Díky pohádce Tři oříšky pro Popelku si lidé Vánoce spojují i s Libuší Šafránkovou. Na výstavě, kterou Česká televize připravila k poctě této herečce, jsou k vidění nejen pověstné červánkové šaty nebo Popelčin střevíček. Originální kostýmy, ale i rekvizity či fotografie nabízejí ohlédnutí za více než třemi desítkami rolí. Výstava nazvaná Libuše Šafránková – jak ji máme rádi je k vidění až do Nového roku ve Strahovském klášteře v Praze.
Libuše Šafránková zemřela loni v červnu, patřila k divácky nejoblíbenějším herečkám. „Je významná ikona nejen filmové a divadelní, ale zároveň televizní tvorby. Natočila s Československou a potom Českou televizí 135 různých filmů a seriálů a takový člověk si podporu a výstavu tohoto typu určitě zaslouží,“ konstatoval generální ředitel ČT Petr Dvořák.
S Popelkou v podání Libuše Šafránkové mají Vánoce spojeny nejen čeští diváci, ale i ti v Německu nebo Norsku, kde se tato pohádka také opakovaně vysílá. Norové před loňskými svátky dokonce uvedli remake, severská pocta pohádkové klasice vyzdvihla Popelčinu emancipovanost.
„Nikdo jiný neuměl při natáčení rozplakat celý filmový štáb. Se svými pověstnými hnědými prstýnky na hlavě si zahrála v pohádce už jako jedenáctiletá holčička. Legendární herečka a životní vzor několika generací dospívajících dívek se konečně dočkala první výstavy, věnované jen a pouze její charismatické osobnosti,“ podotýká k aktuální výstavě vedoucí projektu Petra Dostálová.
K nejcennějším exponátům podle kurátorky Jany Sommerové patří originální střevíček z filmové Popelky a dvoje šaty, které hrdinka našla v kouzelných oříšcích. Svou připomínku mají také pohádky Princ a Večernice, Malá mořská víla nebo Třetí princ.
Od Barunky po Micimutr
Výstava pokrývá kariéru Libuše Šafránkové od jejích začátků, tedy Barunky v adaptaci klasiky české literatury – Babičky, až po poslední filmové role, k nimž se počítá opět pohádková Micimutr. Návštěvníci si dále připomenou komedie Jak utopit dr. Mráčka a Vrchní, prchni, seriál Cirkus Humberto či drama z doby protektorátu Všichni moji blízcí.
„Když jsem začínala kostýmy dávat dohromady, nejvíce jsem se bála toho, že se budou přešívat nebo rušit. Ale podařilo se dohledat skoro osmdesát kostýmů z České televize a většinou v původním stavu. Výstava je unikátní právě v tom, že kostýmy jsou všechny originály,“ upozorňuje kurátorka Jana Sommerová. Ve Strahovském klášteře role Libuše Šafránkové přibližují nejen originální kostýmy a rekvizity, ale také fotografie či vzpomínky přátel a kolegů.
Syn zapůjčil motorku
O zapůjčení osobních a rodinných předmětů kurátorka požádala syna herečky Josefa Abrháma mladšího. „Jako první mě napadlo auto, které měla hrozně ráda,“ vypráví, „ale to se sem nevešlo, tak jsem si vzpomněl na motorku, na které nejezdila jenom máma, ale celá rodina. Tu motorku jsem na výstavu dotlačil, a když jsem viděl množství kostýmů, tak jsem si připadal malinko jako u rodičů doma, protože maminka měla ráda kostýmy a všechny textilie, shromažďovala je celý život.“
Vedle filmu a televize dostalo svůj prostor i divadlo. Pohled na divadelní působení Libuše Šafránkové nabídnou mimo jiné plakáty, fotografie, vzkazy od kolegů a kostýmy z her Žebrácká opera, Cesta dlouhého dne do noci nebo S vyloučením veřejnosti. Ukázky z umělecké tvorby pak doplní i předměty ze soukromé sbírky herečky.
Dětští návštěvnici se mohou na výstavě zabavit také při zkoušení pohádkových šatů nebo při hádankách souvisejících s rolemi Libuše Šafránkové.
