Památník národního písemnictví objevil rukopis proslulé hry Noc na Karlštejně, kterou Jaroslav Vrchlický začal psát roku 1882. Už koncem devatenáctého století hrály tuto komedii plnou záměn profesionální i amatérské divadelní spolky. Nejvíc ji ovšem proslavil filmový muzikál režiséra Zdeňka Podskalského.
Rukopis hry ukazuje, že původně to měl být jen „Večer na Karlštejně“. Nakonec si zřejmě na poslední chvíli Vrchlický název rozmyslel a změnil večer na noc.
Historická veselohra byla poprvé otištěna v časopise Lumír v roce 1884, ale samotný rukopis archiváři řadu let považovali za ztracený.
„(Vrchlický) ho v roce 1890 věnoval Hedvice Ruthové. To byla dcera jednoho z manažerů Národního divadla,“ vysvětluje archivář Památníku národního písemnictví Petr Kotyk. Právě na prknech Národního divadla měla v roce 1884 Noc na Karlštejně premiéru.
Dějová linka se odvíjí od zákazu vstupu žen na hrad Karlštejn, který nechal postavit císař Karel IV., aby se zde mohl v klidu věnovat práci i odpočinku. Jenže zákaz poruší mladá dívka i sama královna.
Dva filmové muzikály
Hra Noc na Karlštejně si našla cestu také na filmové plátno. Její motivy se objevily už v němém stejnojmenném snímku z roku 1919 od Olafa Larus-Racka. Pak se z předlohy stal muzikál. První televizní verze, která pochází z roku 1965, není příliš známá navzdory hvězdnému obsazení. V režii Františka Filipa v ní hrají Vladimír Ráž nebo Jiřina Bohdalová.
Nejslavnější zpracování vzniklo roku 1973 v režii Zdeňka Podskalského. Z filmu pocházejí velmi známé písně skladatele Karla Svobody a textaře Jiřího Štaidla v podání Waldemara Matušky a Heleny Vondráčkové.
V hlavních rolích se zde objevili třeba Jana Brejchová, Daniela Kolářová, Vlastimil Brodský nebo Karel Höger. Jen v České televizi se v posledních třech letech hrál tento film devětkrát.
Příběh o ženách, které přes zákaz vstoupily na králův hrad, se dodnes hraje také na tuzemských jevištích, třeba v Městském divadle v Brně, v pražském Karlínském divadle nebo v létě přímo na Karlštejně.
