Popelka, Barunka i Micimutr. Výstava připomíná Libuši Šafránkovou, „jak ji máme rádi“

3 minuty
Výstava připomíná role Libuše Šafránkové
Zdroj: ČT24

Díky pohádce Tři oříšky pro Popelku si lidé Vánoce spojují i s Libuší Šafránkovou. Na výstavě, kterou Česká televize připravila k poctě této herečce, jsou k vidění nejen pověstné červánkové šaty nebo Popelčin střevíček. Originální kostýmy, ale i rekvizity či fotografie nabízejí ohlédnutí za více než třemi desítkami rolí. Výstava nazvaná Libuše Šafránková – jak ji máme rádi je k vidění až do Nového roku ve Strahovském klášteře v Praze.

Libuše Šafránková zemřela loni v červnu, patřila k divácky nejoblíbenějším herečkám. „Je významná ikona nejen filmové a divadelní, ale zároveň televizní tvorby. Natočila s Československou a potom Českou televizí 135 různých filmů a seriálů a takový člověk si podporu a výstavu tohoto typu určitě zaslouží,“ konstatoval generální ředitel ČT Petr Dvořák.

S Popelkou v podání Libuše Šafránkové mají Vánoce spojeny nejen čeští diváci, ale i ti v Německu nebo Norsku, kde se tato pohádka také opakovaně vysílá. Norové před loňskými svátky dokonce uvedli remake, severská pocta pohádkové klasice vyzdvihla Popelčinu emancipovanost.

„Nikdo jiný neuměl při natáčení rozplakat celý filmový štáb. Se svými pověstnými hnědými prstýnky na hlavě si zahrála v pohádce už jako jedenáctiletá holčička. Legendární herečka a životní vzor několika generací dospívajících dívek se konečně dočkala první výstavy, věnované jen a pouze její charismatické osobnosti,“ podotýká k aktuální výstavě vedoucí projektu Petra Dostálová.

K nejcennějším exponátům podle kurátorky Jany Sommerové patří originální střevíček z filmové Popelky a dvoje šaty, které hrdinka našla v kouzelných oříšcích. Svou připomínku mají také pohádky Princ a Večernice, Malá mořská víla nebo Třetí princ.

Od Barunky po Micimutr

Výstava pokrývá kariéru Libuše Šafránkové od jejích začátků, tedy Barunky v adaptaci klasiky české literatury – Babičky, až po poslední filmové role, k nimž se počítá opět pohádková Micimutr. Návštěvníci si dále připomenou komedie Jak utopit dr. Mráčka a Vrchní, prchni, seriál Cirkus Humberto či drama z doby protektorátu Všichni moji blízcí.

„Když jsem začínala kostýmy dávat dohromady, nejvíce jsem se bála toho, že se budou přešívat nebo rušit. Ale podařilo se dohledat skoro osmdesát kostýmů z České televize a většinou v původním stavu. Výstava je unikátní právě v tom, že kostýmy jsou všechny originály,“ upozorňuje kurátorka Jana Sommerová. Ve Strahovském klášteře role Libuše Šafránkové přibližují nejen originální kostýmy a rekvizity, ale také fotografie či vzpomínky přátel a kolegů.

Cirkus Humberto
Zdroj: ČT

Syn zapůjčil motorku

O zapůjčení osobních a rodinných předmětů kurátorka požádala syna herečky Josefa Abrháma mladšího. „Jako první mě napadlo auto, které měla hrozně ráda,“ vypráví, „ale to se sem nevešlo, tak jsem si vzpomněl na motorku, na které nejezdila jenom máma, ale celá rodina. Tu motorku jsem na výstavu dotlačil, a když jsem viděl množství kostýmů, tak jsem si připadal malinko jako u rodičů doma, protože maminka měla ráda kostýmy a všechny textilie, shromažďovala je celý život.“

Vedle filmu a televize dostalo svůj prostor i divadlo. Pohled na divadelní působení Libuše Šafránkové nabídnou mimo jiné plakáty, fotografie, vzkazy od kolegů a kostýmy z her Žebrácká opera, Cesta dlouhého dne do noci nebo S vyloučením veřejnosti. Ukázky z umělecké tvorby pak doplní i předměty ze soukromé sbírky herečky.

Dětští návštěvnici se mohou na výstavě zabavit také při zkoušení pohádkových šatů nebo při hádankách souvisejících s rolemi Libuše Šafránkové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 16 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 20 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...