No tohle!? Ilustrátor Jiří Šalamoun slaví v Olomouci osmdesátku

Olomouc - Poctou jednomu z nejvýznamnějších českých ilustrátorů Jiřímu Šalamounovi je výstava v olomouckém Muzeu moderního umění nazvaná No tohle!? K osmdesátinám autora, jehož kresby provázejí několik generací čtenářů, představuje jeho nejvýznamnější ilustrátorské práce, grafickou i volnou tvorbu. Maxipes Fík nechybí, výstava je však zaměřená na kresby pro dospělé a mládež.

Jiří Šalamoun výtvarně doprovodil přes osmdesát knih a vytvořil také téměř dvacet autorských knih a bibliofilií. Ilustroval například Kroniku Pickwickova klubu Charlese Dickense, Tolkienova Hobita, Posledního Mohykána Jamese F. Coopra, z ruské literatury Ivana Bunina nebo Saltykova-Ščedrina. „Jeho tvorba je bezpochyby součástí zlatého fondu české knižní kultury 20. století. Mnohé knihy se dokonce staly generačními ikonami,“ zdůraznil historik umění Jan Rous, který je autorem koncepce výstavy.

Ta přibližuje všechny polohy Šalamounových ilustrací -vyznačují se hravostí, humorem i expresivitou. „Například v Panu Tauovi Oty Hofmana Šalamoun opustil parafrázi dětské kresby a orientoval se na současné umění, vycházel z pop-artu a jeho prolnutí s reklamou a komiksem,“ vysvětlil Rous. 

Kurátoři shromáždili mimo jiné ilustrační soubory ke knihám Tracyho tygr Williama Saroyana, V melounovém cukru Richarda Brautigana nebo k Tolkienovu Hobitovi. Významné místo zaujímají kresby k Poslednímu Mohykánovi. Jádro výstavy tvoří celkem asi šest set kreseb. Jde především o návrhy ilustrací, ale také varianty Šalamounovy volné kresby, které jsou málokdy k vidění. „Jsou zde také koláže, litografie, návrhy maket knih i knihy samotné,“ doplnila kurátorka Anežka Šimková.

Dětskou tvorbu zastupují pouze ilustrace z první Šalamounovy knihy pro děti o Maxipsu Fíkovi, který je autorovou nejznámější postavou. Knížkám o příbězích velkého inteligentního psa a malé holčičky předcházel roku 1975 večerníček podle scénáře Rudolfa Čechury, pro nějž Šalamoun Fíka poprvé kreslil. „Maxipes Fík představuje v Šalamounově tvorbě svět sám o sobě, který patřil jen dětem a vycházel z pocitu důvěrného a bezpečného domova,“ podotkl Rous. 

Jiří Šalamoun
Zdroj: Muzeum moderního umění Olomouc/Hynek Glos

Specialitou doprovodného programu bude komentovaná prohlídka s kriminalistou Janem Lisickým, návštěvníky provede částí Šalamounovy tvorby s hororovou a detektivní tematikou, kterou zastupuje například Jack Rozparovač. V Divadle hudby připravili také speciální filmový večer.

Jiří Šalamoun

Narodil se roku 1935 v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze a Vysokou školu grafiky a knižního umění v Lipsku. Kromě práce v oboru knižní, filmové a volné grafiky, ilustrace, plakátu a animovaného filmu také učil. V letech 1990 až 2003 vedl ateliér ilustrace a grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, působil i na školách v zahraničí. Za svou práci získal řadu ocenění.

Výstava Jiřího Šalamouna potrvá v olomouckém Muzeu moderního umění do 17. května.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 57 mminutami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 4 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 19 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...