Překvapila mě Havlova pracovitost, říká autor jeho životopisného snímku. Se scénářem mu pomáhala i Havlová

Nahrávám video

Jeden z nejočekávanějších českých filmů letošního roku, snímek režiséra Slávka Horáka Havel, má za sebou novinářskou premiéru. Kromě kritiků ho už viděla i Dagmar Havlová, podle Horáka se manželce prvního polistopadového prezidenta film líbil. Přesto, že je Václav Havel především proslulý jako státník, snímek se zaměřuje na dobu před sametovou revolucí, kdy působil jako disident.

„Mám pocit, že Václav Havel prodělal hlavní vývoj právě v tomto období,“ vysvětluje Horák, proč si pro svůj snímek vybral éru mezi lety 1968 a 1989.„Po roce 1989 už to byl poměrně zformovaný, zralý člověk. To pro film není tak zajímavé jako zrání a transformace,“ říká o bývalém prezidentovi režisér. Zachytit ho jako polistopadového státníka vůbec neměl v úmyslu. „Havel - disident mi přišlo dobrodružnější,“ objasňuje.

Horáka při seznamování se s Havlovou postavou překvapila především jeho pracovitost. „Nemyslím jenom jeho tvorbu, ale také co se týče komunikace s úřady, psaní neustálých stížností, zastávání se lidí, kteří mu byli úplně cizí, a vůbec široký rozsah jeho činnosti. Překvapilo mě, kolik toho obsáhl,“ uvádí režisér.

Se scénářem pomáhala i Havlová

Kromě kritiků, kteří snímek mohli poprvé spatřit ve čtvrtek, film podle Horáka viděla už i Dagmar Havlová. Ta se s ním ale nesetkala poprvé až na filmovém plátně, naopak se k němu dostala už v textové podobě. „S paní Havlovou jsem dokonce konzultoval scénář,“ říká Horák. „Byl jsem mile překvapený její pozitivní reakcí. Uklidnilo mě, že mi řekla, že základ mám správně. Zkorigovala mi nějaké drobnosti a ve výsledku se jí film líbil,“ dodává.

I přes velkou autenticitu a základ v reálných událostech autoři příběh snímku podpořili také fikcí, aby na filmovém plátně zaujal. „Věděli jsme, že vždycky chceme zachovat pravdivého ducha událostí a postav, ale zároveň jsme věděli, že chceme, aby ten příběh fungoval jako dramatický hraný film,“ uvádí Horák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
před 18 hhodinami

Festival queer filmů Mezipatra se zaměřil na dospívání

V Praze se koná festival queer filmů Mezipatra. Potrvá do 12. listopadu, poté se přesune do Brna. Soutěžní přehlídka nabídne téměř osmdesátku snímků, z toho padesát krátkometrážních.
6. 11. 2026‌‌

Zlaté dítě se u narcistů nemá dobře, upozorňuje Dvořáková. Na Vrány proto navázaly Rány

Spisovatelka Petra Dvořáková se po šesti letech od vydání svého bestselleru Vrány vrací k tématu násilí v dysfunkční rodině. V novince Rány popisuje vztah narcistické matky a její dospívající dcery. S novelou zároveň vychází příručka o tom, jak rozpoznat skryté násilí v rodině.
6. 11. 2026‌‌

Itálie znovu vyšetřuje vraždu režiséra Pasoliniho. Po 51 letech se objevil nový svědek

Italští vyšetřovatelé znovu otevřeli případ vraždy spisovatele a režiséra Piera Paola Pasoliniho, která před 51 lety otřásla celou zemí. Za jeho smrt byl v 70. letech odsouzen sedmnáctiletý mladík, který se k činu přiznal. Soud však už tehdy připustil, že pachatelů muselo být více. Nový svědek by nyní mohl pomoci objasnit okolnosti vraždy jednoho z nejvýznamnějších italských poválečných intelektuálů.
6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.