Osudy zahraničních odpůrců Srpna ožívají ve Strakově akademii

Praha - "Za vaši a naši svobodu." Nápis z transparentu, který 25. srpna na několik minut vztyčila na Rudém náměstí osmice demonstrujících, aby vyjádřila podporu okupovanému Československu, se stal názvem jedné z výstav připomínajících si události roku 1968. Ode dneška je otevřena v zahradách Strakovy akademie, sídla vlády, a návštěvníkům nabízí pohled na osudy zahraničních disidentů, kteří v zemích tzv. východního bloku protestovali proti sovětskému obsazení ČSSR.

Výstava nabízí nevšední pohled na srpnové události. Předkládá dobové dokumenty, letáky, dopisy, informace o demonstracích i osudech jejich účastníků. Expozice je výsledkem rozsáhlé mezinárodní spolupráce organizacemi z České republiky, Ruska, Maďarska, Polska a Německa. Organizace se ujal Ústav pro studium totalitních režimů, dále za ní stojí například Ústav pro soudobé dějiny, Česká tisková kancelář nebo Archiv bezpečnostních složek.

Neznámějším příkladem odporu zůstává zmíněná demonstrace na Rudém náměstí. Největší protesty přitom probíhaly v NDR a Polsku. Zde jsou doloženy stovky protestních pouličních shromáždění, šíření letáků i malování nápisů. Komunistické režimy však nenechaly nic náhodě a účastníky demonstrací ostře postihovaly - lidé končili ve vězení, na nuceném „léčení“ v psychiatrických klinikách či v exilu.

Topolánek ocenil zahraniční demonstranty

U příležitosti slavnostní vernisáže předal premiér vyznamenání desítce disidentů. Jsou mezi  nimi tři z legendárních osmi statečných, kteří protestovali v Moskvě: Viktor Fajnberg, Natalie Gorbaněvská a Pavel Litvinov. Medaile dostali také Poláci Tereza Stodolniaková a Kornel Morawiecki, Němci Bernd Eisenfeld, Franziska Groszerová a Toni Krahl, Maďarka Ágnes Hellerová a Rus Alexander Dimitrov. Medaile nese jméno předsedy první československé vlády Karla Kramáře a česká vláda ji předává těm, kterým chce poděkovat za zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka.

Výstava rovněž připomíná, že nejen v Čechách skončily životy na protest proti okupaci. Svého Jana Palacha měli i v Polsku a v Maďarsku. Účetní Ryszard Siwiec se upálil přímo před polskou policií, následoval jej maďarský student Sándor Bauer.

Výstava se bude konat do konce října a veřejnosti je přístupná každou sobotu a neděli od 10 do 17 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
před 23 hhodinami

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...