Nenápadný úředník Alois Sprušil změnil tvář ostravské kultury

Nahrávám video

Galerie výtvarného umění Ostrava představuje prvního ředitele ostravského Domu umění Aloise Sprušila. Zasloužil se o podstatné rozšíření sbírek i jejich záchranu během druhé světové války. Výstava nazvaná Trvalý odkaz budoucnosti aneb Alois Sprušil a sbírky v letech 1926 až 1946 potrvá do 11. června. Vystavena jsou třeba díla Václava Špály, Jana Zrzavého nebo Josefa Čapka.

„Expozice seznámí návštěvníky s příběhem Aloise Sprušila, kterému se během dvaceti let vedení Domu umění podařilo rozšířit galerijní sbírky zhruba o dva tisíce položek. Prezentovány jsou malby, grafiky, plastiky nebo Sprušilova osobní korespondence s vybranými umělci,“ zve návštěvníky mluvčí instituce Kateřina Mertha.

Během dvaceti let rozšířil původní fond ze 120 na 2100 položek

Nenápadný soudní úředník, avšak výrazná osobnost ostravské kulturní scény Alois Sprušil se po svém příchodu do Ostravy velmi rychle spřátelil se stavitelem a sběratelem umění Františkem Jurečkem. Dokonce se stal spoluzakladatelem jeho Spolku pro vystavení a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě.

František Jureček se díky spolku zasloužil o výstavbu ostravského Domu umění, kterému navíc odkázal svou sbírku více než stovky uměleckých děl. Tu po otevření veřejnosti jako první čestný ředitel a kurátor spravoval a výrazně rozšířil právě Alois Sprušil.

Umění není výsada bohatých, ale má být přístupné všem. S tímto přesvědčením přijal soudní úředník Alois Sprušil v roce 1926 čestnou a neplacenou funkci ředitele tehdejší Jurečkovy galerie, ve které pak zůstal dvacet let.

Sprušil pořádal výstavy, seznamoval veřejnost s českými umělci ze všech koutů Československa i ze zahraničí. Propagoval umění, přednášel a především rozšiřoval galerijní sbírky. Během dvaceti let se mu podařilo zvětšit původní Jurečkův fond ze 120 na 2100 položek. Sprušil díla kupoval, ale také je získával darem od vystavujících umělců i mecenášů, čímž vytvořil galerii a sbírku, která patřila tehdejšímu Československu.

Podobizna Aloise Sprušila od Bedřicha Feigela
Zdroj: GVU v Ostravě

Výstava Trvalý odkaz budoucnosti kromě Sprušilovy osobnosti představuje ta nejlepší umělecká díla, o které galerijní sbírky za svého působení rozšířil. Vystavena je například tvorba Quida Mánesa, Václava Špály, Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Maxe Švabinského či Josefa Václava Myslbeka.

Alois Sprušil se narodil roku 1872, absolvoval jen základní školu, dále přes zjevné nadání nestudoval. Během života byl četníkem, soudním úředníkem, milovníkem výtvarného umění, organizátorem kulturních aktivit a prvním ředitelem ostravského Domu umění. Zemřel v roce 1946 ve věku 74 let a jeho pohřební průvod vedl právě od Domu umění.

V období jeho ředitelování se galerie stala jednou z nejprestižnějších výstavních institucí v Československu. Své články o umění pravidelně otiskoval v novinách nebo sbornících. Jeho aktivity přímo předcházely zrodu dnešní Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 3 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 21 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...