Národní muzeum otevřelo Okna do pravěku, vidět je za nimi i jediný český dinosaurus

Největší expozici věnovanou pravěku v Česku lze od konce listopadu navštívit v Národním muzeu. O sto milionů let zpátky vrátí návštěvníky nová stálá expozice. Cílem autorů je nejen ukázat, co se dělo a co žilo na našem území v období prvohor až čtvrtohor, ale i veřejnost do této doby vtáhnout. K atraktivním exponátům patří model jediného českého dinosaura i mamuta v životní velikosti nebo nejstarší suchozemská rostlina světa.

Expozice se zaměřuje na život a přírodu na našem území. „Česká republika je geologicky velmi atraktivní prostředí. Ty stamiliony let se dají nějakým způsobem z naší krajiny číst. Naše území je atraktivní i pro geology z celého světa, protože na relativně malém území najdete opravdu hodně geologických událostí k prostudování,“ říká ředitel Přírodovědeckého muzea, které je součástí Národního muzea, Ivo Macek.

Dva tisíce exponátů

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš upozorňuje, že některé exponáty jsou stovky milionů let staré. „Snažili jsme se nejen ukazovat exponáty, ale vtáhnout člověka do pravěké doby. Výstava se nachází v pěti sálech na zhruba tisíci metrech čtverečních a jsou na ní zhruba dva tisíce exponátů, včetně modelů a také interaktivních prvků,“ vypočítává. Modely pro pravěkou expozici se vyráběly pět let. Pod odborným dohledem paleoartisty Jana Sováka, který mimo jiné spolupracoval i se Stevenem Spielbergem na filmu Jurský park.

Na jeden sál připadají jedny „hory“. Úvod návštěvníky zavede pod hladinu prvohorních moří a do tehdejších močálů. Expozice sleduje posouvání většiny dnešního českého území z jihu na sever: od poměrně chladných moří až po tropické moře s korálovými útesy a pevninu s tropickými pralesy z dob, kdy naše území překonávalo rovník. Spatřit lze mimo jiné nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei.

„Pokladem expozice je naše sbírka fosilií, převážně trilobitů, které jsou hodně vzácné, prvně tím, že pocházejí především ze sběru Joachima Barrandea, dále je to jedna z největších sbírek na světě vůbec. A navíc tyto zkameněliny jsou velice zachovalé, otisky zvířat jsou v nich úplně realistické,“ podotýká Lukeš. V muzejních provohorách číhá i nejmenší model zvířete v pravěké expozici. „Dalo by se říct, že je to náš nejstarší příbuzný, protože je to nejstarší plaz, z něhož jsme se vyvinuli,“ dodává Ivo Macek.

Dinosaurus z jedné kosti

V období druhohor se na většině území dnešních Čech a sousedního Bavorska rozkládal ostrov se subtropickou přírodou. Celosvětové oteplení klimatu totiž doprovázel vzestup hladiny světového oceánu, který proměnil území dnešní Evropy v rozsáhlou soustavu ostrovů a ostrůvků.

„Proto tu nemůžeme nalézat obrovské kostry dinosaurů, jako jsou třeba známy z Ameriky. Máme jen jednu kost,“ poukazuje Ivo Macek na nález z roku 2003. Na Kutnohorsku se tehdy našla stehenní kost jediného českého dinosaura Burianosaura augustai. Ta stačila k vytvoření realistického modelu, který znázorňuje tohoto tvora v okamžiku smrti, kdy jeho tělo trhají žraloci. Další scénický výjev zachycuje mořského ještěra Mosasaura, který se snaží sežrat amonita. Vystavená zkamenělina tohoto vyhynulého měkkýše se šroubovitou schránkou patří k největším v Česku, váží přes tři sta kilo.

Nahrávám video
Rozhovor s Michalem Lukešem a Ivo Mackem o expozici
Zdroj: ČT24

„Období třetihor bylo dominantní sopečnou činností. Na našem území byly močály, bažiny, jezírka,“ přechází do další části expozice Ivo Macek. Za mnohé doklady o životě na našem území v třetihorách vděčíme právě sopkám. Návštěvníci mohou z bezpečí pozorovat díky modelům souboje už dávno vyhynulých zvířat: lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďata se chystá napadnout smečka medvědopsů.

Po Národním muzeu chodí mamut

Sál čtvrtohor ukazuje reakce živé přírody na opakované změny klimatu typické pro čtvrtohory: na chladná a suchá období dob ledových i na teplejší doby meziledové s mohutnými řekami a nekonečnými lesy. Nechybí zástupce, jehož má veřejnost s dobou ledovou zřejmě nejvíce spojeného – model mamutí samice s mládětem. Podle Ivo Macka mohlo klidně monumentální zvíře tehdy procházet místy, kde dnes stojí Národní muzeum. „Máme kosterní nálezy v okolí Prahy. Například ve vitríně pod modelem mamuta je spodní čelist z lokality Lysá nad Labem,“ upozorňuje.

Lidé zde najdou také dochovanou kostru srstnatého nosorožce. „Doplnili jsme ale roh, rohy se v našich podmínkách příliš nezachovávají, rohovina se v půdě rozloží,“ vykládá Macek. „Zároveň je tu důkaz, že to není možná zas tak uhynulé zvíře, protože se snaží dostat ven z vitríny. Rozbít ji,“ ukazuje na záměrnou prasklinu ve skle, která má u návštěvníků tento dojem vyvolat.

Další expozice se chystají

Expozici doplňují animace, zamýšlené jako hravý výklad především pro dětské návštěvníky. Haptické exponáty pak umožňují zájemcům si osahat odlitky reálných fosilií, interaktivním prvkem je i komiks o paleontologii a nejznámějších exponátech. Zároveň s Okny do pravěku zpřístupnilo Národní muzeum i sály Nerostné bohatství, Meteority a Luminiscence, kde zabarvené nerosty ve speciálním světle svítí výraznými barvami.

Okna do pravěku jsou třetí stálou expozicí, kterou muzeum otevřelo v tomto roce – po Dějinách 20. století a Zázracích evoluce. Následovat by měla za necelý měsíc další expozice s názvem Dějiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
před 12 hhodinami

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
před 14 hhodinami

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
před 16 hhodinami

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
19. 3. 2026

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
19. 3. 2026Aktualizováno19. 3. 2026

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
19. 3. 2026

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
19. 3. 2026
Načítání...