Newyorské Muzeum moderního umění obsadila přehlídka snímků Miloše Formana

New York - Ve čtvrtek 14. února odstartoval dvoutýdenní prestižní retrospektivu kompletního Formanova filmového díla film Lásky jedné plavovlásky. Postupně se v Muzeu moderního umění v New Yorku představí Formanovy snímky natočené v 60. letech ještě v Československu a filmy vzniklé později ve Spojených státech, včetně filmů Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus, jež oba získaly několik Oscarů.

Muzeum moderního umění (MoMA), které má archiv s 25.000 filmy, nepořádá podobné retrospektivy často; podle kurátorky Formanovy přehlídky Jytte Jensenové zhruba dvě do roka. Na příští sezonu chystá podobnou retrospektivu Formanova spolupracovníka a generačního souputníka Ivana Passera. „Úplnou retrospektivu žijících autorů pořádá MoMA skutečně jen v případě významných režisérů nebo herců,“ potvrdila česká filmová historička působící v New Yorku Irena Kovářová.

Během dvou týdnů mohou diváci vidět 17 Formanových snímků, a to v nových promítacích kopiích, které nechalo muzeum vyrobit. „Ohromně se o to postarali. Byla to nejlépe vypadající kopie, jakou jsem od premiéry viděl,“ řekl Forman na adresu filmu Lásky jedné plavovlásky. Tento černobílý film z roku 1965 ocenilo newyorské publikum dlouhým potleskem.

Oscary ověnčený režisér nehledá mezi svými filmy ten nejlepší. Dokonce nevidí rozdíl mezi snímky vzniklými v Československu a pozdějšími z Ameriky. Vždy prý vyprávěl a vypráví příběhy o lidech. „Lidé bez ohledu na to, jakým jazykem mluví, jakou mají barvu kůže, jsou stejní. Podstata člověka je všude na světě stejná. Vlastně vykládám pořád to stejné o těch samých lidech,“ řekl režisér po projekci. Přiznává však, že pro některé z nich má slabost. "Sentimentální vztah mám k filmům, kterým bylo nějak ublíženo, jako např. Hoří, má panenko, který byl 20 let v trezoru nebo Lid versus Larry Flynt, což je film, který byl strašně napaden feministkami," přiznává s úsměvem režisér.

Hvězda Formanových českých filmů Vladimír Pucholt při zahájení přehlídky zavzpomínal na příjemnou atmosféru při natáčení. "S Milošem byla vždy spolupráce neobyčejně hezká. On má ohromnou vlastnost, rozezná, když člověk hraje falešně. Miloš na to má ohromný ´čuch´. Vždy to ale dokázal vyřešit tak, aby to bylo, jak si představoval. Při natáčení Černého Petra v roce 1964 to třeba působilo, jako bychom ani netočili, dělal to tak lehounce, až to bylo podezřelé," prozradil Pucholt.

Zároveň bývalý herec vyvrátil legendy o tom, že výsledný tvar byl důsledkem improvizace. „Na začátku se vědělo v obrysu, o co by mělo jít, ale pak se tvrdě zkoušelo, až se dialog nakonec našel. Všechno bylo naprosto přesně zkoušené. A vždycky tam byl ještě Ivan Passer, který Milošovi něco pošeptal, a ten pak přikázal: ´Láďo, udělej to takhle…, trochu jinak, jo?´,“ dodal Pucholt. Režisér Ivan Passer, který byl také při zahájení přehlídky, dodává: „Určitým způsobem jsme se doplňovali, ale Miloš to táhnul, protože je dříč.“ 

Z Formanovy české tvorby uvidí newyorské publikum také jeho polodokumentární prvotinu Konkurs (1963), celovečerní film Černý Petr (1964) a televizní Dobře placenou procházku z roku 1966.  

Americké období zahájí Taking Off, který jako svůj první film v USA natočil Forman v roce 1971, jeho přijetí však vyznělo velmi chladně. Věhlas mu přinesl až o čtyři roky později film Přelet nad kukaččím hnízdem. Snímek jako jeden z pouhých tří v celé historii filmové akademie získal Oscara ve všech pěti hlavních kategoriích: za nejlepší film, režii, scénář a pro nejlepšího herce a herečku v hlavní roli.  

Druhého Oscara si Forman odnesl za Amadea z roku 1984, který získal celkem osm cen akademie, z toho dvě připadly českým umělcům, scénografovi Karlu Černému a kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi. Tvůrčí štáb tehdy přivedl Forman do Prahy, která posloužila jako filmové exteriéry.  

Newyorská přehlídka má na programu také filmy Vlasy (1979), Ragtime (1981), Valmont (1989), Lid versus Larry Flynt (1996), Muž na Měsíci (1999) a zatím poslední Goyovy přízraky, uvedené do kin v loňském roce. Naopak pohled na Formanovu tvorbu nabídne dokument české režisérky stejné generace Věry Chytilové s názvem Chytilová vs. Forman z roku 1981. Přehlídka také obsahuje Formanovy příspěvky do antologií Viděno osmi o olympiádě v Mnichově v roce 1972 a Schází mi Sonja Henie (Nedostaje mi Sonja Henie), která vznikla v roce 1971 v rámci bělehradského filmového festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 15 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 18 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...