Pravost Renoira určila umělá inteligence na 80,58 procenta. Její „trénink“ čelí kritice

Odborníci se dlouho přeli, zda obraz Portrét ženy (Gabrielle) namaloval Pierre-August Renoir. Jasno do autorství díla pomohla vnést umělá inteligence, která určila, že portrét na 80,58 procenta skutečně namaloval francouzský impresionista. Není to poprvé, co znalecké úsudky o umění doplňuje „názor“ umělé inteligence, podle kunsthistoriků má ale své mouchy.

Černovlasá žena s lehkým úsměvem a tělem natočeným doprava na sporném obrazu je nápadně podobná ženě vyobrazené na Renoirově díle Gabrielle. Tento olej na plátně z roku 1915 aukční síň Sotheby's nedávno ocenila na sto až sto padesát tisíc liber (2,8 až 4,2 milionu korun).

Portrét ženy je ve vlastnictví soukromého švýcarského sběratele. K posouzení autorství umělou inteligencí se malba dostala poté, co ji The Wildenstein Plattner Institute, který vydává souhrnný seznam známých Renoirových děl, odmítl do tohoto seznamu zařadit. 

Algoritmus nastudoval Renoirův styl

Algoritmus švýcarské společnosti Art Recognition vycházel při určování autorství z 206 reprodukcí Renoirových maleb, aby se naučil rozpoznat malířův styl.

Ten podle odborníků charakterizují trhané tahy štětcem a výrazné kombinace kontrastních barev. Algoritmus měl také k dispozici menší výřezy z Renoirových děl a malby jiných umělců, kteří tvořili v podobném stylu a ve stejné době jako známý impresionista.

Umělá inteligence na základě těchto vstupních dat určila, že pravděpodobnost, že je obraz skutečně Renoirovým dílem, dosahuje 80,58 procenta. Majitel obrazu se, povzbuzen výsledkem, obrátil na další pařížskou skupinu znalců, tentokrát z masa a kostí, kteří také vydávají katalogy Renoirových děl. I oni podle deníku The Guardian dospěli k závěru, že Portrét ženy (Gabrielle) je Renoirovým dílem.

„Intuice“ versus čísla

Umělá inteligence se stále častěji používá k rozhodování o tom, zda jsou cenná umělecká díla pravá, nebo padělaná.

Společnost Art Recognition, která technologii vyvinula, například začátkem tohoto měsíce oznámila, že podle jejího závěru jediné dílo od Tiziana ve švýcarských sbírkách pravděpodobně namaloval někdo jiný než tento přední renesanční malíř. Obraz zachycující dvojici milenců ve večerní krajině vlastní Dům umění v Curychu.

„Majitelé umění často od znalců slýchávají, že je to jejich ‚dojem‘ nebo intuice, která jim říká, zda je obraz pravý, nebo ne, což může být frustrující,“ uvedla ředitelka Art Recognition Carina Popoviciová. Podle ní je důležité právě číselné vyjádření jistoty. „Velmi si na nás cení, že jsme přesnější,“ říká o vlastnících sporných děl.

Odhad z iPhonu? Takovému znalci by se vysmáli

Ale i určování autorství pomocí umělé inteligence má svá úskalí. Znalci umění varují, že umělá inteligence je jen tak dobrá, jak dobré jsou obrazy, na kterých je vycvičena. Pokud jde o falzifikáty nebo malby obsahují retušovaná místa, může to vyvolat ještě větší nejistotu. Mnohá díla starých mistrů jsou také poškozena nebo je původní malba jinak zanesená, což ztěžuje rozpoznání originálu, tvrdí britský kunsthistorik Bendor Grosvenor.

Deník The Guardian cituje jeho obavy, že podobné technologie by mohly znehodnotit přínos odborníků při posuzování pravosti děl. „Metody používané k ‚tréninku‘ programů umělé inteligence a skutečnost, že dokážou posoudit připsání díla autorovi jen na základě fotografie z iPhonu, nejsou zatím příliš působivé,“ uvedl.

„Kdyby nějaký lidský odhadce umění nabídl, že vydá ‚certifikát pravosti‘ za tisíce dolarů jen na základě fotografie z iPhonu a částečné znalosti umělcovy tvorby, vysmáli by se mu,“ dodal další argument proti neomylnosti umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
před 7 hhodinami

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 19 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 23 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
včera v 06:29

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...