Peníze dělaj’ člověka, varuje Lakomec z Klicperova divadla

3 minuty
Klicperovo divadlo uvedlo Lakomce
Zdroj: ČT24

Harpagonova touha po penězích je pro naši dobu ještě příznačnější než pro Francii za vlády Ludvíka XIV., vysvětlují tvůrci z Klicperova divadla, proč sáhli po tři sta padesát let staré komedii slavného francouzského dramatika Molièra. Jeho Lakomce inscenují jako grotesku o společnosti, v níž touží po majetku všichni.

„Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé, a já, připraven o vás, já jsem s vámi pozbyl své jediné podpory, své útěchy, své radosti. Jsem hotov a nemám na tomto světě již co pohledávat. Bez vás nemohu žít. Je se mnou amen, jsem u konce svých sil, umírám, jsem mrtev, jsem pohřben!“

Chorobného lakomce Harpagona si na českých jevištích zahráli František Filipovský, Miloš Kopecký, Boris Rösner, Viktor Preiss, dokonce i Luba Skořepová. V Městském divadle Brno ho aktuálně ztvárňuje Bolek Polívka. V Klicperově divadle se do hrabivého muže, který je schopen pro peníze obětovat i štěstí svých dětí, převtělil Filip Richtermoc. 

„Snažím se ho hrát jako postavu, která každého z nás doprovází celý život, jen někoho víc, někoho míň,“ poznamenává. Místo doslovného pokladu se Harpagon v královéhradeckém nastudování mazlí s velkým plyšovým prasetem, který je symbolem mamonu a také hloupého lidského chování. Vše se odehrává na jednoduché žluté stěně s nápisem „Vlastnictví je krádež“.

„Tento výrok prvního anarchisty Pierra-Josepha Proudhona mi přišel jako dobrý kontrapunkt k oslavování majetku,“ vysvětlil režisér Michal Hába. Lakomce pojímá jako grotesku o zhoubném vlivu, jaký může mít lakomství nejen na hrabivého staříka, ale i jeho okolí. „Jak se jím lidé nakazí a jak jsou pak zvířecky hnáni svými touhami a potřebami, jak jdou doslova hlavou proti zdi. Jak se chovají komicky a hloupě, jak jsou vlastně směšní,“ shrnuje režisér.

Molière byl podle divadelníků výborným pozorovatelem lidských neřestí a mravů, které diváci snadno rozeznají i v dnešním světě, kdy mít dům a auto je společenskou nutností a dovolená u moře známkou úspěšného života. Inscenace Lakomce je tak možností podívat se na toto pachtění s odstupem a humorem.

Lakomec
Zdroj: Patrik Borecký/Klicperovo divadlo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
před 6 hhodinami

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025

V Lipníku nad Bečvou vyrábějí pro Hollywood historické lodě

Plaví se na nich hrdinové celosvětově úspěšných seriálů Hra o trůny, Vikingové nebo snímku Letopisy Narnie. Historické lodě ale vznikly v Česku, v garáži v Lipníku nad Bečvou. Dvě fantasy plavidla se objevila i v Oscarem letos oceněném muzikálu Čarodějka.
15. 3. 2025

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
14. 3. 2025
Načítání...