Uršula si svůj trest odpykala, když v afektu sebeobrany zabila svého nevěrného manžela. Na svobodu se vrací do malé morálně i materiálně zpustlé vesnice. Znovu se provdá a zkouší žít s pocitem viny. Brněnské Divadlo Husa na provázku nasadilo do programu hru na motivy z románů Uršula a Rubato od slovenského prozaika Rudolfa Slobody. V Česku nemá autor příliš širokou čtenářskou obec, což by divadelníci rádi změnili.
Prvního muže zabila, druhého podvedla. Uršula nemá daleko k prováz(k)u
Uršula v Huse na provázku (zdroj: ČT24)
Uvědomím si, že je 22. března 1989 a že jsem podruhé vdaná a že jsem byla svému muži nevěrná. Prvního jsem zabila. Toto slovo si opakuji často, abych si na to zvykla…
V Uršulině nitru se od vraždy manžela hodně změnilo. Od návratu z výkonu trestu se bystrá a racionální žena nemůže zbavit tíhy a závažnosti svého zločinu. „Jako nepokorná kajícnice v sobě nepřestává hledat stopu čehosi čistého, dobrého a nenarušeného, něčeho, co se nazývá Bohem,“ přibližuje Husa na provázku. Hlavní postavu popisuje jako obhájkyni a soudkyni sebe samotné.
GALERIE
Uršula, 2016, Divadlo Husa na provázku, Režie: Jan Antonín Pitínský
Hru zinscenoval Jan Antonín Pitínský, který by rád českému publiku přiblížil osobitý vypravěčský styl Rudolfa Slobody.