Nenápadný úředník Alois Sprušil změnil tvář ostravské kultury

Nahrávám video
Alois Sprušil pozvedl ostravskou kulturní scénu
Zdroj: ČT24

Galerie výtvarného umění Ostrava představuje prvního ředitele ostravského Domu umění Aloise Sprušila. Zasloužil se o podstatné rozšíření sbírek i jejich záchranu během druhé světové války. Výstava nazvaná Trvalý odkaz budoucnosti aneb Alois Sprušil a sbírky v letech 1926 až 1946 potrvá do 11. června. Vystavena jsou třeba díla Václava Špály, Jana Zrzavého nebo Josefa Čapka.

„Expozice seznámí návštěvníky s příběhem Aloise Sprušila, kterému se během dvaceti let vedení Domu umění podařilo rozšířit galerijní sbírky zhruba o dva tisíce položek. Prezentovány jsou malby, grafiky, plastiky nebo Sprušilova osobní korespondence s vybranými umělci,“ zve návštěvníky mluvčí instituce Kateřina Mertha.

Během dvaceti let rozšířil původní fond ze 120 na 2100 položek

Nenápadný soudní úředník, avšak výrazná osobnost ostravské kulturní scény Alois Sprušil se po svém příchodu do Ostravy velmi rychle spřátelil se stavitelem a sběratelem umění Františkem Jurečkem. Dokonce se stal spoluzakladatelem jeho Spolku pro vystavení a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě.

František Jureček se díky spolku zasloužil o výstavbu ostravského Domu umění, kterému navíc odkázal svou sbírku více než stovky uměleckých děl. Tu po otevření veřejnosti jako první čestný ředitel a kurátor spravoval a výrazně rozšířil právě Alois Sprušil.

Umění není výsada bohatých, ale má být přístupné všem. S tímto přesvědčením přijal soudní úředník Alois Sprušil v roce 1926 čestnou a neplacenou funkci ředitele tehdejší Jurečkovy galerie, ve které pak zůstal dvacet let.

Sprušil pořádal výstavy, seznamoval veřejnost s českými umělci ze všech koutů Československa i ze zahraničí. Propagoval umění, přednášel a především rozšiřoval galerijní sbírky. Během dvaceti let se mu podařilo zvětšit původní Jurečkův fond ze 120 na 2100 položek. Sprušil díla kupoval, ale také je získával darem od vystavujících umělců i mecenášů, čímž vytvořil galerii a sbírku, která patřila tehdejšímu Československu.

Podobizna Aloise Sprušila od Bedřicha Feigela
Zdroj: GVU v Ostravě

Výstava Trvalý odkaz budoucnosti kromě Sprušilovy osobnosti představuje ta nejlepší umělecká díla, o které galerijní sbírky za svého působení rozšířil. Vystavena je například tvorba Quida Mánesa, Václava Špály, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Maxe Švabinského či Josefa Václava Myslbeka.

Alois Sprušil se narodil roku 1872, absolvoval jen základní školu, dále přes zjevné nadání nestudoval. Během života byl četníkem, soudním úředníkem, milovníkem výtvarného umění, organizátorem kulturních aktivit a prvním ředitelem ostravského Domu umění. Zemřel v roce 1946 ve věku 74 let a jeho pohřební průvod vedl právě od Domu umění.

V období jeho ředitelování se galerie stala jednou z nejprestižnějších výstavních institucí v Československu. Své články o umění pravidelně otiskoval v novinách nebo sbornících. Jeho aktivity přímo předcházely zrodu dnešní Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...