Recenze: Kafarnaum aneb Jak si uchovat lidskost v bídě pro nás stěží představitelné

Režisérka Nadine Labakiová prozrazuje v dramatu Kafarnaum dobrou obeznámenost s artovými vypravěčskými trendy francouzského ražení. Za snímek získala na loňském canneském festivalu Cenu poroty. A letos se dočkala oscarové nominace.

Libanonské filmy vídáme v tuzemských kinech ojediněle, málokdy vzbudí větší pozornost, avšak v případě dramatu Kafarnaum (název odkazuje k jednomu z Ježíšových působišť dlouho lhostejnému k jeho učení, avšak metaforicky lze uvažovat také o zmatku či chaosu) bychom neměli otálet.

Asi dvanáctiletý, předčasně dozrálý chlapec jménem Zain se vymezuje proti bezcitnosti svého okolí. Ten kluk úředně vlastně ani neexistuje, nikdy nechodil do školy a netuší, kolik je mu přesně let.

Dokonce zažaluje své prostoduché a asociální rodiče (naprosto nechápající, co jim syn vytýká), že jej vůbec zplodili, že přivádějí na svět potomky, o něž se nedokáží postarat, že zavinili tragický konec jeho sestry, nuceně provdané za bohatšího souseda.

Do rámcujících scén soudního přelíčení pak vstupují rozsáhlé retrospektivy vyjevující Zainovy osudy vedoucí k jeho uvěznění kvůli vážnému ublížení na zdraví. Spatříme chlapcův útěk z domova i to, jak se láskyplně protlouká s maličkým synkem policií mezitím zadržené etiopské uprchlice. Jako kdyby v Zainovi pulsovaly geny Dickensova Olivera Twista.

Kafarnaum zobrazuje svého druhu peklo na zemi; bezvýchodné živoření v chudinských slumech Libanonu doléhající zejména na děti. Kamera s majestátní pozvolností sleduje lidi jak při chůzi zanedbanými uličkami, tak z ptačí perspektivy, která ukazuje lidská mraveniště s plochými střechami budov i s bezpočty provizorních přístřešků.

Spatříme tak zpravidla sytě barevnou spleť nejrůznějších lokalit v Bejrútu, ale i potemnělé výjevy z tamní věznice. Režisérka výjevy inscenuje jakoby provzdušněně, bez exprese, volí zdánlivě nezaujatý záznam reálií, přičemž ale dosahuje sugestivní, téměř dokumentaristické věrohodnosti, a to i díky výtečnému hereckému ztvárnění…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...