Podle památkářů stojí v Dole Měděnec rarita, podle ministerstva je problematickou připomínkou

Nahrávám video

V těsném sousedství hornických památek kolem vrchu Mědník, které jsou zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO, leží také mladší Důl Měděnec, který ovšem památkou není. Památkáři spolu s technickými odborníky usilují alespoň o zachování skipové věže, která je podle nich raritou, ministerstvo kultury ale tento pohled nesdílí.

V železnorudném Dolu Měděnec v Krušných horách skončila těžba v roce 1997. Leží jen tři sta metrů vzdušnou čarou od vrcholu Mědník se středověkými hornickými štolami. Zatímco historická hornická krajina je památkově chráněná, dokonce zápisem v UNESCO, Důl Měděnec podle ministerstva kultury památkou rozhodně není. 

Chybí hodnota, nebo kuráž ji hledat?

„Dle názoru ministerstva kultury je areál Dolu Měděnec spíše problematickou připomínkou průmyslové exploatace krajiny ve druhé polovině dvacátého století, která navíc svými značně zdegradovanými ryze utilitárními budovami a ostatními stavbami bez architektonických hodnot přímo narušuje jinak malebný krajinný ráz,“ zní vyjádření rezortu.

Ondřej Beneš z Komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve druhé polovině dvacátého století, která je zřízena při Národním památkovém ústavu (NPÚ), má jiný názor. „Je to obrovská škoda. Přístup ministerstva kultury k památkám druhé poloviny dvacátého století je velice odtažitý,“ obává se. Podle něho chybí dostatek vůle. „Hledat hodnoty u staveb, které jsou staré jenom několik desítek let, vyžaduje daleko větší úsilí a v mnoha případech i kuráž,“ domnívá se.

Poslední svědek těžby rudy

Důl má nového majitele a většina budov čeká na demolici. „Bude záležet na součinnosti s orgány státní správy, zda nám bude odsouhlaseno zdemolovat stávající zdevastované budovy,“ potvrdil spolumajitel Dolu Měděnec Josef Eim. „Netýká se to velké skipověže,“ dodává.

Právě věž, která v dolech slouží k dopravě rudy na porvch, je podle památkářů světovou technicko-historickou raritou. „Když řekneme, že tato skipová těžební věž je pravděpodobně poslední spojená s rudním hornictvím u nás, tak to už samo o sobě je důvod, proč by měla být chráněna,“ nepochybuje Michaela Ryšková z Metodického centra průmyslového dědictví NPÚ.

Důl Měděnec
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

Majitelé dolu upozorňují, že je věž v havarijním stavu. „Nechali jsme si zpracovat dva posudky, jestli je vůbec zachranitelná, a budeme to samozřejmě řešit jak se stavebním úřadem, tak s památkáři,“ přislíbil Josef Eim. 

Součástí areálu je i malá skipověž. V té by časem mohlo vzniknout muzeum místního spolku Mědník. Jaký bude osud velké skipověže, ukaží až následující měsíce, kdy o jejím osudu rozhodne ministerstvo kultury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 12 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 18 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 21 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...