Recenze: Řeka Lenky Dusilové unáší mimo břehy současné produkce

Zpěvačka Lenka Dusilová svým aktuálním albem Řeka potvrzuje nejen své nezpochybnitelné místo v naší pop music, ale především správnost nastoupené cesty.

Zní to jako otřepaná fráze, nicméně pro Dusilovou platí bez jakýchkoli pachutí: s každým dalším albem – to nejnovější je v pořadí deváté – zraje skutečně jako ono příslovečné víno. Od jejího sólového debutu přitom uběhlo dlouhých dvacet let, mohlo by se tedy zdát, že to není zase tak bohatá bilance, ovšem Dusilová nás naštěstí nezahrnuje hudbou, již by neměla skutečně zažitou, za níž by si nestála. Ostatně za svou jedinečnou tvorbu získala už i řadu ocenění.

Bez hluchých míst

Název alba Dusilová vysvětluje takto: „Jmenuje se jednoduše Řeka, protože metaforicky odráží různorodou dynamiku a vlastnosti systému, který je ovlivňován svým okolím – terénem, počasím a přirozenými i nepřirozenými ději v krajině. Tímto je každá 'řeka' jedinečná.“

Pomiňme názvovou shodu se Springsteenovým dvojalbem, spíš můžeme zmínit Hérakleitova slova o řece, do které člověk dvakrát nevstoupí – jistě by je, a to nejen nejnovější deskou, ale celou svou tvorbou, podepsala i Lenka Dusilová. Ta je autorkou hudby ke všem deseti písním, na řadě textů se podílela.

Řeka
Zdroj: Animal Music

Přestože jsou všechny písně spíše delší (nejkratší má čtyři minuty, nejdelší ale rovných čtrnáct), zpěvačce i muzikantům se daří držet napětí. Nenarazíme na hluchá místa, tápání, vycpávky. Zároveň delší stopáž umožňuje práci s hudebními plochami, ostatně hned tři písně jsou v podstatě instrumentální. Což, vzhledem k tomu, že je Dusilová primárně zpěvačka, dokazuje jednak její autorskou odvahu a vyzrálost, ale i ochotu zříci se v zájmu vyznění svého zpěvu.

Promyšlená hudba

Již úvodní Białe konie jsou toho jasným důkazem: zpěv přichází až po minutě úvodní instrumentální plochy a pak slyšíme polštinu. V té totiž text napsala violoncellistka Dorota Barová – a není to poprvé, co Dusilová zpívá řečí našich sousedů.

Hned druhá skladba, Vojsko, je jednou z instrumentálek, byť v ní pár slov sice zazní, jsou však smíchána tak, aby pozbyla určitý sémantický obsah. Náladotvorné je jistě zapojení basklarinetu Marcela Bárty a kontrabasu Jiřího Slavíka, oba jsou přitom uznávanými jazzmany – výběr hudebníků je další aspekt.

Slyšíme totiž nástroje v populární hudbě ne zcela běžné, celestu, skleněnou harmoniku, kalimbu a další. A když už byla řeč o jazzových hráčích, v písni Řeka obsazení posílil celý jazzový Concept Art Orchestra, vedený Štěpánkou Balcarovou – a rozhodně se nejedná o nějaké hledání neobvyklého, ale o promyšlenou integraci dalších zvukových prvků. Stejně jako jsou jimi třeba „zvukové krajiny“ producenta Aid Kida.

Texty, s nimiž rezonuje

Samostatnou pochvalu si zaslouží práce s textem, nezřídka ale i s verši, kdy se Dusilové výtečně daří najít vždy adekvátní jak hudební, tak interpretační polohu – a to si v minulosti vybírala básně, které se nezhudebňovaly zrovna snadno. To byl třeba případ Victora Segalena, ale i dalších.

Zároveň ne vždy šla po známých, a tedy zaručených jménech, ale po textu a po tom, jak s ním resonuje. Sympatické je, že sahá často po básnících současných, žijících, jakým je na novém albu – a není to poprvé – Bogdan Trojak. 

Již to bylo řečeno, ale závěrem se sluší připomenout: Lenka Dusilová svou novinkou přišla s albem, jež výrazně vyčnívá nad naší současnou produkcí, albem, jež odmění nebývalým zážitkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 17 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...