Překvapila mě Havlova pracovitost, říká autor jeho životopisného snímku. Se scénářem mu pomáhala i Havlová

Nahrávám video

Jeden z nejočekávanějších českých filmů letošního roku, snímek režiséra Slávka Horáka Havel, má za sebou novinářskou premiéru. Kromě kritiků ho už viděla i Dagmar Havlová, podle Horáka se manželce prvního polistopadového prezidenta film líbil. Přesto, že je Václav Havel především proslulý jako státník, snímek se zaměřuje na dobu před sametovou revolucí, kdy působil jako disident.

„Mám pocit, že Václav Havel prodělal hlavní vývoj právě v tomto období,“ vysvětluje Horák, proč si pro svůj snímek vybral éru mezi lety 1968 a 1989.„Po roce 1989 už to byl poměrně zformovaný, zralý člověk. To pro film není tak zajímavé jako zrání a transformace,“ říká o bývalém prezidentovi režisér. Zachytit ho jako polistopadového státníka vůbec neměl v úmyslu. „Havel - disident mi přišlo dobrodružnější,“ objasňuje.

Horáka při seznamování se s Havlovou postavou překvapila především jeho pracovitost. „Nemyslím jenom jeho tvorbu, ale také co se týče komunikace s úřady, psaní neustálých stížností, zastávání se lidí, kteří mu byli úplně cizí, a vůbec široký rozsah jeho činnosti. Překvapilo mě, kolik toho obsáhl,“ uvádí režisér.

Se scénářem pomáhala i Havlová

Kromě kritiků, kteří snímek mohli poprvé spatřit ve čtvrtek, film podle Horáka viděla už i Dagmar Havlová. Ta se s ním ale nesetkala poprvé až na filmovém plátně, naopak se k němu dostala už v textové podobě. „S paní Havlovou jsem dokonce konzultoval scénář,“ říká Horák. „Byl jsem mile překvapený její pozitivní reakcí. Uklidnilo mě, že mi řekla, že základ mám správně. Zkorigovala mi nějaké drobnosti a ve výsledku se jí film líbil,“ dodává.

I přes velkou autenticitu a základ v reálných událostech autoři příběh snímku podpořili také fikcí, aby na filmovém plátně zaujal. „Věděli jsme, že vždycky chceme zachovat pravdivého ducha událostí a postav, ale zároveň jsme věděli, že chceme, aby ten příběh fungoval jako dramatický hraný film,“ uvádí Horák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 16 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 20 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...