Recenze: Deník zloděje je sebedestruktivní zpověď s příchutí hlíny

Vzdor jedince vůči společnosti je oblíbené téma divadelních dramat. Neméně dramatický může být i boj jedince se sebou samým. Ačkoli v nové inscenaci Divadelní společnosti Masopust, sestavené z pasáží stejnojmenné novely Jeana Geneta Deník zloděje a básní barokního duchovního Bedřicha Bridela, problematika „jedinec versus společnost“ zastoupena je, hlavní pozornost je zde upřena na zápas člověka s vlastní identitou.

Vzhledem k tomu, že se jedná o formu divadla jednoho herce, tudíž chybí zde protihráč, tvůrci scénáře Tereza Marečková, dle programu autorka výchozí ideje, a Miloslav König jako autor scénáře správně z Genetova textu vybrali pasáže tak, aby protihráčem byla postava sama sobě.

Sexualita i duchovno

Z programu se nedozvíme, kdo konkrétně přišel s myšlenkou spojit dva tak odlišné básníky (Genet/Bridel), Marečková nebo König sám? V každém případě je to spojení odvážné. Neznám Bridelovo dílo, takže ze zhlédnutého jen těžko mohu posoudit, proč si inscenátoři vybrali právě tyto básně, aby je postavili do jedné linie s Genetovým sebezpytem.

Důležité je, že toto spojení funguje. Snad proto, že oba básníci hovoří o lásce a vášni, oba pokládají drásavé a zásadní otázky, aniž by očekávali odpovědi. Navíc Bridelova duchovní poezie jaksi polidšťuje a povznáší Genetův naturalismus do filozofujících sfér.

Deník zloděje
Zdroj: Facebook/Divadelní společnost Masopust/Josefína Rašilovová

Genetův text je plný kontroverzních myšlenek odhalujících básníkovo nitro, jeho pohnutky, pochybnosti, počátky i konce vzdorů. V jedné větě pohrdání, zatracování, ale i jakési stavění na piedestal sama sebe. Otevřeně popsaná drsná sexualita, její prožívání a obhajování je vzápětí sestřeleno pochybnostmi, studem, pohrdáním a odsudkem. Klidnější a lyričtější tón do takto zběsilého proudu pak vnášejí Bridelovy básně. Jak ovšem takovouto zběsilou textovou skrumáž inscenovat?

S berlemi, ale bez berliček

Teatrálnost tu v prvé řadě vnáší hudba Martina Dohnala, která je postavena na roveň textu. Výsledný tvar se tak více méně přibližuje opeře. Dramatická hudba text rytmizuje, vnáší do něj další iritující dráp, neboť není vůbec líbivě melodická. Je intelektuálně naléhavá, tudíž i při zhudebněných pasážích musí divák přemýšlet a dobírat se smyslu. Pěvecky je velmi náročná. Klobouk dolů před muzikálností Miloslava Königa, který zpěv zvládá tak dokonale, že text i hudbu spojuje v jeden organický celek, bez klišé a úskočných berliček.

Režisér představení Jan Nebeský se rozhodl Deník zloděje inscenovat jako postupnou devastaci člověka. Zatímco na začátku před nás předstupuje normální, snad jen trochu víc napružený mladík, na konci vidíme podivnou trosku, která se díky sebedestruktivnímu chování už jen stěží drží zpříma (a i k tomu musí použít rekvizity, jako jsou boty na vysokém podpatku a především berle, bez nichž už není možno vykonat ani krok).

Hloubka pod medem

Zkušený divák, vidí-li v počátku herce, který před sebe postaví sklenici s medem, pytlík s moukou a cosi ve větším sáčku, tuší že jediný aktér v závěru skončí nahý, pomazán medem, zasypán moukou a tím něčím, co zatím nevidí. Naštěstí to není peří (jinak dost oblíbená rekvizita v těchto perverzních konotacích), ale zemina, která tak organicky evokuje zánik čili hrob. Stalo se, ale naštěstí pro inscenaci i diváka v decentním, přesto působivém provedení.

