Restaurátoři mají výhrady k návrhu nového památkového zákona, který už je ve sněmovně. Přinese podle nich víc byrokracie a nezajistí kvalitní práci. Autor zákona - ministerstvo kultury - ale tvrdí, že právě kvalita by se díky zákonu měla zlepšit, protože umožní důslednější kontrolu obnovy uměleckých děl.
Povolení k restaurování kulturních památek má v současné době zhruba 1300 lidí. Licence jim vydává ministerstvo kultury, se stejným postupem počítá i návrh památkového zákona. Žadatel bude muset prokázat nejen vzdělání a odbornost, ale i znalost právních předpisů.
„Vše bude probíhat před komisí, důraz budeme klást na interakci, tedy na ústní pohovor, možnost otázek a odpovědí,“ upřesnil ředitel památkového odboru Ministerstva kultury ČR Jiří Vajčner.
Šéf restaurátorského ateliéru Akademie výtvarných umění Karel Stretti ale nechápe, proč k ověření znalostí nestačí jen vysoká škola. „Je zásadní, že se nerespektuje státní diplomová zkouška,“ ohrazuje se.
Zákon také nepočítá s profesní komorou, o kterou někteří restaurátoři usilují už léta. Držitelé dosavadních licencí se navíc obávali, že o ně se zákonem přijdou a budou muset dělat nové zkoušky. To ministerstvo vyvrací. „Řeknu to velmi banálně: kdo může restaurovat podle současných právních předpisů, bude moci restaurovat i nadále,“ ubezpečuje Vajčner.
Pro a proti
Památkový zákon je jedním z klíčových slibů vlády v oblasti kultury. Má nahradit mnohokrát novelizovanou úpravu z roku 1987. Pokud bude přijat, měl by platit od roku 2018.
Návrh zákona podporují Uměleckohistorická společnost a Klub Za starou Prahu, stejně jako Asociace pro podporu památek. Proti podobě zákona se naopak staví Česká komora architektů či Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD).
Podle ASORKD návrh zákona nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města. Návrh zákona loni na podzim schválila vláda a ministerstvo kultury tehdy uvádělo, že se resort pokusil sporné body urovnat.
