Architekt Jan Dvořák vytvořil od šedesátých do osmdesátých let minulého století v Brně desítky realizací. Jeho budovy se dnes ale často přestavují, nebo dokonce úplně bourají. Výstava Nechtěné dědictví na Špilberku chce nejen představit nezaslouženě opomíjeného architekta, ale také obecněji upozornit na to, že podobně mizí i další realizace vzniklé v době minulého režimu a s nimi i stopa moderních dějin Brna.
Z projektů Jana Dvořáka vytvořili autoři výstavy na Špilberku „chodník“, po němž návštěvníci mohou a mají šlapat. „Tím se bude plast postupně poškrabávat a plány postupně zmizí. Dojde k tomu, co se s touto architekturou dnes děje,“ poukázal architekt výstavy Jaroslav Sedlák na to, že způsob instalace má symbolický důvod.
Dvořák u svých staveb pečlivě promýšlel každý nákres, jejich originály dnes Muzeum města Brna sbírá a vystavuje. „Všechno se dělalo pomocí pravítka, pentelek nebo tuží. Ve své podstatě to není jenom dokumentace stavby, ale i umělecké dílo,“ upozorňuje kurátor Jindřich Chatrný.
Myslivna do detailů
Jan Dvořák pracoval například na areálech výzkumných ústavů v Brně-Komárově a v ulici Botanická, byl také autorem několika památníků. Jeho největší stavbou, která se dochovala v původní podobě, je hotel Myslivna. Architekt ho vyprojektoval v šedesátých letech, realizace byla dokončena v roce 1987.
Pro Myslivnu navrhl i tapisérie, malby nebo svítidla, které tu dodnes zůstaly. Fasáda je pak dokladem typického Dvořákova pojetí - vertikálního členění. „Vytvořil slunolamy, které dynamicky a razantně fasádu člení, ten rytmus je, myslím, velmi působivý,“ doplnila autorka koncepce výstavy Šárka Svobodová.
Záchrana vily Tugendhat
Řada Dvořákových staveb už dnes nestojí, nebo ne v původní podobě. Je tak trochu paradoxem, že on sám kritizoval nepřiměřené zásahy do brněnské architektury z meziválečného období. Mimo jiné stál u prvních snah o záchranu vily Tugendhat. V šedesátých let vypátral původní nábytek z této funkcionalistické památky.
Ve vile bude také od poloviny května umístěna druhá část výstavy, Nechtěné dědictví si zájemci mohou prohlédnout do 2. července.
Uložit
