Nenápadný úředník Alois Sprušil změnil tvář ostravské kultury

Nahrávám video
Alois Sprušil pozvedl ostravskou kulturní scénu
Zdroj: ČT24

Galerie výtvarného umění Ostrava představuje prvního ředitele ostravského Domu umění Aloise Sprušila. Zasloužil se o podstatné rozšíření sbírek i jejich záchranu během druhé světové války. Výstava nazvaná Trvalý odkaz budoucnosti aneb Alois Sprušil a sbírky v letech 1926 až 1946 potrvá do 11. června. Vystavena jsou třeba díla Václava Špály, Jana Zrzavého nebo Josefa Čapka.

„Expozice seznámí návštěvníky s příběhem Aloise Sprušila, kterému se během dvaceti let vedení Domu umění podařilo rozšířit galerijní sbírky zhruba o dva tisíce položek. Prezentovány jsou malby, grafiky, plastiky nebo Sprušilova osobní korespondence s vybranými umělci,“ zve návštěvníky mluvčí instituce Kateřina Mertha.

Během dvaceti let rozšířil původní fond ze 120 na 2100 položek

Nenápadný soudní úředník, avšak výrazná osobnost ostravské kulturní scény Alois Sprušil se po svém příchodu do Ostravy velmi rychle spřátelil se stavitelem a sběratelem umění Františkem Jurečkem. Dokonce se stal spoluzakladatelem jeho Spolku pro vystavení a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě.

František Jureček se díky spolku zasloužil o výstavbu ostravského Domu umění, kterému navíc odkázal svou sbírku více než stovky uměleckých děl. Tu po otevření veřejnosti jako první čestný ředitel a kurátor spravoval a výrazně rozšířil právě Alois Sprušil.

Umění není výsada bohatých, ale má být přístupné všem. S tímto přesvědčením přijal soudní úředník Alois Sprušil v roce 1926 čestnou a neplacenou funkci ředitele tehdejší Jurečkovy galerie, ve které pak zůstal dvacet let.

Sprušil pořádal výstavy, seznamoval veřejnost s českými umělci ze všech koutů Československa i ze zahraničí. Propagoval umění, přednášel a především rozšiřoval galerijní sbírky. Během dvaceti let se mu podařilo zvětšit původní Jurečkův fond ze 120 na 2100 položek. Sprušil díla kupoval, ale také je získával darem od vystavujících umělců i mecenášů, čímž vytvořil galerii a sbírku, která patřila tehdejšímu Československu.

Podobizna Aloise Sprušila od Bedřicha Feigela
Zdroj: GVU v Ostravě

Výstava Trvalý odkaz budoucnosti kromě Sprušilovy osobnosti představuje ta nejlepší umělecká díla, o které galerijní sbírky za svého působení rozšířil. Vystavena je například tvorba Quida Mánesa, Václava Špály, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Maxe Švabinského či Josefa Václava Myslbeka.

Alois Sprušil se narodil roku 1872, absolvoval jen základní školu, dále přes zjevné nadání nestudoval. Během života byl četníkem, soudním úředníkem, milovníkem výtvarného umění, organizátorem kulturních aktivit a prvním ředitelem ostravského Domu umění. Zemřel v roce 1946 ve věku 74 let a jeho pohřební průvod vedl právě od Domu umění.

V období jeho ředitelování se galerie stala jednou z nejprestižnějších výstavních institucí v Československu. Své články o umění pravidelně otiskoval v novinách nebo sbornících. Jeho aktivity přímo předcházely zrodu dnešní Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 10 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 11 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...