Plzeň zpřístupní interiéry Adolfa Loose

Plzeň - Jedinečnou příležitost zhlédnout unikátní a jinak nepřístupné interiéry, které v Plzni vytvořil světoznámý architekt českého původu Adolf Loos, bude mít veřejnost v rámci Dnů evropského dědictví v sobotu 18. září. Vůbec poprvé budou zpřístupněné celkem čtyři interiéry, které mapují Loosovo působení v oblasti interiérového designu. Akce je připomínkou letošního 140. výročí narození tohoto významného středoevropského architekta, který byl činný především ve Vídni.

Prohlídky jsou poctou Adolfu Loosovi, architektovi a autorovi slavné Müllerovy vily v Praze, jenž proslul obhajobou čistých forem, ušlechtilých materiálů a bojem s ornamentální secesní výzdobou. Také díky tomu je Loos považován za zakladatele moderní architektury 20. století vedle F. L. Wrighta, Le Corbusiera či Miese van der Rohe. Loos v Plzni často pobýval a našel zde kultivované klienty, pro něž byla spolupráce s tímto významným architektem prestižní záležitostí.

V Plzni realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu v Husově ulici 58 a třinácti bytových interiérů. Přesný počet Loosových interiérů v Plzni ale není znám, slavný architekt se se stavebními úřady zásadně nebavil. Odvádělo ho to od práce a písemnosti o tom, kde všude pracoval, dnes chybí. „Není vyloučeno, že některé jeho interiéry ještě existují a jejich současný vlastník nebo uživatel ani neví, že jejich autorem je Adolf Loos,“ potvrdil Pavel Domanický z Národního památkového ústavu v Plzni.

Nahrávám video

Odborníci považují Loosovy interiéry v Plzni v kontextu evropské architektury 20. století za nesmírně cenné. Budoucnost Lososových interiérů v Plzni je proto součástí Programu rozvoje kultury ve městě Plzni pro období 2009 – 2019, který vznikl jako strategický materiál v rámci kandidatury Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Počítá se v něm také se zavedením prohlídkové trasy po Loosových interiérech.

V rámci zářijové prohlídky budou moci zájemci navštívit:

  • Loosův interiér v městském domě v Bendově ulici č. 10 s unikátním hudebním salónem obloženým mramorem, jež byl donedávna užíván jako byt.
  • Pokoj s jídelnou a hudebním salónem v Klatovské ulici 19 v objektu, který město převzalo po armádě.
  • Interiér v Klatovské ulici č. 12, který nabízí dvě zachovalé zrekonstruované místnosti.
  • Část soukromého bytu v Husově ulici č. 58, který patří k nejzachovalejším Loosovým realizacím v Plzni. Prohlídku exkluzivně umožnil po dohodě s městem jeho současný majitel. Zajímavostí tohoto interiéru je mimo jiné původní obrovský dekorativní krb a zachovaná dobová křesla.

Komentované prohlídky Loosových interiérů 18. září v devět hodin a budou probíhat v hodinových intervalech. Kapacita prohlídek bude vždy omezena na patnáct osob, výklad zajistí zaměstnanci Národního památkového ústavu v Plzni a odboru památkové péče Magistrátu města Plzně. Informace o časech prohlídek najdou zájemci na informačních cedulích při vstupech do objektů a na webových stránkách Plzně. Prohlídky budou pro veřejnost zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 16 hhodinami

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
před 16 hhodinami

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
před 19 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
před 21 hhodinami

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
včera v 07:00

Daniel Žižka postoupil s písní Crossroads do finále Eurovize

Český zpěvák Daniel Žižka postoupil do finále 70. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Ve druhém semifinále, jež se konalo ve čtvrtek večer, zaujal porotu i mezinárodní diváky svou písní Crossroads. Do sobotního finále se probojoval se zástupci dalších devíti zemí, zatímco dalších pět soutěž opustilo.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Policie ukázala záznam útěku zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie ve čtvrtek zveřejnila záznam z kamery, který zachycuje útěk pachatele po úterní krádeži lebky sv. Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Relikvii nevyčíslitelné historické hodnoty chce policie zařadit do celosvětové databáze odcizených předmětů.
14. 5. 2026

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
14. 5. 2026
Načítání...