by asi popisované události vypadaly dnes, v naší dnešní realitě. 

V knize se například popisuje postupný zákaz několika spolků - jezdeckého spolku v Bezejovicích, který provozuje Vaculíkův přítel, klubu přátel divadla Semafor, který vede paní Vaculíková, a také jakási tichá likvidace Svazu spisovatelů. Jen si představte, jako by dnes vypukly protesty a demonstrace, kdyby takovým spolkům někdo třeba jen snížil dotaci! Nebo si představte, že deset lidí napíše uctivou petici, a ona nejenže neprojde bez povšimnutí, ale spustí se kvůli ní rozsáhlá vyšetřovací mašinérie, výslechy, zatýkání, věznění. A do třetice: ústřední výbor extremistické politické strany rozhoduje o osudu Literárních novin, neboť z nich má strach armáda světové supervelmoci. Ale už dost srovnávání nesrovnatelného. 

Nepaměti Ludvíka Vaculíka jsou skvělá kniha, která má co říci nejen dnešním skeptikům a nespokojencům.

Atlantis 2008, 184 stran, z toho 16 stran barevných fotografií a reprodukcí Vlastimila Beneše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 2 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 23 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...