Osmdesátiletá Sophia Lorenová: Život mi toho tolik dal

Ciudad de México - Sophia Lorenová slaví osmdesátiny výstavou. Italská herecká hvězda a sexuální symbol šedesátých let přijala pozvání Muzea Soumaya v hlavním městě Mexika, které připravilo retrospektivní výstavu jejího života a kariéry. Otevírá ji právě u příležitosti svých narozenin 20. září.

Nahrávám video

Muzeum shromáždilo ocenění, které Sophia Lorenová získala, včetně dvou Oscarů, ukázky filmů, fotografie i osobní předměty a oblečení. „Není oslavou minulosti, spíše prolog k velmi velmi krásnému životu, který mi toho tolik dal,“ uvedla Lorenová k výstavě pro mexický deník Excelsior. „Probouzím se stále se spoustou nápadů a stále ještě ráno myslím na nové věci, které jsou přede mnou,“ dodala, že v Mexiku rozhodně nechce bilancovat.

Že svou kariéru v šoubyznysu ještě nezabalila, dokázala před pár lety, kdy se pro prestižní kalendář Pirelli nechala nafotit jen v negližé. S návratem na filmová plátna se jí už daří méně. Nicméně na její filmy z vrcholného období se nezapomíná nejen v její rodné Itálii, která ji na sklonku milénia zařadila mezi nejoblíbenější italské osobnosti historie.

„O mojí kariéře vznikla legenda, která se podobá pohádce o Popelce - a já ji mohu jen potvrdit. Je ale třeba zdůraznit, že jsem musela mít sama dostatek sebevědomí, abych tuto pohádku realizovala,“ říká Lorenová.

Sofia Villani Scicolone vyrůstala jako nemanželské dítě v městečku u Neapole, k filmu se přiblížila ve čtrnácti letech, kdy začala vystupovat jako statistka v římských ateliérech, živila se i jako manekýna a interpretka tehdy populárních fotorománů. Zásadně jí život změnila ale až soutěž krásy v roce 1950 - Sophia se Miss sice nestala, v porotě ovšem seděl o dvacet let starší filmový producent Carlo Ponti, který si jí okamžitě všiml. To on jí poradil pseudonym Lorenová.

Ponti se stal i jejím životním partnerem. Poprvé se vzali v roce 1957, ale sňatek byl později anulován, protože Pontiho rozvod z Mexika nebyl v Itálii uznán. Ponti, Lorenová i Pontiho manželka proto přijali francouzské občanství a po druhém rozvodu následovala druhá svatba. Na výstavě v hlavním městě Mexika jsou mimo jiné k vidění i šaty, v nichž se Lorenová za Pontiho provdala.

Největší slávu zažívala italská diva v 60. a 70. letech. Točila v Evropě i Americe, dramata i komedie. Po svém boku vystřídala ve filmu největší mužské idoly té doby. Nejčastěji ale hrála s Marcellem Mastroiannim, spolu je obsazoval například režisér Vittorio De Sica. Nezapomenutelnou dvojici vytvořili mimo jiné v komediích Včera, dnes a zítra a Manželství po italsku nebo v dramatech Slunečnice či Zvláštní den. Naposledy se spolu před kamerou sešli v roce 1994 v groteskním podobenství ze světa módy Pret-a-Porter.

Sophia Lorenová jako Horalka (1960, režie: Vittorio De Sica)
Zdroj: ČT24/ČT

Již v 50. letech natočila Lorenová několik filmů i v Hollywoodu, kde se objevila po boku hvězd jako byli Cary Grant, Frank Sinatra, Anthony Quinn, Clark Gable či Gregory Peck. V roce 1967 hrála i pod režijním vedením Charlese Chaplina v jeho posledním snímku Hraběnka z Hongkongu, jejím filmovým partnerem byl Marlon Brando.

Zásadní rolí v její kariéře ovšem byla v roce 1960 titulní hrdinka ve filmové adaptaci románu Alberta Moravii Horalka. Za roli mladé vdovy, která se i se svou dcerou ukryje před válkou v horách, si odnesla Oscara - stala se první herečkou, která prestižní sošku získala za roli mluvenou jinak než anglicky. Drama v režii Vittoria De Sicy se o dvacet let později dočkalo remaku, režírovaného Dinem Rosim. Hlavní roli opět ztvárnila Sophia Lorenová. Druhého Oscara přiřkla akademie herečce v roce 1991 za celoživotní dílo.

Do mexické expozice zapůjčila Lorenová i oscarové sošky. V Mexiku se zdrží, v sobotu se účastní koncertu v tamním městském divadle, orchestr bude řídit její syn - dirigent Carlo Ponti jr. Druhý syn Edoardo Ponti je filmovým režisérem. Už loni se objevila zpráva, že chystá snímek, který by měl být hereckým comebackem Sophie Lorenové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...