3 minuty
Reportáž: Deník zloděje je mysteriózní opera
Zdroj: ČT24

Děkovat za to lze jen a jen herci Miloslavu Königovi, který obecenstvu předkládá drsnou, provokativní a intimně trýznivou zpověď až obdivuhodně civilně. Jeho projev je zanícený, postupně až vášnivý, bez vnější teatrálnosti a pitvoření. König neusiluje o získání diváka lacinými postupy. Je umírněný, upřímný a autentický. To není lehká cesta, ale v tomto případě jediná možná, chceme-li mluvit a hloubce, nikoli, jak po medu klouzat po povrchu.

Deník zloděje uvádí Divadelní společnost Masopust v pražském Divadle Na zábradlí (momentálně kvůli rekonstrukci hraje v prostorách Divadla Komedie). Nejbližší reprízy: 27. května a 11. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začal festival Open House. Lidem otvírá jindy nepřístupná místa

V úterý začal festival Open House. Jeho jedenáctý ročník nabídne prohlídky zhruba 120 běžně nepřístupných budov, například opuštěného depa lokomotiv u Masarykova nádraží v Praze, kde je připravená i prezentace budoucího Muzea železnice a elektrotechniky. K vidění zde budou historické drezíny, motorové lokomotivy nebo salónní vozy. Vedle tohoto depa se díky festivalu o víkendu v metropoli zdarma budou moci lidé podívat třeba do barokního Faustova domu nebo funkcionalistického Paláce Atlas na Florenci.
13. 5. 2025

Kvíz: Vyznáte se v českých soutěžících Eurovize?

Mezinárodní písňová soutěž Eurovize vybírá vítěze šedesátého devátého ročníku. První semifinále se ve švýcarské Basileji koná 13. května, zástupce Česka Adam Pavlovčin alias ADONXS se pokusí miliony posluchačů po celém světě přesvědčit o dva dny později. Finále odvysílá v sobotu i Česká televize. Ověřte si v kvízu, co o českých úspěších a neúspěších na Eurovizi vlastně víte.
13. 5. 2025

Gérard Depardieu dostal podmínku za sexuální napadení dvou žen

Pařížský soud uznal Gérarda Depardieua vinným v případu sexuálního napadení dvou žen při natáčení v roce 2021. Uložil mu osmnáctiměsíční podmíněný trest. Francouzský herec se u soudu k nevhodnému chování přiznal, ale opakovaně popřel, že by se dopustil sexuálního násilí. Proti rozsudku se odvolá. Francouzská média rozsudek označují za zásadní moment kampaně proti sexuálnímu zneužívání žen vlivnými muži. Depardieu je podle nich dosud nejznámějším odsouzeným provinilcem ve Francii.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Navštěvoval ji Palacký i Mánes. Vědecká knihovna v Olomouci slaví 250 let výstavou

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.
13. 5. 2025

Festival v Cannes ocení De Nira a uvede český Karavan

Filmaři, herecké hvězdy a profesionálové z filmové branže přijíždějí opět po roce do Cannes, kde začíná sedmdesátý osmý ročník festivalu. O Zlatou palmu usilují dvě desítky snímků, tu čestnou převezme herec Robert De Niro. Českou kinematografii zastoupí po letech ve vedlejší sekci celovečerní Karavan.
13. 5. 2025

Vězněných autorů je stále více, ukazuje index amerického PEN klubu

Lze zaznamenat jasný a trvalý nárůst počtu uvězněných autorů po celém světě, upozorňuje americký PEN klub. Vychází z analýzy indexu svobody psaní, který letos v dubnu zveřejnil už pošesté. Loni bylo vězněno nejméně 375 autorů oproti 238 zadrženým literátům a jiným píšícím tvůrcům v roce 2019.
13. 5. 2025Aktualizováno13. 5. 2025

Začalo Pražské jaro. Osmdesátý ročník oslaví orchestry z Vídně i USA

Na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a jeho cyklem symfonických básní Má vlast začal tradičně festival Pražské jaro. Zahájení, přenášené z pražského Rudolfina i na venkovní obrazovky a do vysílání České televize, se tentokrát ujala Česká filharmonie. Program osmdesátého ročníku tvoří více než padesát koncertů, včetně návratu uznávaných zahraničních orchestrů.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
11. 5. 2025
Načítání...