Popelka, Barunka i Micimutr. Výstava připomíná Libuši Šafránkovou, „jak ji máme rádi“

Nahrávám video

Díky pohádce Tři oříšky pro Popelku si lidé Vánoce spojují i s Libuší Šafránkovou. Na výstavě, kterou Česká televize připravila k poctě této herečce, jsou k vidění nejen pověstné červánkové šaty nebo Popelčin střevíček. Originální kostýmy, ale i rekvizity či fotografie nabízejí ohlédnutí za více než třemi desítkami rolí. Výstava nazvaná Libuše Šafránková – jak ji máme rádi je k vidění až do Nového roku ve Strahovském klášteře v Praze.

Libuše Šafránková zemřela loni v červnu, patřila k divácky nejoblíbenějším herečkám. „Je významná ikona nejen filmové a divadelní, ale zároveň televizní tvorby. Natočila s Československou a potom Českou televizí 135 různých filmů a seriálů a takový člověk si podporu a výstavu tohoto typu určitě zaslouží,“ konstatoval generální ředitel ČT Petr Dvořák.

S Popelkou v podání Libuše Šafránkové mají Vánoce spojeny nejen čeští diváci, ale i ti v Německu nebo Norsku, kde se tato pohádka také opakovaně vysílá. Norové před loňskými svátky dokonce uvedli remake, severská pocta pohádkové klasice vyzdvihla Popelčinu emancipovanost.

„Nikdo jiný neuměl při natáčení rozplakat celý filmový štáb. Se svými pověstnými hnědými prstýnky na hlavě si zahrála v pohádce už jako jedenáctiletá holčička. Legendární herečka a životní vzor několika generací dospívajících dívek se konečně dočkala první výstavy, věnované jen a pouze její charismatické osobnosti,“ podotýká k aktuální výstavě vedoucí projektu Petra Dostálová.

K nejcennějším exponátům podle kurátorky Jany Sommerové patří originální střevíček z filmové Popelky a dvoje šaty, které hrdinka našla v kouzelných oříšcích. Svou připomínku mají také pohádky Princ a Večernice, Malá mořská víla nebo Třetí princ.

Od Barunky po Micimutr

Výstava pokrývá kariéru Libuše Šafránkové od jejích začátků, tedy Barunky v adaptaci klasiky české literatury – Babičky, až po poslední filmové role, k nimž se počítá opět pohádková Micimutr. Návštěvníci si dále připomenou komedie Jak utopit dr. Mráčka a Vrchní, prchni, seriál Cirkus Humberto či drama z doby protektorátu Všichni moji blízcí.

„Když jsem začínala kostýmy dávat dohromady, nejvíce jsem se bála toho, že se budou přešívat nebo rušit. Ale podařilo se dohledat skoro osmdesát kostýmů z České televize a většinou v původním stavu. Výstava je unikátní právě v tom, že kostýmy jsou všechny originály,“ upozorňuje kurátorka Jana Sommerová. Ve Strahovském klášteře role Libuše Šafránkové přibližují nejen originální kostýmy a rekvizity, ale také fotografie či vzpomínky přátel a kolegů.

Cirkus Humberto
Zdroj: ČT

Syn zapůjčil motorku

O zapůjčení osobních a rodinných předmětů kurátorka požádala syna herečky Josefa Abrháma mladšího. „Jako první mě napadlo auto, které měla hrozně ráda,“ vypráví, „ale to se sem nevešlo, tak jsem si vzpomněl na motorku, na které nejezdila jenom máma, ale celá rodina. Tu motorku jsem na výstavu dotlačil, a když jsem viděl množství kostýmů, tak jsem si připadal malinko jako u rodičů doma, protože maminka měla ráda kostýmy a všechny textilie, shromažďovala je celý život.“

Vedle filmu a televize dostalo svůj prostor i divadlo. Pohled na divadelní působení Libuše Šafránkové nabídnou mimo jiné plakáty, fotografie, vzkazy od kolegů a kostýmy z her Žebrácká opera, Cesta dlouhého dne do noci nebo S vyloučením veřejnosti. Ukázky z umělecké tvorby pak doplní i předměty ze soukromé sbírky herečky.

Dětští návštěvnici se mohou na výstavě zabavit také při zkoušení pohádkových šatů nebo při hádankách souvisejících s rolemi Libuše Šafránkové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...