„Potopu“ v Národním muzeu přečkají zvířata na arše Noemově

• ČT24

5. 5. 20155. 5. 2015|Zdroj: ČT24

Archa Noemova v Národním muzeu

Zdroj: ČT24/Národní muzeum

S uzavřením historické budovy Národního muzea přestaly být návštěvníkům přístupné také přírodovědecké expozice. Plejtvák, slon a žirafa neprošli dveřmi, takže opravy přečkají v opravovaných prostorách, ostatní zvířata se ale nalodila na Archu Noemovu v nové budově muzea. Od 6. května na ní budou plout, dokud neskončí „potopa“ v historické stavbě. Přírodovědecká výstava je zároveň ochutnávkou, jak by mohly moderní instalace po rekonstrukci vypadat.

„Změna je především v prezentaci. V historické budově byla zvířata seřazena od myši po slona, systematicky, všechno zasklené. Ale tato výstava je moderní, prosvětlená, u některých exponátů nepoužíváme vitríny, je hodně interaktivní a zábavně vzdělávací,“ popsal rozdíl mezi „před“ a „po“ generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Archa Noemova je sestavena ze dvou hlavních tematických okruhů. Jedním z nich je snaha lidem ukázat, že rozmístění zvířat a jejich druhů na Zemi není nahodilé. Expozice provede návštěvníky přes soutěsky a horské vrcholy, po ostrovech Karibiku či Madagaskaru, podmořským světem i severskými pastvinami. Uvidí vedle sebe lva, zebru, hyenu a krokodýla; losa evropského, který je považován za jednoho z prvních losů na našem území po několika stech letech; supy číhající na kořist nebo kroužícího žraloka a velkého pilouna či tropické motýly.

Svou historii má například lední medvěd Alík z pražské zoo i prase savanové, jež bylo vystaveno na africké výstavě cestovatele Emila Holuba už v roce 1892. Kromě živočichů, kteří obývají naši planetu, jsou vystaveny i exponáty vyhynulých zvířat. Prvního půl roku bude návštěvníkům dělat společnost největší dravý vačnatec vakovlk. Vystřídají ho alka velká, nelétavý pták vyhubený v 19. století, nebo plaz velescink kapverdský, který naši planetu obýval ještě na začátku 20. století.

Jsme na jedné lodi

Druhé téma výstavy má upozornit právě na potřebnou ochranu přírody. „Jako celek se lidstvo dosud stále chová v duchu slov 'po nás potopa' a jen pomalu a v mnoha případech již pozdě si začíná uvědomovat, že se všemi těmi rozličnými rostlinami a živočichy stojí na stejné 'lodi' a spolu s nimi vzdoruje oné ničivé 'potopě', kterou sám rozpoutal,“ podotkl k dalšímu významu názvu výstavy její komisař Radek Šanda.

V interaktivních částech expozice se mohou zájemci vydat do národních parků Evropy nebo prozkoumat naši planetu pomocí otáčivé zeměkoule. Muzeum navíc připravilo také naučné komentované prohlídky. „Archu Noemovu doplní v nové budově později výstava 'Jak se jmenuje' o tom, jakým způsobem se pojmenovávají druhy zvířat, rostlin a dalších věcí na Zemi,“ prozradil Lukeš.

Pro exponáty z přírodovědecké expozice se archa stane útočištěm až do ukončení rekonstrukce historické budovy Národního muzea. Ta by měla trvat do podzimu 2018, poté ještě budou připravovány nové instalace.