První sbírka Shakespearových her přišla před čtyřmi sty lety na dva dělnické platy, dnes stojí miliony

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.

V Shakespearově době se hry psaly pro konkrétní představení a jen zřídka se tiskly, proto se jich také mnoho ztratilo. V případě tvorby alžbětinského dramatika osmnáct her existovalo před vydáním souhrnného díla pouze jako rukopisné kopie s poznámkami nebo texty pro nápovědu.

Část her byla vytištěna v malých knihách zvaných podle svého formátu „quartos“, často se jednalo o jediné verze textů, při přípravě k tisku a přepisech se do nich dostalo nemálo chyb. I při tisku Prvního folia se chybovalo, mimo jiné proto, že k práci byl přidělen nezkušený učeň – a chyby se zachovaly, protože papír byl velmi drahý, opravování by se tedy docela prodražilo.

Do pečlivého shromažďování Shakespearových roztroušených textů se pustili jeho kolegové ze souboru Královská společnosti (King’s Men) sedm let po dramatikově smrti. Johnu Hemingesovi, Henrymu Condellovi a Richardu Burbageovi dramatik odkázal ve své závěti peníze na nákup smutečních prstenů na jeho památku. Tu se rozhodli uctít i knihou.

Z titulního listu shlíží Shakespearův portrét. Mědirytina od vlámského umělce Martina Droeshouta není považována za umělecky nijak hodnotnou, na dokončení spěchal kvůli tisku. Nemohl tušit, že se jeho dílo stane jedním z nejznámějších portrétů vůbec. Tehdy jednadvacetiletý rytec pravděpodobně okopíroval části z jiných obrazů nebo kreseb, nelze vyloučit, že s věrností portrétu mu pomáhali i ti, kteří Shakespeara osobně znali.

Folio odkazuje k označení pro formát, který odpovídá jednomu přeložení archu papíru. Kniha s výškou hřbetu asi čtyřiceti centimetrů obsahovala šestatřicet ze sedmatřiceti Shakespearových her, poprvé uspořádaných jako komedie, tragédie a historie.

Pro bohaté příznivce divadla

Předpokládá se, že vzniklo přibližně sedm set padesát výtisků. Některé sešity byly svázány do telecí, ovčí nebo kozí kůže. Většina ale zůstala nesvázána, aby si zákazník mohl vybrat podle svého vkusu.

„Folio není původní Shakespeare, tento status ve skutečnosti neexistuje. Folio je zmrazený záznam různých scénářů v různých fázích jejich existence,“ podotkla pro Shakespeare's Globe shakespearoložka Emma Smithová.

Takto objemné vydání příslušelo tehdy výhradně právním a teologickým spisům. „(Shakespearovi) kolegové vytvořili jakýsi testament největšímu dramatikovi, s nímž jistě kdy spolupracovali. A jak se ukázalo, největšímu anglicky píšícímu dramatikovi,“ uvedl Will Tosh z výzkumného oddělení Shakespearova divadla Globe.

Cílovými zákazníky byli nároční a bohatí návštěvníci divadla. První folio stálo zhruba tolik, kolik odpovídalo dvouměsíční mzdě kvalifikovaného dělníka. Poté, co se sbírka vyprodala, bylo do deseti let dokončeno ještě druhé vydání.

Luxusní zboží

„Vydání z roku 1623 získalo pověst autority, kterou pozdější vydání neměla, a jako artefakt těžilo z rozmachu luxusního konzumu živeného penězi z obchodu s otroky. Ve druhé polovině 18. století nové bohatství podnítilo trhy s luxusním zbožím. Došlo k souběhu dvou proudů – jednoho, který je podle mého názoru ekonomický, a druhého, který je spíše vědecký a divadelní. Dohromady způsobily, že se tato kniha stala velmi žádanou a superdrahou,“ uvedla Emma Smithová.

V roce 2020 se jeden výtisk Prvního folia vydražil za rekordních 9,97 milionu dolarů (přes 212 milionů korun). Londýnská aukční síň Christie’s letos v květnu vystavila šest vzácných výtisků původního vydání Prvního folia, podle organizátorů výstavy to byla jediná příležitost, kdy je mohla veřejnost vidět pohromadě.

Právě šest je počet výtisků, které jsou podle odhadů v držení v soukromých rukou. Z původních více než sedmi stovek se jich ale celkově dochovalo přes dvě stě třicet. Jen šestapadesát z nich je ale kompletních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...