Seznamování kradmým pohledem, přetvařování před kolegy v práci, ale často i před vlastní rodinou. Homosexuální scéna v komunistickém Československu existovala, ale pouze ve společenském podzemí. Do něj nyní může veřejnost nahlédnout díky výstavě fotografky Libuše Jarcovjákové, která v osmdesátých letech jedinečným způsobem zachytila prostředí jednoho z dvou tehdejších pražských gay klubů.
Neprověřeným vstup zakázán. Jarcovjáková ukazuje, jak žila homosexuální menšina v socialismu
Jarcovjáková nafotila homosexuály za socialismu (zdroj: ČT24)
V Praze v osmdesátých letech fungovaly dva podniky, kde se mohli členové sexuálních menšin beze strachu seznamovat. V jednom z nich, takzvaném T-Clubu, pořídila fotografka Libuše Jarcovjáková unikátní sérii dokumentárních fotografií.
Diskotéku mohli lidé najít na Jungmannově náměstí v suterénu domu, kde se dnes prodávají hudební nástroje. Dovnitř se ale jen tak někdo nedostal. „Vždycky vás tam musel vzít někdo, kdo byl prověřený, jinak normálně, že byste řekli, že půjdete do Téčka, to nebyla šance,“ vzpomíná jedna z návštěvnic klubu Jana Červenková.
„Byla velmi snadná registrace a kontrola, kdo tam chodí a nechodí. Samozřejmě že tam asi bylo spoustu referentů, ale třeba já sama jsem si nikoho nikdy nevšimla,“ přidává svůj pohled sama fotografka Jarcovjáková. Její snímky z T-Clubu jsou nyní do konce srpna k vidění v rámci festivalu Prague Pride v Centru Langhans v pražské Vodičkově ulici.
Syrová noční Praha v Arles
Jarcovjáková toto léto prezentuje své fotografie také na prestižním mezinárodním festivalu ve francouzském Arles. Její výstava Evokativ, která rovněž zachycuje momenty z undergroundového života v 70. a 80. letech, je jedním z hlavních bodů programu.
Na černobílých, mnohdy rozostřených snímcích, autorka syrovým způsobem ukazuje prostředí barů, večírků, noční Prahy i momenty ze života sexuálních menšin, Romů či vietnamské a kubánské komunity v tehdejším Československu.
Pro Jarcovjákovou jde o vůbec první zahraniční výstavu a podle ředitele festivalu v Arles Sama Stourdzého pro ni může znamenat radikální obrat v profesní dráze a věhlasu. „Je velmi vzácné objevit kompletní dílo takové síly a intenzity od dosud neznámého autora,“ prohlásil při zahájení exhibice na začátku července Stourdzé.
Slovy chvály nešetřil ani Jiří Hnilica z Českého centra v Paříži, které se na organizaci vernisáže podílelo. „Co znamená Cannes pro film, znamená Arles pro fotografii. Samostatná výstava českého fotografa v hlavní programové sekci je fenomenálním úspěchem,“ uvedl Hnilica. Dříve se na tomto festivalu ze současných tvůrců představili například Jan Saudek, Tereza Vlčková nebo Josef Koudelka.