Popelka, Barunka i Micimutr. Výstava připomíná Libuši Šafránkovou, „jak ji máme rádi“

Nahrávám video

Díky pohádce Tři oříšky pro Popelku si lidé Vánoce spojují i s Libuší Šafránkovou. Na výstavě, kterou Česká televize připravila k poctě této herečce, jsou k vidění nejen pověstné červánkové šaty nebo Popelčin střevíček. Originální kostýmy, ale i rekvizity či fotografie nabízejí ohlédnutí za více než třemi desítkami rolí. Výstava nazvaná Libuše Šafránková – jak ji máme rádi je k vidění až do Nového roku ve Strahovském klášteře v Praze.

Libuše Šafránková zemřela loni v červnu, patřila k divácky nejoblíbenějším herečkám. „Je významná ikona nejen filmové a divadelní, ale zároveň televizní tvorby. Natočila s Československou a potom Českou televizí 135 různých filmů a seriálů a takový člověk si podporu a výstavu tohoto typu určitě zaslouží,“ konstatoval generální ředitel ČT Petr Dvořák.

S Popelkou v podání Libuše Šafránkové mají Vánoce spojeny nejen čeští diváci, ale i ti v Německu nebo Norsku, kde se tato pohádka také opakovaně vysílá. Norové před loňskými svátky dokonce uvedli remake, severská pocta pohádkové klasice vyzdvihla Popelčinu emancipovanost.

„Nikdo jiný neuměl při natáčení rozplakat celý filmový štáb. Se svými pověstnými hnědými prstýnky na hlavě si zahrála v pohádce už jako jedenáctiletá holčička. Legendární herečka a životní vzor několika generací dospívajících dívek se konečně dočkala první výstavy, věnované jen a pouze její charismatické osobnosti,“ podotýká k aktuální výstavě vedoucí projektu Petra Dostálová.

K nejcennějším exponátům podle kurátorky Jany Sommerové patří originální střevíček z filmové Popelky a dvoje šaty, které hrdinka našla v kouzelných oříšcích. Svou připomínku mají také pohádky Princ a Večernice, Malá mořská víla nebo Třetí princ.

Od Barunky po Micimutr

Výstava pokrývá kariéru Libuše Šafránkové od jejích začátků, tedy Barunky v adaptaci klasiky české literatury – Babičky, až po poslední filmové role, k nimž se počítá opět pohádková Micimutr. Návštěvníci si dále připomenou komedie Jak utopit dr. Mráčka a Vrchní, prchni, seriál Cirkus Humberto či drama z doby protektorátu Všichni moji blízcí.

„Když jsem začínala kostýmy dávat dohromady, nejvíce jsem se bála toho, že se budou přešívat nebo rušit. Ale podařilo se dohledat skoro osmdesát kostýmů z České televize a většinou v původním stavu. Výstava je unikátní právě v tom, že kostýmy jsou všechny originály,“ upozorňuje kurátorka Jana Sommerová. Ve Strahovském klášteře role Libuše Šafránkové přibližují nejen originální kostýmy a rekvizity, ale také fotografie či vzpomínky přátel a kolegů.

Cirkus Humberto
Zdroj: ČT

Syn zapůjčil motorku

O zapůjčení osobních a rodinných předmětů kurátorka požádala syna herečky Josefa Abrháma mladšího. „Jako první mě napadlo auto, které měla hrozně ráda,“ vypráví, „ale to se sem nevešlo, tak jsem si vzpomněl na motorku, na které nejezdila jenom máma, ale celá rodina. Tu motorku jsem na výstavu dotlačil, a když jsem viděl množství kostýmů, tak jsem si připadal malinko jako u rodičů doma, protože maminka měla ráda kostýmy a všechny textilie, shromažďovala je celý život.“

Vedle filmu a televize dostalo svůj prostor i divadlo. Pohled na divadelní působení Libuše Šafránkové nabídnou mimo jiné plakáty, fotografie, vzkazy od kolegů a kostýmy z her Žebrácká opera, Cesta dlouhého dne do noci nebo S vyloučením veřejnosti. Ukázky z umělecké tvorby pak doplní i předměty ze soukromé sbírky herečky.

Dětští návštěvnici se mohou na výstavě zabavit také při zkoušení pohádkových šatů nebo při hádankách souvisejících s rolemi Libuše Šafránkové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 10 mminutami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 5 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 9 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...