Lidé vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, říká režisérka norského remaku

20 minut
Události, komentáře o norské filmové Popelce
Zdroj: ČT24

Tvůrci norského zpracování Popelky chtěli navázat na původní film, zároveň se ale snažili o moderní výraz. V Událostech, komentářích to řekla režisérka remaku Tři přání pro Popelku Cecilie A. Mosliová. Filmařka také uvedla, že považuje za poctu, že se její snímek promítá i v České republice.

„Máme velmi úzký vztah k originální pohádce a lidé (v Norsku) vyznávají vaši Popelku, jako kdyby to byla naše národní postava, národní pohádka,“ přiblížila vztah Norů k československé filmové předloze Mosliová.

Norští tvůrci nejprve oslovili režiséra původní pohádky Václava Vorlíčka, zda by remake nechtěl natočit sám. On to sice odmítl, ale práva na nové zpracování poskytl. „Velice štědře nám dal plnou svobodu, jak navázat na jeho film. Když jsme spolupracovali na tom filmu, tak jsme se k originálu dostali ještě blíže, než jsme si původně mysleli,“ vzpomínala režisérka.

„Snažili jsme se přijít s novým přístupem a jedná se o norskou, severskou verzi filmu, takže jsme samozřejmě museli něco změnit, aby se to dalo použít v rámci našeho norského narativu. Snažili jsme se navázat na film z roku 1973, protože tehdy to bylo velice moderní, a my jsme také chtěli být velice moderní, být moderní ve svém výrazu,“ vysvětlila Mosliová.

Režisérka: Doufám, že se i naše Popelka stane klasikou

„Ukazuje to, jak kvalitní a moderní ta pohádka již tehdy, v roce 1973, byla,“ odpověděla na otázku, proč je podle ní Vorlíčkův snímek pořád tak aktuální. „Naším cílem je nezklamat diváky v tom, jak ten příběh vyprávíme my. Je to můj sen, že i naše Popelka se stane takovým klasickým snímkem jako Popelka Vorlíčkova,“ přiznala režisérka.

Za velké štěstí považuje, že její tým byl v kontaktu s herečkou Libuší Šafránkovou, představitelkou původní Popelky. „Paní Šafránková byla v Norsku ikonou, a když jsem hledala herečku, která by se hodila do této role, tak jsem nalezla Astrid (Smeplassovou), která tuto roli naplnila přítomností. Astrid je velice empatická, stejně jako byla paní Šafránková, je to vidět na plátně. Doufám, že budete mít Astrid tak rádi jako my,“ uzavřela Mosliová.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku. O norském snímku mluvili v Událostech, komentářích také filmová kritička Mirka Spáčilová a sociolog Petr Pavlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...