Zemřel před devíti lety. Je někdy označovaný jako nejradikálnější konceptualista v Československu a Česku, jenž zapojoval diváka do „hry“. V ostravském Domě umění připravili retrospektivu Jana Wojnara: díla s bílým papírem, fotografie i jednoduché kresby.
Nejradikálnější konceptualista. V Ostravě vystavují rozsáhlou práci výtvarníka Jana Wojnara
Byl bez akademického vzdělání, a přesto se stal jedním z nejvýznamnějších konceptuálních umělců českého výtvarného umění. Jan Wojnar byl strojařem a celý život žil a tvořil v Třinci. Nejdřív to zkoušel s paletou a štětcem, pak přišly na řadu trojrozměrné objekty z kovu, které později vyměnil za papír.
Objevil ho teoretik umění Jiří Valoch, když se v roce 1969 zúčastnil přehlídky amatérských umělců. „S hrubou mírou nadsázky se dá říct, že kdyby konceptualismus jako pojem nebyl, tak bych ho zřejmě musel definovat já,“ řekl dříve Wojnar.
„Jan Wojnar byl opravdu velmi posedlý svojí tvorbou a byl posedlý systematizací. Tady je tak pět procent toho, co existuje v pozůstalosti,“ sdělila kurátorka Helena Musilová. Tvorbu bral jako hru mezi divákem a umělcem, pracoval s fotografií i fotografickým papírem, změnu skutečnosti kreslil do přesných grafických schémat.
Malý třinecký byt
„V rámci fotografie je asi u Wojnara nejslavnější cyklus fotogramů, kde pracoval přímo s fotografickým papírem, s dokumentem, kde ten papír různě otáčel, deformoval a postupně nasvěcoval,“ říká Musilová, která k Wojnarovi jezdila od poloviny devadesátých let.
„Byly to někdy až dvanáctihodinové sezení u něho v malinkém ateliéru v malinkém panelákovém třineckém bytě, kdy jsem těch dvanáct hodin seděla a prohlížela složku za složkou, kterou jsem komentovala,“ přibližuje kurátorka.
Pamětníci vzpomínají, že byl nesmírně manuálně zručný. Jenom jeden exponát je interaktivní a to je přesýpací báseň. Když s ní divák bude hýbat, vytváří nové a nové sloky.