Odkaz mecenáše umění Hlávky ukazuje výstava Národní galerie

Praha - Expozice v klášteře sv. Jiří představuje několik desítek uměleckých děl, odkázaných Josefem Hlávkou v roce 1904 Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění a připomíná jeho působení v kuratoriu Moderní galerie Království českého. Hlávka pomáhal formulovat principy, podle nichž tato první veřejná sbírka moderního umění v tuzemsku byla spravována čtyři desetiletí své existence. Výstava se koná u příležitosti letošního výročí úmrtí známého mecenáše české vědy a umění a představuje Hlávkovy vztahy se dvěma předchůdkyněmi dnešní Národní galerie. Potrvá do 1. března 2009.

Úmrtí největšího filantropa novodobé české historie zařadilo mezi letošní světová kulturní výročí také UNESCO. Hlávka byl jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století, významným architektem, stavitelem, zakladatelem, iniciátorem a prvním prezidentem České akademie pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyni nynější Akademie věd.

Ve Vídni postavil Hlávka podle projektu architektů Eduarda van der Nülla a Augusta von Siccardsburga Dvorní operu. Stavěl i projektoval také kostely, paláce, muzea, školy, obchodní i činžovní domy. Za své aktivity se mu dostalo mnoho poct a vyznamenání.

Hlávka v Čechách - hostil Hynaise nebo Myslbeka, opravoval Karlův most

V Praze Josef Hlávka projektoval a postavil budovu Zemské porodnice, komplex domů ve Vodičkově ulici a prosadil i investoval do stavby studentských kolejí, které mají jeho jméno. Po velké povodni v Praze, kdy se v roce 1890 zřítila část Karlova mostu, prosadil projekt jeho obnovy do původní podoby z doby Karla IV.

Věhlas získal promyšleným programem, zaměřeným na kulturu a vzdělanost národa. Jeho zámek v Lužanech u Přeštic se stal mekkou českých umělců. Pohostinnosti štědrého a zároveň uvážlivého hostitele užívali Hynais, Brožík, Švabinský, Aleš, Vrchlický, Sládek a Myslbek.

Čtyři roky před smrtí ustanovil svým dědicem Nadaci Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která byla právnicky vytvořena tak dobře, že ji neohrozila ani totalita nacismu a komunismu. Je to nejstarší nadace s nepřerušenou kontinuitou v ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 5 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...