První sbírka Shakespearových her přišla před čtyřmi sty lety na dva dělnické platy, dnes stojí miliony

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1623, byla vydána jedna z nejdůležitějších knih anglicky psané literatury, takzvané První folio. Nebýt této sbírky, nedochovala by se část díla Williama Shakespeara, včetně tragédie Macbeth.

V Shakespearově době se hry psaly pro konkrétní představení a jen zřídka se tiskly, proto se jich také mnoho ztratilo. V případě tvorby alžbětinského dramatika osmnáct her existovalo před vydáním souhrnného díla pouze jako rukopisné kopie s poznámkami nebo texty pro nápovědu.

Část her byla vytištěna v malých knihách zvaných podle svého formátu „quartos“, často se jednalo o jediné verze textů, při přípravě k tisku a přepisech se do nich dostalo nemálo chyb. I při tisku Prvního folia se chybovalo, mimo jiné proto, že k práci byl přidělen nezkušený učeň – a chyby se zachovaly, protože papír byl velmi drahý, opravování by se tedy docela prodražilo.

Do pečlivého shromažďování Shakespearových roztroušených textů se pustili jeho kolegové ze souboru Královská společnosti (King’s Men) sedm let po dramatikově smrti. Johnu Hemingesovi, Henrymu Condellovi a Richardu Burbageovi dramatik odkázal ve své závěti peníze na nákup smutečních prstenů na jeho památku. Tu se rozhodli uctít i knihou.

Z titulního listu shlíží Shakespearův portrét. Mědirytina od vlámského umělce Martina Droeshouta není považována za umělecky nijak hodnotnou, na dokončení spěchal kvůli tisku. Nemohl tušit, že se jeho dílo stane jedním z nejznámějších portrétů vůbec. Tehdy jednadvacetiletý rytec pravděpodobně okopíroval části z jiných obrazů nebo kreseb, nelze vyloučit, že s věrností portrétu mu pomáhali i ti, kteří Shakespeara osobně znali.

Folio odkazuje k označení pro formát, který odpovídá jednomu přeložení archu papíru. Kniha s výškou hřbetu asi čtyřiceti centimetrů obsahovala šestatřicet ze sedmatřiceti Shakespearových her, poprvé uspořádaných jako komedie, tragédie a historie.

Pro bohaté příznivce divadla

Předpokládá se, že vzniklo přibližně sedm set padesát výtisků. Některé sešity byly svázány do telecí, ovčí nebo kozí kůže. Většina ale zůstala nesvázána, aby si zákazník mohl vybrat podle svého vkusu.

„Folio není původní Shakespeare, tento status ve skutečnosti neexistuje. Folio je zmrazený záznam různých scénářů v různých fázích jejich existence,“ podotkla pro Shakespeare's Globe shakespearoložka Emma Smithová.

Takto objemné vydání příslušelo tehdy výhradně právním a teologickým spisům. „(Shakespearovi) kolegové vytvořili jakýsi testament největšímu dramatikovi, s nímž jistě kdy spolupracovali. A jak se ukázalo, největšímu anglicky píšícímu dramatikovi,“ uvedl Will Tosh z výzkumného oddělení Shakespearova divadla Globe.

Cílovými zákazníky byli nároční a bohatí návštěvníci divadla. První folio stálo zhruba tolik, kolik odpovídalo dvouměsíční mzdě kvalifikovaného dělníka. Poté, co se sbírka vyprodala, bylo do deseti let dokončeno ještě druhé vydání.

Luxusní zboží

„Vydání z roku 1623 získalo pověst autority, kterou pozdější vydání neměla, a jako artefakt těžilo z rozmachu luxusního konzumu živeného penězi z obchodu s otroky. Ve druhé polovině 18. století nové bohatství podnítilo trhy s luxusním zbožím. Došlo k souběhu dvou proudů – jednoho, který je podle mého názoru ekonomický, a druhého, který je spíše vědecký a divadelní. Dohromady způsobily, že se tato kniha stala velmi žádanou a superdrahou,“ uvedla Emma Smithová.

V roce 2020 se jeden výtisk Prvního folia vydražil za rekordních 9,97 milionu dolarů (přes 212 milionů korun). Londýnská aukční síň Christie’s letos v květnu vystavila šest vzácných výtisků původního vydání Prvního folia, podle organizátorů výstavy to byla jediná příležitost, kdy je mohla veřejnost vidět pohromadě.

Právě šest je počet výtisků, které jsou podle odhadů v držení v soukromých rukou. Z původních více než sedmi stovek se jich ale celkově dochovalo přes dvě stě třicet. Jen šestapadesát z nich je ale kompletních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 2 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 20 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 23 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

Evropský pohled