Nejsme Nirvana, připomněla kapela Helmet v Praze. A začala počítat do třiceti

Nahrávám video

Do Česka se vrátili koncertovat Helmet, jedna z nejvlivnějších kapel devadesátých let, která vzešla z alternativního podhoubí v éře Nirvany. V pražském Lucerna Music Baru zahájili v úterý šňůru ke třiceti letům na scéně. Třicet je také skladeb, které na výročních koncertech zahrají ve třiceti evropských a následně amerických městech. Události v kultuře při té příležitosti vyzpovídaly frontmana a jediného stálého člena kapely Page Hamiltona.

Vystudovaný hráč na jazzovou kytaru Page Hamilton založil Helmet v New Yorku, kde si přivydělával jako řidič limuzíny a přežíval v pronajatém bytě o velikosti telefonní budky. „Mládež chtěla slyšet něco jiného, takže jsme si vybudovali vlastní základnu,“ vzpomíná na začátky Hamilton.

Když americká rádia začala mezi Paulou Abdulovou a Bryanem Adamsem hrát Nirvanu, alternativnímu rocku a metalu svitlo na lepší časy. A po vlně grunge ze Seattlu se na výsluní vyvezli i Helmet. „Předskakovali jsme Nirvaně, když hrála poprvé v New Yorku. Ještě než se stali slavní. Vtipné je, že jsme z Nirvany měli trochu výhody. Lidé o nás říkali: ‚To je příští Nirvana.‘ Ale to by byli dost zklamaní, protože my vůbec nezníme jako Nirvana,“ odmítá srovnání se slavnými kolegy Hamilton.

Největším hitem kapely je zřejmě skladba In the meantime z alba Meantime z roku 1992. Napsal ji Page Hamilton, ostatně jako většinu songů. Helmet za ni získali svou jedinou nominaci na Grammy. I když cenu nevyhráli, píseň se stala jednou z nejčastěji interpretovaných v metalovém žánru. Cover nahrály třeba kapely Soulfly nebo Blame God.

Sám Hamilton se ale nedrží jen své metalové skupiny. Spolupracoval s mnoha jinými muzikanty i autory filmové hudby. Nejzásadnější bylo setkání s Davidem Bowiem, který si kytaristu z Helmetu koncem devadesátých let vybral jako doprovodného muzikanta na turné k albu Hours. Hamilton se během dvou týdnů musel naučit třicet Bowieho písní i zvládání trémy. Najednou totiž stál ve Wembley před desetitisícovým davem.

Inspirace? Rozchody i politika

Poslední desku s kapelou Helmet vydal před třemi lety. Materiál na novou nahrávku zatím čeká v šuplíku. „Vždycky jsem vyvíjel různé pedály a zvláštní zvuky a ty pak zakomponoval do zvuku Helmet. Na konci je ale vždycky nejdůležitější skládání písní. Jak stárnete, rozvíjíte se jako umělec, kytarista, skladatel i zpěvák. Od mého rozvodu jsem prošel ještě asi pěti nepovedenými vztahy. I odsud mám materiál na písně. A také máme v zemi dost výjimečnou politickou situaci,“ naznačuje Hamilton, čím se pro nové písně inspiroval.

S nahráváním desky začne kapela příští rok. Zbytek letošního roku jí zabere aktuální turné k výročí existence; evropskou část zakončí 10. října v Londýně. Pak pokračují do domovské Ameriky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 23 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...