Recenze: Cirkus Rwanda stvořila námaha a pot, ukazuje živelný dokument ze zákulisí

Nahrávám video
Režisér Michal Varga o dokumentu Cirkus Rwanda
Zdroj: ČT24

Vzdálenost mezi Českem a Rwandou budiž překonána. Cirkus Rwanda byl jedním ze dvou českých dokumentů s premiérou v sekci Zvláštní uvedení na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Zatímco King Skate s úspěchem vstoupil do běžných kin už v září, svižný film Michala Vargy o jedné neobvyklé spolupráci o sobě dává vědět až nyní.

S prvotním impulsem projektu přišel sám režisér. Dokumentarista Michal Varga přednesl návrh na uspořádání unikátního představení s rwandskými akrobaty principálovi proslulého Cirku La Putyka Rostislavu „Rosťovi“ Novákovi a ten jej přijal. Organizaci a nacvičování představení nazvaného Hit, Tell the Difference poté sledoval štáb od návštěvy prvních dvou Rwanďanů v Praze přes cestu do střední Afriky až po premiéru na festivalu Letní Letná, která se konala v srpnu 2017. 

Jak postavit lidskou pyramidu

Téma bylo tedy vymezeno jasně – pečlivě mapovat zákulisní situace a momenty, při nichž vždy trochu nejistá inscenace získává obrysy. Cirkusem Rwanda se Varga odklání od výrazných znaků své předchozí tvorby. Ačkoli je autorem několika středometrážních dokumentů z afrického kontinentu, vždy se zaměřoval na místní společenství, kulturu či krajinu. Zde jsou tato témata, pro někoho možná překvapivě, vcelku utlumena, a to přestože velkou část stopáže skutečně trávíme ve rwandských tropech.

Širšímu společenskému kontextu se snímek nevěnuje ani v populárně naučném stylu filmů z cest Dana Přibáně jako Trabantem do posledního dechu. Zazní sice několik osobních příběhů z rwandské genocidy a jedna scéna přibližuje bizarní rituály místní křesťanské komunity, výjevy ale současnost zubožené země příliš neosvětlují. Dokonce i s motivem střetu evropských a afrických zvyků se zachází jen v několika letmých momentech.

Tyto volby mají ale svá opodstatnění. Z mnoha hodin materiálu vznikl především srozumitelně odvyprávěný příběh. Výsledných 75 minut je z hlediska dění prosto odboček, má definované hrdiny a předurčený cíl v podobě termínu prvního představení. Režisér zůstává pevně koncentrován na přípravy jedinečné inscenace, což má pozitivní vliv na svižné tempo snímku.

Cirkus Rwanda se sestává ze tří částí. V prvé řadě se plánuje, načež se odjíždí rekrutovat akrobaty do Rwandy, což střídá návrat do Česka a tvrdé nacvičování. Minutáží nejdelší a zároveň i nejsdílnější je prostřední akt sledující návštěvu Nováka a jeho kolegů v africké zemi. Nejen v těchto chvílích se režisér s kameramanem drží standardních observačních postupů bez viditelných zásahů do dění. Vargovi celovečerní formát svědčí a i přes predispozice nachází nenápadné způsoby, jak vyprávění ozvláštnit. Nastalým situacím se vždy dokáže vhodně přizpůsobit a efektivně užívá nejrůznějších hudebních podkresů, které zní z rwandských ulic.

Útržkovitě, zato v plném nasazení

Spontaneita ale proniká do záběrů jen zřídka. Vliv na to jistě má i tematické zaostření na herectví, nacvičování a opakování. Patrně je to dané i neochotou rwandských akrobatů svěřovat se, neboť se zdá, že si záměrně udržují odstup. Vše navíc komplikuje jazyková bariéra, kvůli níž se ve filmu většina promluv neobejde bez titulků.

Lidsky poněkud v mlze také zůstává Rosťa Novák jako nezpochybnitelný protagonista snímku. Jeho excentrické vystupování na veřejnosti nepřekvapí, film ovšem nenachází odpověď na to, zda jde o účelnou pózu nebo jeho skutečný charakter. Jisté zůstává, že neustálý příval vulgarismů vinoucí se z jeho úst práci štábu nijak neusnadňoval.

V poslední části, již dokumentující nacvičování v Praze, přechází film do naléhavého módu. Představení se neodvratně blížilo a nesehraný soubor ještě čekalo mnoho tvrdé práce. Zkracuje se trvání scén a zdůrazňuje se náročnost úkonů i rostoucí stres. Režisér se ovšem nedokáže vyhnout dojmu jisté epizodičnosti, při níž zůstává nejasná nejen odhodlanost některých členů souboru, ale i základní plynutí času.

Kupříkladu Novák v jedné scéně dramaticky prohlašuje, jak je s výsledkem nespokojen, přestože mu zbývají pouhé dva dny nacvičování, následně ovšem s manželkou a ansámblem pokojně sbírají houby v lese. Zařazení této momentky vzbuzuje jen otázky.

Premiéra představení Hit, Tell the Difference je v závěru snímku zachycena v barvité střihové montáži. Usměvavé tváře publika a potlesk ve stoje naznačí, že Novákova drezura měla svůj smysl. Filmové vyprávění se takto uspokojivě uzavírá, třebaže se rwandští akrobaté letos znovu vrátili a k vidění byli i na festivalu v Karlových Varech. Jejich snažení a radosti jsou tímto zvěčněny v nikterak hloubavém, avšak řemeslně zvládnutém a záživném dokumentárním počinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 7 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 20 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 23 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...