Přednáška z Univerzity Karlovy: Dějiny lékařství

Jak jsou platné dějiny lékařství modernímu výzkumu? A jaký má medicína ke svým dějinám vztah? Témata přednášky Karla Černého, která byla 28. dubna příspěvkem do cyklu celoživotního vzdělávání Univerzity Karlovy. Přehrát si ji můžete ze záznamu v tomto článku.

43 minut
ZÁZNAM přednášky
Zdroj: ČT24

Anotace: Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty UK je jednou z nejstarších institucí svého druhu na světě. Jedná se o jediné pracoviště sdružující historii a paleopatologii „pod jednou střechou“ u nás a také jedno z mála tohoto typu ve střední Evropě. Tradiční zájem o dějiny vědy v našich zemích vyplývá mimo jiné z toho, že Univerzita Karlova je nejstarší univerzitou na sever od Alp a na východ od Rýna a patří tedy do skvělé společnosti etablovaných západních vzdělávacích institucí. Díky tomu se vytvořila více jak půl tisíce let trvající badatelská tradice, jejíž část ústav studuje.

Samotná přednáška se zabývá dvěma tématy. V první řadě si klade otázku, k čemu jsou dějiny lékařství v souvislostech moderního výzkumu, a ukazuje, že se zabývají některými velmi užitečnými a pro veřejnost přitažlivými tématy. Za druhé mapuje historický vztah mezi medicínou a jejími vlastními dějinami, jenž se stále proměňoval od antických počátků až po dvacáté století. Ukazuje, že historie byla v minulosti integrální součástí přírodní vědy, pak začala toto postavení ztrácet a stala se nástrojem budování společenské prestiže a socioprofesní identity. Nakonec se osamostatnila a tvoří most mezi bio-medicínským výzkumem na jedné straně a laickou veřejností na straně druhé.

O přednášejícím: doc. Mgr. KAREL ČERNÝ, Ph.D., (* 1974) vystudoval jednooborové magisterské studium Kulturní historie na Jihočeské univerzitě a pak získal Ph.D. a habilitoval se v oboru Dějiny lékařství na 1. LF UK, kde je od roku 2001 zaměstnán. Vyučuje předmět lékařská terminologie v české a anglické paralelce magisterského studia Všeobecné lékařství / General Medicine a Dentistry, také se podílí na výuce dějin lékařství v raném novověku. Zabývá se především dějinami infekčních chorob od druhé poloviny 15. do počátku 18. století a dále dějinami výživy v raném novověku. Je autorem knihy Mor 1480-1730: Epidemie v lékařských traktátech raného novověku, kterou připravuje k vydání nakladatelství Karolinum, je spoluautorem knihy Jezuité a mor (s Jiřím M. Havlíkem), autorem učebnice Guide to Medical Terminology a podílí se na vzniku Biografického slovníku 1. LF UK. Působí jako člen výboru Společnosti pro dějiny věd a techniky.

Záznamy všech přednášek, které web ČT24 zprostředkoval z Univerzity Karlovy, najdete na následujícím odkazu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte

Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci zemřel během vánočních svátků ve věku 65 let.
před 5 hhodinami

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025
Načítání...