Nerez znovu vydal první album Masopust. K nedožitým šedesátinám Zuzany Navarové

Po 33 letech vyšlo znovu album, jehož obal zdobí zafačované krvácející jablko ve tvaru srdce od výtvarníka Jiřího Vovsa. Dnes už legendární první deska skupiny Nerez Masopust vychází jako vinyl i CD k nedožitým šedesátinám zpěvačky Zuzany Navarové. Na vznik desky pro Události v kultuře vzpomínal jeden ze spolutvůrců Nerezu Vít Sázavský. Rozhovor vedl moderátor Jiří Svoboda.

Album patří mezi pilíře české populární hudby. Jak silné vzpomínky vám na ně zůstaly?

Já jsem především v šoku, my jsme si vůbec nemohli myslet před 33 roky, že znovuvydání téhle desky bude událostí v kultuře a já budu v televizi. Velká čest pro nás.

Ty písničky jsou dodnes slavné.

Dodnes je hrajeme koncertně, alespoň ty, které dokážeme s kolegou (Zdeňkem) Vřešťálem uzpívat. Teď máme nově i zpěvačku. Ta deska je zvláštní tím, že nebylo v té době jednoduché si usmyslet, že natočíme nějakou desku, že skupina prostě natočí album.

6 minut
Události v kultuře: Album Masopust skupiny Nerez znovu vychází
Zdroj: ČT24

O tom chci mluvit. Ta nabídka přišla původně od Supraphonu, ale deska nakonec vyšla v Pantonu. Proč?

My jsme vedli jednání, spíše jsme byli na koberečku u nějakých zodpovědných osob, což byli pravděpodobně kovaní komunisté. A tam shledali, že něco úplně není, jak by si přáli. Je to zvláštní, protože naše kapela se nikdy nezabývala tématy společenskými nebo ideologickými. My jsme si hráli na svém písečku věci milostné, niterné, takovou lyriku. To zejména Zuzaně bylo vlastní.

Přece jen jste hráli muziku, která tehdy obvyklá nebyla.

My jsme byli taková akustická partička, možná folková, čert ví, kam nás zařadit, s tím byl vždycky trochu problém. A vlastně nám to vyhovovalo.

V roce 1982 jste vyhráli Portu, ocenění získala i Zuzana Navarová. Nepomohly vám k desce právě tyhle události?

Možná ano, protože koneckonců to publikum Porty, těch strašně moc lidí, masa lidí, kteří neměli ve volném čase kam jet, nemohli jet do zahraničí, tak jezdili do lesa, do přírody, hráli si na kytary, jezdili na koncerty a festivaly. A Porta byla jeden z těch nejvýznamnějších a největších.

Jak dlouho ta deska vznikala?

To je takový zajímavý sběr. My jsme tak jednou za rok, někdy od roku 82 do roku 85, dostali příležitost v královéhradeckém studiu tehdy Československého rozhlasu, kde byl Zuzanin tatínek redaktorem, tak nám tam možná udělal oko, nevím. Ale asi tam nešlo o protekci, protože minimálně Zuzana byla nepřehlédnutelná, takže dříve či později by se ozvalo nějaké jiné studio. Ale dostali jsme šanci a vždy jsme tam přijeli na tři čtyři dny a natočili dvě tři čtyři písničky, smíchali a zase odjeli. Oni to občas vysílali v rádiu, možná i v celostátním.

A když těch písní bylo asi deset, tak došlo k tomu neúspěšnému jednání na Supraphonu, kdy nám vrtali do textů, ale kvůli úplným bezvýznamnostem, dneska mi to přijde k smíchu. A přišel Panton, druhé vydavatelství v naší zemi, a chopil se toho díky panu inženýrovi (Stanislavu) Titzlovi, což byla persona velmi moudrá, který se toho ujal, prosadil to a deska vyšla.

Fungují ty písničky na vašich koncertech dodnes?

No jejda! Fungují. S kapelou Neřež, která teď je trochu umlčená, to byla pánská sestava, po skončení Nerezu jsme se Zdeňkem Vřešťálem a dalšími muzikanty hrávali nové písně, ale do toho jsme často zařazovali repertoár původních Nerez. Teď je to o to snazší, protože máme zase zpěvačku a tu značku Nerez jsme obnovili pod názvem Nerez & Lucia.

  • Nerez byla oblíbená česká folková hudební skupina, jejíž jádro tvořil autorský trojúhelník Zuzana Navarová, Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský. Hrála v letech 1981 až 1994. Proslulé album Masopust vyšlo roku 1986. Po rozpadu kapely se jednotliví členové věnovali vlastním hudebním projektům. Vřešťál a Sázavský navázali na tvorbu Nerezu skupinou Neřež. Roku 2018 pak oznámili, že skupinu Nerez obnoví, a představili projekt Nerez & Lucia. Náhradou za Zuzanu Navarovou, která zemřela roku 2004 v pouhých 45 letech na rakovinu, se stala Lucia Šoralová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
před 3 hhodinami

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
před 4 hhodinami

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
před 13 hhodinami

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025

Festival Blik Blik rozsvítil Plzeň

Festival světla a umění Blik Blik slaví desáté výročí. Letošním tématem jsou Kontrasty, které propojují technologii a historii přímo v ulicích Plzně. Návštěvníci si mohou prohlédnout rekordních dvacet instalací, jež představují rozmanité přístupy k práci se světlem. Festival pravidelně přináší současné digitální umění a atraktivní světelné expozice od tvůrců z celého světa.
21. 3. 2025

Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.
21. 3. 2025

Smrt Hackmana a jeho ženy stále provázejí otázky

Kolem smrti herce Genea Hackmana a jeho manželky, klavíristky Betsy Arakawaové zůstává spousta nejasností. Ani téměř měsíc po objevení jejich těl se nedaří rekonstruovat, jak se události přesně seběhly.
21. 3. 2025

Cyrusová prý zkopírovala Marse. Plagiáty řešili i Zeppelini či Adele

Kalifornský federální soud nepřistoupil na zamítnutí žaloby, kterou navrhovala Miley Cyrusová ve sporu kvůli písni Bruna Marse. Americká zpěvačka se brání obvinění, že zkopírovala Marsovu skladbu When I Was Your Man. Za problematický hit Flowers získala svou první cenu Grammy. Obvinění z plagiátorství řešily a řeší i jiné hudební hvězdy.
20. 3. 2025
Načítání...