Staletí existující duchovní text se současným tancem a hudbou propojují pouhé dva večery v pražském prostoru Jatka78. Na choreografii Stabat Mater inscenovanou tanečníky souboru Dekkadancers navazuje koncert zpěvačky Lenky Dusilové.
„Oplakávání je v hudbě mnoho.“ Dusilovou a Dekkadancers spojilo Stabat Mater
Choreografii Stabat Mater vytvořili trojnásobný držitel cen Thálie za tanec Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar loni na míru pro děčínský festival Lípa Musica. „Vyjadřuje touhu zachytit myšlenku a malovat její obrazy čistě pomocí pohybu,“ říká o představení Vinklát.
Původní středověký církevní hymnus, mnohokrát zhudebněný, líčí bolest Panny Marie pod křížem, na němž umírá její syn. Dekkadancers vybrali hudbu soudobého italského skladatele Marca Rosana. „Zobrazujeme Ježíše Krista ve vztahu s Pannou Marií, ale uchopili jsme to velmi volně,“ přibližuje Vinklát.
Dusilová: Tanec je velmi inspirativní
Druhou část večera vyplňuje koncert Lenky Dusilové doprovázený taneční improvizací a skladbou Ivana Achera. I choreografie na písně z poslední zpěvaččiny desky Řeka jsou inspirované modlitbou. „Je to jeden velký tok energie, kterou život přináší, ale také bere. To se potkalo nyní i s tím, co se děje na Ukrajině, a zapadlo to do sebe,“ všímá si Vinklát původně nezamýšlené aktualizace.
„Oplakávání je v hudbě mnoho,“ poznamenává k propojení současné tvorby s významem Stabat Mater Dusilová. K multižánrovým představením se obrací často. Zkušenost se spojením vlastní tvorby s tancem má už se souborem Spitfire Company, s nímž před deseti lety vytvořila projekt One Step Before The Fall. „Úplně mi to změnilo život a vnímání, překročila jsem hranice písničkové formy. Tanec je pro mě velmi inspirativní, je to zase jiný druh propojení,“ poznamenává zpěvačka.
Tanečně-hudební inscenace Stabat Mater měla premiéru 14. března. Lenka Dusilová a Dekkadancers ho uvedou ještě v jedné jediné repríze o den později. Přestože představení jsou jen dvě a nesou společnou myšlenku, každé z nich je podle tvůrců jiné.