Švédská akademie vyhlásila laureáta Nobelovy cenu za literaturu pro rok 2020. Prestižní ocenění udělila americké básnířce Louise Glückové „za nezaměnitelný básnický hlas, který svou strohou krásou mění existenci jedince v existenci univerzální“.
„Nezaměnitelný básnický hlas.“ Nobelovu cenu za literaturu obdržela Louise Glücková
15 minut
Nobelovu cenu za literaturu obdržela americká básnířka Louise Glücková
Sedmasedmdesátiletá básnířka a také esejistka obdržela už řadu ocenění, mimo jiné v roce 1993 Pulitzerovu cenu za sbírku Divoký kosatec, jejíž překlad vyšel i česky. Tuzemští čtenáři se s její poezií mohli seznámit také v knize Noc věrnosti a ctnosti.
„Louise Glückovou vnímám jako unikátní autorku. Má silně lyrický, intimní jazyk, zároveň výstižný, vystačí si s málem slov, prostou strukturou. Přestože jsou její básničky hodně kryptické, ztotožňuje se s nimi snadno, neschovávají se za okázalé metafory. Umí nabízet čtenáři, ať se v nich najde,“ zhodnotila tvorbu laureátky překladatelka Tereza Marková Vlášková.
Rodačka z New Yorku má maďarsko-židovské kořeny. Kromě psaní působí také jako pedagožka, v současnosti vyučuje angličtinu na univerzitě v Yale. V letech 2003–2004 vykonávala z pověření Knihovny Kongresu funkci takzvané „Poet Laureate“, tedy jakési „oficiální básnířky“ Spojených států.
Tvorba Louise Glückové je vnímána jako autobiografická. „Vyrovnává se s různými traumaty, se smrtí blízkých, nepovedenými milostnými vztahy,“ vyjmenovává Tereza Marková Vlášková. Básnířka se sice inspiruje osobními prožitky a tužbami, ale zároveň vychází z mytologie, historie nebo přírody. Porota ocenila její potřebu neustále pátrat po pravdě a čistotě.
Mluvilo se o Atwoodové i Murakamim
Nobelova cena za literaturu neměla tentokrát jasného favorita. Padala také jména kanadské básnířky Anne Carsonové, francouzského romanopisce Michela Houellebecqa, kanadské spisovatelky Margarety Atwoodové či keňského autora Ngugiho wa Thiong'o. Opakovaně se na seznamu možných laureátů objevuje japonský prozaik Haruki Murakami.
Pět z posledních šesti Nobelových cen za literaturu si odnesli evropští autoři, zatímco například africký literát toto ocenění nezískal od roku 2003. Básníka si akademici všimli – nepočítá-li se cena pro písničkáře Boba Dylana – naposledy před devíti lety, kdy Nobelovu cenu dostal Švéd Tomas Gösta Tranströmer.
Tvorba Louise Glückové
Potíže s nemluvností Boba Dylana i sexuálním skandálem
Nobelova cenu za literaturu se podle závěti zakladatele ocenění uděluje „za nejvýznačnější literární dílo v ideálním směru“. Obdrží ji v daném roce obvykle jen jeden laureát. Výjimkou byl loňský ročník, kdy prestižní ocenění dostali zároveň polská spisovatelka Olga Tokarczuková a rakouský dramatik Peter Handke.
Švédská akademie totiž vyhlásila současně držitele za roky 2018 a 2019, protože cena nebyla v roce 2018 udělena kvůli sexuálnímu skandálu. Francouzského režiséra Jeana-Clauda Arnaulata, manžela bývalé členky Švédské akademie Katariny Frostensonové, nařklo osmnáct žen ze sexuálního obtěžování, k němuž mělo docházet i na půdě Švédské akademie. Soud ho shledal vinným a poslal na dva a půl roku do vězení.
Horké chvilky připravil akademikům také laureát za rok 2016. Ocenění se poprvé v historii rozhodli udělit muzikantovi – Bobu Dylanovi. Nebylo ale jasné, zda slavný písničkář Nobelovu cenu „za vytvoření nového způsobu poetického vyjádření ve velké americké písničkářské tradici“ vůbec chce. Na oznámení akademiků reagoval až po více než dvou týdnech. Uvedl, že se cítí poctěn, slavnostního předání medaile a diplomu se ale neúčastnil, oboje převzal až později v soukromí.
Každý den jeden
Ceny nesoucí jméno švédského chemika a vynálezce dynamitu se udělují od roku 1901, a to během jednoho týdne a ve stejném pořadí.
- Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství: Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice za pochopení principů hepatitidy typu C, jejího virového původu a vývoje léčebných postupů proti ní.
- Nobelova cena za fyziku: Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru.
- Nobelova cena za chemii: Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová za podíl na vývoji „genetických nůžek“ CRISPR-Cas9, nástroje, který umí zkoumat a manipulovat genom.
- Nobelova cena za literaturu: Americká básnířka Louise Glücková „za nezaměnitelný básnický hlas“.
- Nobelova cena za mír: Světový potravinový program za úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
- Nobelova pamětní cena za ekonomii: Uděluje se až od roku 1968, nepatří mezi „základní“ Nobelovy ceny. Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových aukčních formátů.
S cenou je spojena i finanční odměna, letos ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 milionu korun), což je o milion švédských korun více než loni.
Slavnostní předání připadá tradičně na 10. prosince, tedy den výročí úmrtí Alfreda Nobela. Kvůli pandemii koronaviru se ale letos uskuteční bez osobní účasti laureátů.
Z českých autorů se z Nobelovy ceny za literaturu mohl těšit dosud jediný – Jaroslav Seifert.
