Příběh Evropy aneb „svatba z lásky“

Jsou lidská práva univerzální? Je možné je vyvážet i na druhý konec světa? Exkluzivní rozhovor pro rubriku Dobrého rána Profil z 21. dubna poskytl francouzský filozof, spisovatel a bývalý ministr školství Luc Ferry. Ferry je osobitý uznávaný autor a myslitel, jeho eseje byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků. Ve Francii je vnímán jako jedna z ústředních postav celospolečenské debaty. V Praze je Luc Ferry na pozvání Francouzského institutu, kde bude mít přednášku týkající se právě lidských práv a jejich univerzality pro celý svět.

Ve světě je teď o lidská práva velký zájem. Možná je to vlivem událostí před olympiádou. Je naše představa lidských práv přenosná do takových míst, jako je například komunistická Čína?
Ano, ale složitě. Je to historie, ke které došlo ve Francii, v Evropě, u vás a která se přenášela cestami, které jsou složité. Existuje zde aspekt, který se týká soukromého života. Lidská prává totiž neexistují jen v ideálech, ale také v historii moderní rodiny. Je složité to exportovat. Nevím ale, jestli bychom měli bojkotovat zrovna zahajovací ceremoniál. Nějakým způsobem bychom se však o to zasadit měli - vždy je důležité působit zejména zvnějšku.
 
Může se celý svět shodnout na univerzálních standardech lidský práv? Existují práva, se kterými by všichni souhlasili a shodly by se na nich všechny vlády světa?
Mělo by to být realizovatelné. Jak dnes vidíme v OSN, všechny státy se v zásadě na lidských právech shodnou. Problém pak je s jejich aplikací. Je ale třeba, aby byl připraven terén.
Mám takový příběh Evropy, o kterém se dnes zmíním při své přednášce. Tady došlo k něčemu, čemu říkáme „svatba z lásky“. Ve středověku se nikdy „svatba z lásky“ neudála. Až v 18. století vznikl tento koncept a lidé se začali mít v rámci rodiny skutečně rádi. Na základě moderní koncepce rodiny v Evropě tak došlo k rychlejšímu šíření myšlenky lidských práv. Struktura evropské rodiny chybí v zemích, kde jsou problémy s plněním lidských práv. Proto jsou lidská práva jak otázka konceptu ideálů, tak každodenního života.
 
Existují nějaké nástroje, kterými může demokratická část světa přesvědčit zbytek světa o tom, že demokratická představa o lidských právech je ta správná?
Je tu jednoduchý prostředek. V dnešní Evropě se nám podařilo vytvořit takovou směs svobody a štěstí, jaká do této doby nikdy neexistovala v celé historii lidstva. Je to dobrý model, který je obecně vnímán s velkým nadšením, a každý se o něj chce nějakým způsobem snažit. Není to samozřejmě nějaké imperialistické šíření myšlenek. Je to prostě evropský model, který má úspěch a kde vedle sebe existuje štěstí a láska. To je něco, co neexistuje v jiných částech světa a co je třeba exportovat.
 
Nemá i Evropa (vedle toho, že by mohla poučovat) sama svoje problémy? Sám jste se jako ministr školství angažoval ve známých otázkách šátků a škol. Není pod povrchem Evropy spousta problémů i v této oblasti?
Historie spolužití různých náboženství je složitá. Ve Francii existuje třetí největší židovská komunita na světě (po Izraeli a Spojených státech), ale také tam je asi největší muslimská komunita v Evropě (asi 5 milionů muslimů), která je zhruba stejně velká jako židovská. Došlo tam k určitému opakování problémů ze Středního východu. Takže lidé, kteří pocházejí z Maghrebu, a malí Židé se považují za Palestince. Nebyl to tedy problém, který by pocházel z Evropy, ale přišel z vnějšku.
 
Ve svých přednáškách se zabýváte otázkou, jestli k základním lidským právům patří včetně práv občanských a politických také práva ekonomická a sociální?
První generace lidských práv byla formální práva svobody. Ta jsou mnohem důležitější než další kategorie. První generace se zakládá na představě, že lidé mají práva, která nezávisí na jejich příslušnosti k rase, národu atd. Takže to je univerzalita, o které hovoříme. Vy i já musíme být respektováni nezávisle na tom, jakým jazykem hovoříme, do jaké kultury náležíme, jakou máme barvu kůže. Příslušnost ke komunitám je abstraktní myšlenka, ale je možná důležitější než sociální otázka, která je však také velmi důležitá. Ovšem je to první generace lidských práv, která zajistila svobodu v Evropě. 
  

       

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec James Van Der Beek. Proslavil ho seriál Dawsonův svět

Po boji s rakovinou ve středu zemřel americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na umělcovu rodinu.
před 3 hhodinami

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 7 hhodinami

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 10 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
10. 2. 2026

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
10. 2. 2026

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
10. 2. 2026

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026
Načítání...