Nejsme Nirvana, připomněla kapela Helmet v Praze. A začala počítat do třiceti

Nahrávám video
Kapela Helmet zahájila v Praze turné k výročí
Zdroj: ČT24

Do Česka se vrátili koncertovat Helmet, jedna z nejvlivnějších kapel devadesátých let, která vzešla z alternativního podhoubí v éře Nirvany. V pražském Lucerna Music Baru zahájili v úterý šňůru ke třiceti letům na scéně. Třicet je také skladeb, které na výročních koncertech zahrají ve třiceti evropských a následně amerických městech. Události v kultuře při té příležitosti vyzpovídaly frontmana a jediného stálého člena kapely Page Hamiltona.

Vystudovaný hráč na jazzovou kytaru Page Hamilton založil Helmet v New Yorku, kde si přivydělával jako řidič limuzíny a přežíval v pronajatém bytě o velikosti telefonní budky. „Mládež chtěla slyšet něco jiného, takže jsme si vybudovali vlastní základnu,“ vzpomíná na začátky Hamilton.

Když americká rádia začala mezi Paulou Abdulovou a Bryanem Adamsem hrát Nirvanu, alternativnímu rocku a metalu svitlo na lepší časy. A po vlně grunge ze Seattlu se na výsluní vyvezli i Helmet. „Předskakovali jsme Nirvaně, když hrála poprvé v New Yorku. Ještě než se stali slavní. Vtipné je, že jsme z Nirvany měli trochu výhody. Lidé o nás říkali: ‚To je příští Nirvana.‘ Ale to by byli dost zklamaní, protože my vůbec nezníme jako Nirvana,“ odmítá srovnání se slavnými kolegy Hamilton.

Největším hitem kapely je zřejmě skladba In the meantime z alba Meantime z roku 1992. Napsal ji Page Hamilton, ostatně jako většinu songů. Helmet za ni získali svou jedinou nominaci na Grammy. I když cenu nevyhráli, píseň se stala jednou z nejčastěji interpretovaných v metalovém žánru. Cover nahrály třeba kapely Soulfly nebo Blame God.

Sám Hamilton se ale nedrží jen své metalové skupiny. Spolupracoval s mnoha jinými muzikanty i autory filmové hudby. Nejzásadnější bylo setkání s Davidem Bowiem, který si kytaristu z Helmetu koncem devadesátých let vybral jako doprovodného muzikanta na turné k albu Hours. Hamilton se během dvou týdnů musel naučit třicet Bowieho písní i zvládání trémy. Najednou totiž stál ve Wembley před desetitisícovým davem.

Inspirace? Rozchody i politika

Poslední desku s kapelou Helmet vydal před třemi lety. Materiál na novou nahrávku zatím čeká v šuplíku. „Vždycky jsem vyvíjel různé pedály a zvláštní zvuky a ty pak zakomponoval do zvuku Helmet. Na konci je ale vždycky nejdůležitější skládání písní. Jak stárnete, rozvíjíte se jako umělec, kytarista, skladatel i zpěvák. Od mého rozvodu jsem prošel ještě asi pěti nepovedenými vztahy. I odsud mám materiál na písně. A také máme v zemi dost výjimečnou politickou situaci,“ naznačuje Hamilton, čím se pro nové písně inspiroval.

S nahráváním desky začne kapela příští rok. Zbytek letošního roku jí zabere aktuální turné k výročí existence; evropskou část zakončí 10. října v Londýně. Pak pokračují do domovské Ameriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...