Přednáška z Univerzity Karlovy: Dějiny lékařství

Jak jsou platné dějiny lékařství modernímu výzkumu? A jaký má medicína ke svým dějinám vztah? Témata přednášky Karla Černého, která byla 28. dubna příspěvkem do cyklu celoživotního vzdělávání Univerzity Karlovy. Přehrát si ji můžete ze záznamu v tomto článku.

43 minut
ZÁZNAM přednášky
Zdroj: ČT24

Anotace: Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty UK je jednou z nejstarších institucí svého druhu na světě. Jedná se o jediné pracoviště sdružující historii a paleopatologii „pod jednou střechou“ u nás a také jedno z mála tohoto typu ve střední Evropě. Tradiční zájem o dějiny vědy v našich zemích vyplývá mimo jiné z toho, že Univerzita Karlova je nejstarší univerzitou na sever od Alp a na východ od Rýna a patří tedy do skvělé společnosti etablovaných západních vzdělávacích institucí. Díky tomu se vytvořila více jak půl tisíce let trvající badatelská tradice, jejíž část ústav studuje.

Samotná přednáška se zabývá dvěma tématy. V první řadě si klade otázku, k čemu jsou dějiny lékařství v souvislostech moderního výzkumu, a ukazuje, že se zabývají některými velmi užitečnými a pro veřejnost přitažlivými tématy. Za druhé mapuje historický vztah mezi medicínou a jejími vlastními dějinami, jenž se stále proměňoval od antických počátků až po dvacáté století. Ukazuje, že historie byla v minulosti integrální součástí přírodní vědy, pak začala toto postavení ztrácet a stala se nástrojem budování společenské prestiže a socioprofesní identity. Nakonec se osamostatnila a tvoří most mezi bio-medicínským výzkumem na jedné straně a laickou veřejností na straně druhé.

O přednášejícím: doc. Mgr. KAREL ČERNÝ, Ph.D., (* 1974) vystudoval jednooborové magisterské studium Kulturní historie na Jihočeské univerzitě a pak získal Ph.D. a habilitoval se v oboru Dějiny lékařství na 1. LF UK, kde je od roku 2001 zaměstnán. Vyučuje předmět lékařská terminologie v české a anglické paralelce magisterského studia Všeobecné lékařství / General Medicine a Dentistry, také se podílí na výuce dějin lékařství v raném novověku. Zabývá se především dějinami infekčních chorob od druhé poloviny 15. do počátku 18. století a dále dějinami výživy v raném novověku. Je autorem knihy Mor 1480-1730: Epidemie v lékařských traktátech raného novověku, kterou připravuje k vydání nakladatelství Karolinum, je spoluautorem knihy Jezuité a mor (s Jiřím M. Havlíkem), autorem učebnice Guide to Medical Terminology a podílí se na vzniku Biografického slovníku 1. LF UK. Působí jako člen výboru Společnosti pro dějiny věd a techniky.

Záznamy všech přednášek, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete na následujícím odkazu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 20 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...