Něco za něco: Ceny divadelní kritiky za Shakespeara, Maryšu i Eleganci molekuly

Divadlem roku 2018 je pražské Divadlo pod Palmovkou, které zároveň loni uvedlo inscenaci roku: Shakespearovu komedii Něco za něco. Nejlepšího herce našly Ceny divadelní kritiky v Sašovi Rašilovi a herečku v Pavle Gajdošíkové. Nejlepší novou hru napsal Petr Zelenka, ocenění za hudbu patří Ivanu Acherovi a za scénografii Marku Cpinovi. S výjimkou ostravské Maryši si divadelní ceny pro sebe tentokrát zabraly pražské scény.

Divadlem roku se Divadlo pod Palmovkou stalo poprvé v historii výročního ocenění, za nímž stojí časopis Svět a divadlo. Udělovalo se od roku 1992 pod názvem Ceny Alfréda Radoka, na něž před pěti lety navázaly Ceny divadelní kritiky. V hodnocení loňského roku svými hlasy a názory přispělo osmdesát kritiků.

Z loni uvedených inscenací se největší přízni může těšit Něco za něco v Divadle pod Palmovkou. Nastudování poslední, třinácté komedie Williama Shakespeara se ujal polský režisér Jan Klata, pro nějž byla tato spolupráce českou režijní premiérou.

„Zaujal mě kontrast mezi tím, co je směšné, a tím, co je tragické a děsivé. Stačí se podívat na politiku v Evropě nebo ve Spojených státech, abychom pochopili, že tragika s komičností se míchá i dnes,“ uvedl k několik století staré hře o lidské morálce a zneužití moci.

Klata je známý osobitým pojímáním klasiky, nebojí se ani citací z popkultury, které využil i v komedii Něco za něco. „Nesnažím se snížit velkou literaturu, snažím se nastavovat zrcadlo skutečnosti, což je i myšlenka Shakespeara,“ vysvětlil. Pod Palmovku se polský režisér opět vrátil, na začátku letošního března tu v jeho režii měl premiéru Faust.

Goethovo dramatickou báseň o pokušení přidalo loni na repertoár také Národní divadlo v Praze. Jan Frič tu Fausta připravil v nové úpravě, tvůrce zajímalo, jakým svodům by byl Faust vystaven dnes. O duši titulního hrdiny (v podání Martina Pechláta) usiluje Saša Rašilov coby ďábelský pokušitel Mefisto. Přesvědčit se mu podařilo nejen Fausta, ale i české kritiky, kteří jeho herecký výkon označili za nejlepší v loňském roce.

Do „klasiky“ spadá i inscenace, v níž je možné vidět nejlepší ženský herecký výkon. Pavla Gajdošíková se jako Maryša v ostravském Divadle Petra Bezruče zmítá mezi vlastní volbou a společenským tlakem. „Přála bych si, aby byla co nejlidštější a co nejpodobnější normálním holkám v mém věku. Myslím, že zlatá klec stále funguje, ale některé holky si zlatou klec vyberou samy, ne kvůli rodičům, ale ze svého vlastního rozhodnutí,“ uvedla k roli herečka.

Drama bratří Mrštíků, které u Bezručů připravila režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, patří k nejuváděnějším českým hrám. Mezi nominovanými či oceněnými tituly se v Cenách divadelní kritiky objevila Maryša už několikrát, v nastudování brněnského HaDivadla i Husy na provázku, královéhradeckého Klicperova divadla a naposledy v minulém ročníku jako inscenace pražského Národního divadla.

Naopak na současné dramatiky upozorňuje kategorie nejlepší poprvé uvedená česká hra. Tou byla loni Elegance molekuly, kterou pro Dejvické divadlo v Praze napsal a režijně připravil Petr Zelenka. Vznikla k poctě vědce Antonína Holého, jehož objevy pomohly k léčbě AIDS i hepatitidy typu B. Do mužů s vizí a odvahou riskovat se na jevišti převtělili Martin Myšička, Ivan Trojan a Pavel Šimčík.

Za nejlepší scénografii kritici ocenili Marka Cpina, jehož jméno se v nominacích objevuje pravidelně. Tentokrát vytvořením maloměšťáckého salonu přeplněného dekorativním haraburdím přispěl k ironické kritice pokrytectví, jíž je hra Mýcení od Thomase Bernharda. Inscenace v režii Jana Mikuláška mimochodem před nedávnem obdržela Cenu Divadelních novin za nejlepší loňský tvůrčí počin v činohře.

Hudbu roku složil Ivan Acher, autor opery Sternenhoch, kterou na motivy románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha napsal pro pražské Národní divadlo. Operní kus v esperantu byl uveden v hudebním nastudování Petra Kofroně a režii Michala Dočekala.

„Po všech stránkách intenzivní umělecký dojem navozuje především skvělá muzika, kongeniálně vystihující ducha Klímovy prózy. Vrchol dramaturgického směřování první operní scény v posledních letech,“ nešetřil chválou recenzent ČT24 Jakub Kožíšek.

