Pražský komorní balet slaví půlstoletí, do tance mu ale není

Nahrávám video

Pražský komorní balet se už padesát let věnuje současnému tanečnímu divadlu. Poctou tanečnímu umění také oslaví půlstoletí existence při galavečeru 23. listopadu. Kulaté výročí založení si nicméně soubor připomíná ve chvíli, kdy kvůli nedostatku finanční podpory musel částečně přerušit činnost.

Program divákům přinese fragmenty z aktuálního repertoáru. Kromě díla zakladatele Pavla Šmoka budou k vidění také choreografie Petra Zusky, Mária Radčovského či Jiřího Bubeníčka, a to za doprovodu Zemlinského kvarteta. Jako čestný host přijal pozvání světově uznávaný choreograf Jiří Kylián a zatančí mimo jiné sólisté Baletu Národního divadla Alina Nanu a Giovanni Rotolo.

Součástí ohlédnutí za padesáti lety je i fotografická výstava, která předznamenává první díl nové publikace o souboru. Vyjít by měl napřesrok.

Pražský komorní balet na archivním snímku
Zdroj: Pražský komorní balet

Galavečer se uskuteční téměř přesně půlstoletí ode dne, kdy Pražský komorní balet (PKB) poprvé pod tímto názvem vystoupil – na jevišti pražského Rokoka uvedl představení Jak se dělá balet. Nový soubor navázal na dřívější Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) z šedesátých let.

Petice a benefice

Oslava výročí přitom není bez hořkosti. PKB před prázdninami oznámil, že bude nucen přerušit činnost kvůli nedostatečné podpoře a nízkému celoročnímu grantu od ministerstva kultury.

„Rok 2025 měl být pro Pražský komorní balet rokem důstojného bilancování. V červnu ale přišlo bolestné rozhodnutí – přerušení kontinuální činnosti kvůli chronicky nedostatečnému financování nezávislých tanečních souborů. Přesto jsme neztratili víru, že má naše práce smysl,“ říká ředitelka PKB Ladislava Dunovská Jandová.

Pražský komorní balet na archivním snímku
Zdroj: Pražský komorní balet

Za zachování Pražského komorního baletu vznikla petice, soubor se také rozhodl uspořádat několik benefičních představení divácky oblíbené Kytice. Autorem scénáře, choreografem a režisérem volné baletní interpretace Erbenových balad je Petr Zuska, hlavní role patří Dominiku Vodičkovi. „I přes červnové přerušení kontinuální činnosti pokračujeme projektově dál. Galavečer je důkazem, že tanec si vždycky najde svou cestu,“ dodává ředitelka.

Dosavadní tvorbu Pražského komorního baletu současným zájemcům navíc zpřístupňuje digitalizace archivních materiálů. Nadační fond a Institut Pavla Šmoka shromažďuje a digitalizuje dokumenty, fotografie a videozáznamy, které dokládají tvorbu souborů Pražský komorní balet a Studio Balet Praha ve druhé polovině dvacátého století. K nahlédnutí jsou ve webové databázi Ballet Prague Heritage. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 16 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...