Překlad Paměti mojí babičce bodoval v USA

New York - Americký překladatel Alex Zucker získal ve Spojených státech prestižní národní překladatelskou cenu za převedení prvotiny české spisovatelky Petry Hůlové Paměť mojí babičce do angličtiny. Překlad v USA vyšel pod názvem All This Belongs To Me (Tohle všechno patří mně). Ocenění za nejlepší překlad uplynulého roku letos již potřinácté na své výroční konferenci ve Filadelfii v noci na dnešek udělila Asociace amerických literárních překladatelů (ALTA). Zucker z češtiny přeložil také knihy Jáchyma Topola nebo Patrika Ouředníka.

Knihu, jejíž příběh se odehrává v Mongolsku, vydala Severozápadní univerzita, která sídlí ve městě Evanston nedaleko Chicaga. Zucker z Filadelfie napsal, že jej cena velmi potěšila. "V první řadě je to pro mne obrovská pocta. Ve druhé to znamená, že ALTA uznává důležitost malých nakladatelství při udržování literárního překladu při životě. Ve třetí pak jde o ocenění progresivity Severozápadní univerzity, která spočívá v tom, že si vybrala k vydání zřejmě první román přeložený z češtiny, který vůbec není o Češích nebo o českých zemích. Je to významný mezník," uvedl překladatel.

Prvotina Hůlové je podle něj pozoruhodná i tím, že kniha, která by se věnovala Mongolsku a nezabývala by se Čingischánem, je ve Spojených státech neobvyklá. Překladatel si během práce na jejím převodu do angličtiny musel osvojit mnoho mongolských reálií, jak ale podotkl, naštěstí žije v době internetu, kdy se takové informace dají snadno dohledat.

„Mě zajímají knížky, které jsou o lidských vztazích a kde se můžu nějak identifikovat s postavami, s jejich pocity a situacemi v jejich životech. Taky mne vždycky zajímá ten styl, ten jazyk, kterým je knížka napsaná,“ odpověděl Zucker, proč si vybral zrovna Paměť mojí babičce.

Velkou radost z ocenění Zuckera měla také autorka knihy Petra Hůlová. "Je to obrovský úspěch a ocenění soustavné překladatelské práce Alexe Zuckera. Česká literatura má obrovské štěstí, že jej má. Konečně vejde ve známost, jak je skvělý."

Zucker, jenž v první polovině 90. let žil v Praze, se na překlady české literatury specializuje. V minulosti například přeložil obtížný román Sestra od spisovatele Jáchyma Topola. V současnosti pracuje na překladu knihy Patrika Ouředníka Příhodná chvíle, 1855. Letos v létě dokončil překlad Ouředníkova románu Ad acta. Do angličtiny ale například převedl i texty zpěváka skupiny Psí vojáci Filipa Topola.

Paměť mojí babičce, která vyšla v roce 2002, se stala senzací na české literární scéně. Za román byla spisovatelka oceněna několika literárními cenami, mimo jiné získala titul objev roku v rámci soutěže Magnesia Litera. Hůlová (31) zatím napsala šest knih, poslední, nazvaná Strážci občanského dobra, vyšla letos.

Asociace amerických literárních překladatelů vznikla v roce 1978 a je jedinou organizací ve Spojených státech, která se věnuje výhradně literárnímu překladu. Národní cenu dává nejlepšímu překladu v rozsahu knihy vydanému v uplynulém roce, aby „ocenila překladatele, jehož práce byla kvalitou i významem nejhodnotnějším přínosem literárnímu překladu“. Poprvé ji asociace udělila v roce 1998. V minulosti ji získal například známý americký básník Richard Wilbur.

  • Paměť mojí babičce zdroj: Torst http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1666/166548.jpg
  • Petra Hůlová zdroj: www.autorskecteni.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1773/177275.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025
Načítání...