V opeře Sternenhoch mimo jiné účinkuje Tereza Marečková, v níž Ceny divadelní kritiky objevily talent roku 2018. Čtyřiadvacetiletá herečka, zpěvačka a muzikantka hraje také titulní roli v životopisném dramatu Vitka o skladatelce a dirigentce Vítězslavě Kaprálové v brněnské Huse na provázku. Nominována za ni byla i na titul nejlepší herečky.

Ceny divadelní kritiky také každoročně „mimo soutěž“ upozorňují na největší zážitek ze zahraničního divadla. Tím bylo podle kritiků berlínské nastudování dalšího Shakespearova dramatu – Richarda III. – na Pražském divadelním festivalu německého jazyka.

  • Inscenace:
    Sternenhoch (Národní divadlo Praha, libreto: Ivan Acher,  dirigent: Petr Kofroň, režie: Michal Dočekal)
    Mýcení (Divadlo Na zábradlí, režie: Jan Mikulášek)
    Něco za něco (Divadlo pod Palmovkou, režie: Jan Klata)
  • Ženský herecký výkon:
    Tereza Dočkalová (Něco za něco, Divadlo pod Palmovkou)
     Pavla Gajdošíková (Maryša, Divadlo Petra Bezruče)
    Tereza Marečková (Vitka, Divadlo Husa na provázku)
  • Mužský herecký výkon: 
    Štefan Margita (Billy Budd, Národní divadlo Praha)
    Saša Rašilov (Faust, Národní divadlo Praha)
    Jan Vlasák (Něco za něco, Divadlo pod Palmovkou)
  • Divadlo: 
    Divadlo Na zábradlí
    Divadlo pod Palmovkou
    Komorné scéna Aréna
  • Poprvé uvedená česká hra:
    Ivan Acher: Sternenhoch (Národní divadlo Praha)
    Tomáš Dianiška: Pusťte Donnu k maturitě (Divadlo pod Palmovkou)
    Ondřej Novotný: Teritorium (Divadlo X10)
    Kateřina Tučková: Vitka (Divadlo Husa na provázku)
    Petr Zelenka: Elegenace molekuly (Dejvické divadlo Praha)
  • Scénografie: 
    Marek Cpin (Mýcení, Divadlo Na zábradlí)
    J. Dörner, J. Kalivoda, V. Švejda, M. Dörnerová, Š. Janíček, M. Zika (Hlubiny, Wariot Ideal)
    Dragan Stojčevski (Faust, Národní divadlo Praha)
  • Hudba:
    Ivan Achar (Sternenhoch, Národní divadlo Praha)
    Aleš Březina (Élektra, Divadlo v Dlouhé)
    Martin Dohnal (Pustina, Divadelní spolek Jedl)
  • Talent: 
    Beáta Kaňková
    Tereza Marečková
    Zuzana Truplová
Nahrávám video
Záznam: Předávání Cen divadelní kritiky za rok 2018
Zdroj: ČT24

Thálie až na podzim

Předchozí rok v tuzemských divadlech pravidelně hodností i Ceny Thálie, které se na rozdíl od Cen divadelní kritiky zaměřuje pouze na jevištní výkony (v činohře, opeře, baletu a pantomimě a muzikálu a operetě).

Udělovány bývají také na jaře, v aktuálním, šestadvacátém ročníku se ale Herecká asociace rozhodla pro změnu: hodnotit chce ne kalendářní rok, ale divadelní sezonu. Nominace vyhlásí a ocenění předá proto až na podzim, tím pádem budou muset letos porotci výjimečně obsáhnout umělecké výkony za období roku a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 7 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
před 12 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026

Warner Bros. podepsala smlouvu o převzetí s Paramountem

Společnost Warner Bros. Discovery (WBD) podepsala smlouvu, podle níž ji za 110 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) přebírá mediální skupina Paramount Skydance. Vyplývá to ze záznamu globální porady firmy, který má k dispozici agentura Reuters. Druhý zájemce o převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu WBD, společnost Netflix, předtím odmítl zvýšit svou nabídku. Spojením obou firem vznikne jedno z největších filmových studií na světě.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Kvíz: „Jen sympaťáci umírají mladí.“ Znáte dobře Červeného trpaslíka?

Ve věku sedmdesáti let zemřel britský režisér a scenárista Rob Grant, jeden ze spolutvůrců britského sci-fi sitkomu Červený trpaslík, informovala ve čtvrtek britská média. Připomeňte si osudy posádky lodi, která bloudí v hlubinách vesmíru, prostřednictvím kvízu.
27. 2. 2026

Francouzského Césara za nejlepší film získal L'Attachement

Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L'Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tři z celkových osmi nominací.
27. 2. 2026

Brno k výročí návštěvy Alžběty II. smekne klobouk

Na brněnskou Novou radnici přibude nové umělecké dílo od Radka Talaše. Motiv červeného klobouku odkazuje k návštěvě britské královny Alžběty II., která moravskou metropoli navštívila 28. března před třiceti lety. Pamětní desku odhalí Brňané v den výročí, nyní klobouk odlili pracovníci slévárny v Popovicích na Uherskohradišťsku.
26. 2. 2026
Načítání...