Předčasná smrt učinila Jima Morrisona nesmrtelným

Paříž – Zakladatel a lídr americké skupiny The Doors Jim Morrison byl provokující směsí inteligence, exhibicionismu, rebelství a talentu. Kromě jeho nesporných uměleckých kvalit jej proslavily také časté bulvární skandály a nesmrtelnou ikonu z něj paradoxně udělala jeho předčasná smrt 3. července 1971. Morrison zemřel v pouhých 27 letech. Zanechal po sobě množství hudebních textů, básní či povídek, ve kterých se často objevovaly motivy hrůzy, násilí, sexu, vzpoury a zániku. Jeho zaříkávačsky vemlouvavý hlas dodával písním The Doors naléhavost a koncerty skupiny měly často až rituální atmosféru.

James Douglas Morrison se narodil 8. prosince 1943 na Floridě v rodině námořního důstojníka. Oba jeho rodiče byli poměrně konzervativní a Morrison s nimi později přerušil kontakt. V době své slávy je dokonce nepravdivě označil za mrtvé. Od mládí miloval poezii a chtěl být básníkem. V roce 1964 začal studovat v Los Angeles filmovou techniku a také filozofii a davovou psychologii. Své spolužáky a učitele často udivoval i provokoval vyhraněnými názory i širokými znalostmi. Jeho psychedelický ročníkový film však u profesorského sboru propadl a znechucený Morrison poté ze školy odešel.

I tak krátké studium mu však zásadně změnilo život. Potkal zde klasicky vzdělaného klavíristu Raye Manzareka, který byl z Morrisonových textů nadšen. Přibrali ještě kytaristu Robbyho Kriegera a bubeníka Johna Densmora a založili skupinu, kterou Morrison nazval The Doors (Dveře) podle knihy Aldouse Huxleyho The Doors Of Perception (Dveře vnímání). Huxley si svůj název vypůjčil z veršů Williama Blakea.

Stydlivý Morrison zpíval nejdřív zády k publiku

Po pěti měsících zkoušení se The Doors propracovali do proslulého klubu Whiskey A Go-Go v Los Angeles a kapela si rychle získala pověst senzace. Morrison se zpočátku styděl a zpíval k lidem zády, ale to publikum ještě více fascinovalo. Zde je objevil šéf firmy Elektra a nabídl jim smlouvu na první album. To vyšlo v lednu 1967 a obsahovalo dnes již klasické skladby jako Light My Fire a Break On Through. Z členů kapely, která za Morrisonova života vydala sedm alb, se rázem staly hvězdy a sám zpěvák v kožených kalhotách a rozhalené bílé košili byl novým sexuálním idolem éry hippies.

Ruku v ruce se stoupající slávou The Doors se zvyšoval i tlak okolí, kterému Morrison nedokázal vzdorovat. V té době se navíc stále hlouběji propadal do své alkoholové a drogové závislosti a jeho extempore na koncertech se postupně vymykala kontrole. V březnu 1969 na koncertu v Miami se značně opilý údajně chtěl svléknout. Důkaz o tom, že by se tak stalo, sice neexistuje, ale na Morrisona byla podána žaloba za obscénní a lascivní chování a hrozilo mu až sedm let vězení. Kapela byla ostouzena v médiích a její koncerty byly zakazovány. Zpěvák nakonec dostal jen šest měsíců a pokutu, na kauci byl však propuštěn a odvolal se.

V té době se Morrison již značně vzdálil své image sexuální ikony - ztloustl, oteklý obličej skrýval plnovousem a pivní břicho volným oblečením. Jeho sebedestruktivní životní styl vedl nevyhnutelně ke kolapsu. V prosinci 1970 při koncertu v New Orleansu se sesunul na podstavec bicích a zůstal bezvládně ležet. Byl to poslední koncert skupiny v nejslavnějším složení.

Morrisonův pařížský hrob se stal poutním místem

Po tomto varování Morrison cítil, že je třeba udělat nějakou změnu. Se svou snoubenkou Pamelou Coursonovou odjel do Paříže. Chtěl tam načerpat klid. Dne 3. července 1971 jej však jeho družka našla mrtvého ve vaně. Kromě ní a neznámého lékaře nikdo tělo neviděl. Nekonala se pitva, oficiální příčinou úmrtí byl infarkt. Pamela si tajemství smrti svého přítele vzala do hrobu - o tři roky později se předávkovala. Jim Morrison je pohřbený na pařížském hřbitově Père Lachaise a jeho hrob se stal poutním místem. Dodnes přitom kolují fámy, že jeho smrt byla jen kamufláž a Morrison žije někde v ústraní.

Zbylí tři členové The Doors pak dále koncertovali a nahrávali, po dvou letech se však rozpadli. Manzarek a Krieger začali znovu společně vystupovat v roce 2002, nyní pod názvem Ray Manzarek and Robby Krieger of The Doors.

2 minuty
Kdo byl Jim Morrison?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...