Oscara za nejlepší film má Země nomádů, herecké ceny si odnesli Hopkins a McDormandová

Nejlepším filmem loňského roku je podle americké Akademie filmového umění a věd drama Země nomádů. Na 93. ročníku byla oceněna teprve jako druhá žena v historii i režisérka snímku Chloé Zhaová. Nejlepší herečkou je hvězda snímku Frances McDormandová, nejlepším hercem potom Anthony Hopkins za drama The Father. Ve vedlejších hereckých kategoriích uspěli Daniel Kaluuya a Yuh-Jung Youn. Oscarový boj byl letos vyrovnaný – Země nomádů má tři sošky, po dvou cenách mají filmy Mank, Judas and the Black Messiah, The Father, Ma Rainey – matka blues a Sound of Metal, stejně jako animovaný snímek Duše.

Oscara za nejlepší film roku získal na 93. udílení Oscarů snímek Země nomádů, který byl favoritem ještě před ceremoniálem. Vyhrál na festivalech v Benátkách či v Torontu, získal také Zlatý glóbus. V atmosférickém dramatu obsazeném i neherci se osamělá šedesátnice v podání Frances McDormandové vydává na cestu Amerikou a potkává takzvané nomády, kteří žijí v obytných karavanech. McDormandová získala za roli ve filmu, jenž se na uvedení v Česku teprve chystá, i sošku za nejlepší herečku.

Pro McDormandovou jde už o třetí oscarovou výhru, sošky dříve dostala za filmy Fargo a Tři billboardy kousek za Ebbingem. „Velmi brzy vezměte každého, koho znáte, do kina, a ve tmě kinosálu zhlédněte všechny filmy, které zde byly reprezentovány,“ apelovala na diváky herečka při přebírání ceny. Narážela na to, že většina z nominovaných snímků se kvůli pandemii v kinech vůbec nepromítala, a zamířila na streamovací platformy.

Děvetatřicetiletá režisérka Země nomádů Chloé Zhaová, která se narodila v Číně, ale žije a tvoří v Americe, také obdržela sošku za nejlepší režii teprve jako druhá žena v historii. Před jedenácti lety byla první oceněnou režisérkou Kathryn Bigelowová. „Tahle cena je pro každého, kdo má víru a ochotu uchovat si v sobě dobrotu a držet se jí, jakkoliv je to těžké,“ sdělila Zhaová při přebírání ceny.

Režisérka Chloé Zhaová se soškami za režii a film
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Nejlepším hercem se stal Anthony Hopkins, jenž se ceremoniálu osobně nezúčastnil. Uspěl díky snímku The Father, v němž představuje muže, který bojuje na sklonku života s demencí. Hopkinse již ocenila třeba Britská filmová a televizní akademie, cenu místo něj převzal herec Joaquin Phoenix.

Hopkins, jenž vyhrál prvního Oscara za Mlčení jehňátek, se ve svých třiaosmdesáti letech stal nejstarším držitelem sošky za nejlepšího herce v historii. Režisér filmu The Father Florian Zeller a scenárista Christopher Hampton dříve během večera přebrali Oscary za nejlepší adaptovaný scénář.

Ze sošky se raduje i režisér Thomas Vinterberg, jenž natočil snímek Chlast
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello

Sošky má dánský Chlast i animovaná Duše

Kromě režisérky Zhaové slavila na Oscarech úspěch i další výrazná filmařka uplynulého roku, jenž byla nominovaná i v režisérské kategorii. Herečka a režisérka Emerald Fennellová, která je známá především rolí vévodkyně Camilly v seriálu Koruna, si odnesla sošku za nejlepší původní scénář černé komedie Nadějná mladá žena.

Herečka Emerald Fennellová dostala Oscara za původní scénář Nadějné mladé ženy
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Nejlepším mezinárodním snímkem se stalo podle očekávání dánské drama Chlast, nejlepším animovaným snímkem Duše od studia Pixar a nejlepším dokumentem populární titul Moje učitelka chobotnice, jenž je k dispozici na Netflixu. Oscara za vizuální efekty si odnesli tvůrci špionážního sci-fi Tenet režiséra Christophera Nolana, které bylo jedním z mála velkých filmů uvedených loni v kinech.

Daniel Kaluuya vyhrál Oscara za vedlejší roli v krimi dramatu Judas and the Black Messiah
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Nejlepším hercem ve vedlejší roli je Daniel Kaluuya za roli vůdce Černých panterů Freda Hamptona v krimi dramatu Judas and the Black Messiah. Nejlepší herečkou ve vedlejší roli se stala Yuh-Jung Youn, třiasedmdesátiletá Jihokorejka, která zazářila v roli babičky ve snímku Minari o zkušenosti jihokorejských přistěhovalců v Americe 80. let.

Herečce Yuh-Jung Youn předal Oscara za výkon ve vedlejší roli Brad Pitt
Zdroj: ČTK/AP/Chris Pizzello


Letošní ceremoniál se kvůli koronaviru konal přibližně o dva měsíce později, než je obvyklé. Na rozdíl od jiných filmových cen se sošky nepředávaly formou videokonferencí, ceremoniál byl přesto velmi komorní, bez velkých muzikálových čísel i mnoha filmových hvězd v publiku. Tradiční divadlo Dolby Theatre, odkud vítězové pronášejí své projevy, letos kvůli hygienickým opatřením nahradila budova losangeleského nádraží Union Station.

Herečka Regina Kingová v úvodním proslovu akce, jíž koncipoval režisér Steven Soderbergh, poukázala na současné společenské klima v Americe poznamenané rasovým napětím. „Vím, že spousta z vás sahá po ovladači, když vám Hollywood káže. Ale jako matka, jejíž syn má černou barvu kůže, znám strach, s nímž tolik lidí žije, a to žádná sláva ani bohatství nezmění,“ uvedla. Poté také připomněla, že to byly i filmy, které lidem pomohly překonat překotné události posledních měsíců, neboť se díky nim cítili méně izolovaní.

Během večera se nominovaní, kteří byli buď testovaní či očkovaní proti covidu-19, střídali v sále bez masek, na záběrech byli vidět i ve venkovním zázemí. Někteří nominovaní se také sešli v evropských městech – z Prahy se ceremoniálu například zúčastnila maskérka Claudia Stolzeová, jež ale nominaci za snímek Emma neproměnila.

Maskérka Claudia Stolzeová se ceremoniálu zúčastnila z Prahy
Zdroj: ČTK/AP/Petr David Josek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...