Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.
V Shakespearově době se hry psaly pro konkrétní představení a jen zřídka se tiskly, proto se jich také mnoho ztratilo. V případě tvorby alžbětinského dramatika osmnáct her existovalo před vydáním souhrnného díla pouze jako rukopisné kopie s poznámkami nebo texty pro nápovědu.
Část her byla vytištěna v malých knihách zvaných podle svého formátu „quartos“, často se jednalo o jediné verze textů, při přípravě k tisku a přepisech se do nich dostalo nemálo chyb. I při tisku Prvního folia se chybovalo, mimo jiné proto, že k práci byl přidělen nezkušený učeň – a chyby se zachovaly, protože papír byl velmi drahý, opravování by se tedy docela prodražilo.
Do pečlivého shromažďování Shakespearových roztroušených textů se pustili jeho kolegové ze souboru Královská společnosti (King’s Men) sedm let po dramatikově smrti. Johnu Hemingesovi, Henrymu Condellovi a Richardu Burbageovi dramatik odkázal ve své závěti peníze na nákup smutečních prstenů na jeho památku. Tu se rozhodli uctít i knihou.
Z titulního listu shlíží Shakespearův portrét. Mědirytina od vlámského umělce Martina Droeshouta není považována za umělecky nijak hodnotnou, na dokončení spěchal kvůli tisku. Nemohl tušit, že se jeho dílo stane jedním z nejznámějších portrétů vůbec. Tehdy jednadvacetiletý rytec pravděpodobně okopíroval části z jiných obrazů nebo kreseb, nelze vyloučit, že s věrností portrétu mu pomáhali i ti, kteří Shakespeara osobně znali.
Folio odkazuje k označení pro formát, který odpovídá jednomu přeložení archu papíru. Kniha s výškou hřbetu asi čtyřiceti centimetrů obsahovala šestatřicet ze sedmatřiceti Shakespearových her, poprvé uspořádaných jako komedie, tragédie a historie.
Pro bohaté příznivce divadla
Předpokládá se, že vzniklo přibližně sedm set padesát výtisků. Některé sešity byly svázány do telecí, ovčí nebo kozí kůže. Většina ale zůstala nesvázána, aby si zákazník mohl vybrat podle svého vkusu.
„Folio není původní Shakespeare, tento status ve skutečnosti neexistuje. Folio je zmrazený záznam různých scénářů v různých fázích jejich existence,“ podotkla pro Shakespeare's Globe shakespearoložka Emma Smithová.
Takto objemné vydání příslušelo tehdy výhradně právním a teologickým spisům. „(Shakespearovi) kolegové vytvořili jakýsi testament největšímu dramatikovi, s nímž jistě kdy spolupracovali. A jak se ukázalo, největšímu anglicky píšícímu dramatikovi,“ uvedl Will Tosh z výzkumného oddělení Shakespearova divadla Globe.
Cílovými zákazníky byli nároční a bohatí návštěvníci divadla. První folio stálo zhruba tolik, kolik odpovídalo dvouměsíční mzdě kvalifikovaného dělníka. Poté, co se sbírka vyprodala, bylo do deseti let dokončeno ještě druhé vydání.
Luxusní zboží
„Vydání z roku 1623 získalo pověst autority, kterou pozdější vydání neměla, a jako artefakt těžilo z rozmachu luxusního konzumu živeného penězi z obchodu s otroky. Ve druhé polovině 18. století nové bohatství podnítilo trhy s luxusním zbožím. Došlo k souběhu dvou proudů – jednoho, který je podle mého názoru ekonomický, a druhého, který je spíše vědecký a divadelní. Dohromady způsobily, že se tato kniha stala velmi žádanou a superdrahou,“ uvedla Emma Smithová.
V roce 2020 se jeden výtisk Prvního folia vydražil za rekordních 9,97 milionu dolarů (přes 212 milionů korun). Londýnská aukční síň Christie’s letos v květnu vystavila šest vzácných výtisků původního vydání Prvního folia, podle organizátorů výstavy to byla jediná příležitost, kdy je mohla veřejnost vidět pohromadě.
Právě šest je počet výtisků, které jsou podle odhadů v držení v soukromých rukou. Z původních více než sedmi stovek se jich ale celkově dochovalo přes dvě stě třicet. Jen šestapadesát z nich je ale kompletních.
